Prízrak lásky

Přeslazené melodrama s nesympatickým a slabošským donchuánem pod pantoflí Mastroiannim, jehož pro našeho diváka díkybohu alespoň vylepšil skvělý Eduard Cupák. Klasická červená knihovna opepřená mysteriozní zápletkou, kde se nabízí hned dvě možná vysvětlení, nadpřirozené nebo psychologické. Obě varianty vyvolávají otázky, jejichž nezodpovězení mne však zanechalo zcela chladným, stejně jako celý příběh o lásce bez hranic...božínku. Dvě hvězdy za český dabing a podříznutou domovnici. (30.03.2020)

Přiznávám, že mi trvalo, než jsem se do toho dostal a i potom mi to v některých místech přišlo krapet rozvleklé, ale jinak se mi to líbilo. Ta pomalá atmosféra mi nakonec celkem sedla, příběh mě hodně zaujal a napínal, zahrané to bylo naprosto dokonale, protože jak Romy Schneider, tak Marcello Mastroianni svoje role zvládly skvěle i pouhou mimikou... A ačkoli to tak ze začátku nevypadalo, nakonec si myslím, že bych si to klidně někdy pustil znova. Je to solidní mysteriózní drama, které v sobě má taky pár hororových prvků, ale těch je tu skutečně natolik poskrovnu, že je poměrně diskutabilní, nakolik sem vlastně patří... I když zastávám názor, že spíš jo, ale až úplně na poslední místo. Slabé 4* (21.01.2022)

Přízrak lásky je dlouhým a podrobným nahlédnutím do duše jednoho poněkud duševně nevyrovnaného a zmateného jedince. Nedá se říct, že by se v tomto případě jednalo o klasický horor, označil bych tento nádherně zahraný snímek jako vnitřní psychologické drama jednoho z nás. Vzpomínky, a snad s tím spojené i výčitky vlastního svědomí, ty dokáží hodně potrápit. Zvláště, když náhodná situace vyvolá z hloubi duše onu vzpomínku tak náhle a intenzívně. Hluboká láska, ta pravá nefalšovaná panovnice, si dokáže naši duši podmanit na celý život, i když už dávno žijeme s jinou ženou. Její moc je nedozírná a těžko se jí odolává. Jsou pak okamžiky, kdy musíme vyvinout "nadlidskou" snahu a zapojit zdravý rozum, aby jsme neskončili jako náš nešťastný a duševně utrápený hrdina Nino Conti. (28.10.2009)

Škoda, že Risi nakrútil tak málo hororov. Fantasma d'amore má podobne ako Anima Persa podmanivú sychravú melancholickú atmosféru a skvelo vyskladaný mysteriózny príbeh s niekoľkými scénami, ktoré naženú husiu kožu. A casting je opäť bravúrny. Nikomu okrem Risiho sa v Taliansku do hororov nepodarilo nalákať takých kvalitných hercov. (03.01.2019)

Poté, co jsem se dočkala dolisu od LK, mohla jsem si přidat další dílek puzzle do svého soukromého studia filmové dráhy věčně nevděčné Romy Schneiderové. V tomto sólu Marcella Mastroianniho se Romy dočkala zajímavé práce s vlastní proměnou ve dvojím časovém horizontu a tedy dík za její herecký výkon de facto náleží týmu maskérů. Ostatně Marcellovo objevování pravdy a jeho vnitřní komentáře prostého děje tvoří základní dominantu a spolu s hudbou Rize Ortolaniho jsou tím nejlepším z celého filmu. Co na tom, že Schneiderová tak blízko vlastní smrti sehrála ducha? To už by byl přeci jen docela jiný příběh. (30.07.2009)