The Bang Bang Club
Réžia:
Steven SilverKamera:
Miroslaw BaszakHudba:
Philip MillerHrajú:
Malin Åkerman, Ryan Phillippe, Taylor Kitsch, Neels Van Jaarsveld, Frank Rautenbach, Jessica Haines, Nick Boraine, Vusi Kunene, Darren Kelfkens (viac)Obsahy(2)
Bang Bang Klub, tak označovali čtyři mladé fotografy: Grega Marinoviche (Ryan Phillippe), Kevina Cartera (Taylor Kitsch), Kena Oosterbroeka a Joao Silvu, jejichž fotografie zachycují poslední krvavé dny bílé nadvlády v Jižní Africe. Za svou práci byli oceněni Pulitzerovou cenou. Film vypráví jejich pozoruhodný a někdy i velmi trýznivý příběh. Snímek ukazuje za jakých mimořádně extrémních podmínek své fotografie pořizovali. Fotoeditorka Anna (Malin Akerman) jejich fotografie chrání a stará se o to, aby je viděl celý svět. Film byl natočen na motivy knihy, jejímiž autory jsou Marinovich a Silva. Toto je skutečný příběh čtyř fotografů, líčí jejich přátelství a také napětí, stres a morální dilema se kterými se museli poprat. Je to také příběh konečné demise apartheidu a narození nové Jihoafrické republiky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (68)
Tři komentáře (září 11)??? No to je tedy překvapení... To se místní pseudoznalci filmu s tisíci bodů moc nepředvedli (Kevspa, Radyo a podobní milovníci konformních pitomin)... Bang Bang Club byla parta jihoafrických válečných fotografů s veeeelice zajímavými osudy a několika Pullitzerovými cenami, přičemž fotka z vyhladovělého Súdanu, za kterou ji dostal Kevin Carter, je fakt drsná. Nebýt několika zbytečných odboček od hlavní dějové linky, možná bych dal 5 bodů. Film se hodně soustředí na rok 94, kdy byly v JAR první všeobecné volby a řezali se tam lidi z ANC a Zuluové z Inkathy. Pocit špíny ve slumech a bezdůvodného brutálního násilí (viz Marinovitchův Pullitzer za hořícího chlapa) je strhující. Přestože by to člověk od jihoafrického filmu čekal, rozhodně se tu nedočkláte žádných jednoduchých linek o zlých běloších a hodných mírumilovných černých, spíše naopak... Rozhodně film, který stojí za vidění a jeden z nejlepších za rok 2010! ()
Mám chuť si prečítať knihu, lebo toto je stále len Hollywood, tradične po povrchu plávajúci a navyše low-costový. Idealizovanie fotografov do polohy rockových hviezd je v silnom rozpore s tým čo ukázal pred kamerami James Nachtwey a jeho War Photographer. Každopádne palce hore za témy ktoré otvára (morálka), obdobie na ktoré spomína a škoda, že Carter nedostal trochu viac priestoru. Zaokrúhlujem hore, lebo Nikon :) 70% ()
Mám ráda novinářskou fotografii a rozhodně bych si netroufla ji srovnávat s tím póvlem, co leze lidem do ložnic a říká se mu paparazzi. Novinář může zapomenout na svoji profesi a pokusit se zachránit jednoho člověka, nebo může být ten, kdo svou prací zachrání celou zemi. Tento film je mimo jiné i o velkém morálním dilematu, které válečný fotograf musí řešit. A je velká škoda, že snímek má několik hluchých míst, protože jinak by otázky okolo profese válečného reportéra zněly mnohem důrazněji. ()
Neskutečně zajímavé životní příběhy, stoprocentně adrenalinové fotografování a revoluční formování dějin Afriky. V jednom okamžiku hltáte dobrodružství 4 fotografů a za několik minut se šíleně nudíte. Na režisérské židli měl sedět někdo úplně jiný! Nevím, proč, ale iritovalo mě aranžmá Carterovi fotky, asi je to tím, že je natolik profláklá, že vás ruší pouhá barva supa (ve filmu šedivý/bílý v originále hnědý). Opravdu velká škoda toho nešikovného zpracování! ()
Skvělá tématíka filmu a "foto" pohledy kamery stojí určitě za výjimečnou podívanou. Já však vidím slabost v příběhu, který je zcela obyčejný a ve výsledku jde vlastně o konstatování jednoho/několika foto jobu. Průměrně zahrané, průměrně uchycené, s nadprůměrnou kamerou, nadprůměrnými exteriéry a hodně povedenou kytarovou muzikou... ()
Galéria (45)
Fotka © E1 Films Canada
Zaujímavosti (3)
- Natáčanie prebiehalo v Johannesburgu, v Južnej Afrike. (Danny88)
- Blízkym spolupracovníkom klubu Bang Bang bol aj ďalší svetoznámy fotograf, a to James Nachtwey. James sa stal svedkom krvavej scény, kedy bol zabitý Ken Oosterbrock a Greg Marinovich bol ťažko zranený. Tento fakt však vo filme nie je nijako spomenutý. (MikaelSVK)
- Skutečný válečný reportér João Silva, který byl členem Bang Bang Clubu, o filmu prohlásil: „Je to pěkná sračka, celá vymyšlená. Za prvé jsme nebyli čtyři. Bylo nás hodně. Až stovky fotografů, kteří pokrývali konec apartheidu. Bang Bang Club je mýtus. Jen to násilí kolem nás bylo skutečné, to se opravdu dělo, ale jinak jsme byli pouze neformální uskupení kámošů a kolegů. Greg, jenž knihu The „Bang Bang Club“ napsal, ji chtěl pojmenovat „Mrtvá zóna“, ale editoři nás nenechali. Prej „The Bang Bang Club že je víc sexy.“ [Zdroj: Týdeník Reflex] (klukluka)
Reklama