Veľká žranica

Slávny film Marca Ferreriho o brutálnom obžerstve,ktorý je smrteľným hriechom,jedným zo siedmych,kde ja som absolútne nechápal ich chovanie v prejedaní sa,t.j extrémne žranie,kde títo ľudia smerujú k sebazničeniu v takých nepríjemných scénach,že počujem ich dlho trvácne prdy a následné púšťanie exkrementov do gatí v spoločnosti štyroch rozdielnych ľuďoch rozdielneho povolania,kde dominuje najmä kuchár a majiteľ reštaurácie Ugo,do tejto spoločnosti sa pridávajú ešte Marcello pilot lietadla,Philippe sudca a Michel televízny pracovník,Marcello trpí jednou poruchou,a to sa nazýva satyriáza,t.j extrémne posadnutie sexom,tak privedie 3 kurvičky,ku ktorým sa pridá ešte plnoštíhla učiteľka Andrea.Tak buď súložia,neskôr pôjdu všetci štyria do jednej diery,do Andrey,ktorá je totálne mimo,alebo klasicky žerú všetko,ako by boli roky v koncentráku,vytrávia to,stále idú v presvedčení maximálneho brutálneho nekompromisného víkendového plnenia žalúdkov až do bezvedomia.Film je len pre silné žalúdky,ja som si počas sledovania pochutnával na tabličkách čokolády,oni mali oveľa lepšie papaničky,ktoré do seba pchali ako zmyslov zbavení.Konzumná spoločnosť kupuje toľko potravín,že to vyhodia a iní,chudobní,nemajú ani čo do úst.Silná káva! (01.12.2014)

V životě většiny intelektuálů nastane chvíle, kdy začnou rozjímat o stavu světa, a to je velmi riziková záležitost. V drtivé většině případů totiž dochází k závěru, že svět kolem je zkažený, plný nespravedlnosti, strádání a vykořisťování, a pokud se s ním něco rázně neudělá, neodvratně spěje k bolestnému zániku. Pokud má svět štěstí, zůstane u proklamací a varování, vznikne kupříkladu eko-aktivistická esej nebo filmová agitka nemilosrdně tepající zlořády světa. Většina intelektuálů naštěstí patří mezi plané teoretiky, ale tu a tam má svět smůlu a intelektuál přejde od slov k činům. Marco Ferreri naštěstí není Lenin a zůstává u velmi povrchní kritiky konzumu. Jsou témata, která je populární tepat v mladém věku, některá se lépe kritizují ve věku kmetském (např. sexuální nevázanost). Na odporu proti konzumní společnosti se ale vzácně shodnou všichni - mladí, staří, malí i velcí. Vždycky mě dojímá, jak mnou intelektuál opovrhuje za mé auto, byt a čtyři jídla denně a dává mi za příklad nomáda kdesi v Sahelu, který jí s bídou jednou denně a je prý šťastnější než já. Tak nevím, jestli by ten nomád s chutí nekonzumoval, až by brečel, kdyby měl co. Je s podivem, že kdykoliv měla chudá společnost možnost ekonomického vzestupu, s radostí se vzdávala štěstí a místo toho si pořizovala ledničky, auta nebo motorky a s nadšením napodobovala životní styl té nešťastné západní civilizace. Těm vznešeným kritikům konzumu ledascos uniká - konzumní společnost je z povahy věci méně radikální, bojechtivá i nemocná. Ostatně komunismus nezničily zbraně a intriky západních imperialistů, ale dlouhodobá konzumace nekonzumovatelných výrobků, když za plotem sousedi konzumovali o sto šest. Marco Ferreri se pokusil natočit satiru na konzumní společnost prostřednictvím čtyř přátel, kteří se rozhodnou ujít k smrti. Co je k tomu motivuje, mi režisér nesdělil, asi už nezvládali to zhnusení nad tím, jak si ten svět kolem tak hnusně konzumuje. Režisér oslovil čtyři velké herecké osobnosti své éry. Filmové hvězdy sice málokdy žijí příkladně skromným a ekologicky nezávadným životním stylem, zlé jazyky dokonce tvrdí, že mnohem víc se jich na natáčení dopravuje letecky než na kole či pěšky, příležitost zahrát si v protikonzumním a protiburžoazním filmu ale obvykle neodolají a do svých rolí vkládají maximum energie a přesvědčivosti. Ve své době vyvolala Velká žranice vzrušené - jak jinak než vysoce intelektuální - debaty a byla považována za krajně kontroverzní film, který přiváděl k zuřivosti někdejší moralisty a prudérní svatoušky. S odstupem času považuju Ferreriho snímek za poněkud povrchní a pozérský. Nesděluje mi vlastně víc než proslulá stolovací scéna z Monty Pythonova Smyslu života. Pythonům ovšem k dosažení téhož závěru - tedy že přejídání škodí zdraví - stačily necelé dvě minuty a zábava to, ať se na mě Ferreri nezlobí, byla o poznání větší. Celkový dojem: 45 %. (26.09.2014)

Nejdrsnejsi spolecenska satira jakou jsem snad videl. Ferreri naprosto bez skrupuli a taktu ukazuje jak lide dokazi v tom nejhorsim slova smyslu zit, jist, mluvit, uchazet vsemi otvory, milovat se a vubec jim to nepripada divne. Zcela chapu ze film musel vyvolat ohromne poboureni a rozruch, protoze ukazuje velmi naturalisticky temata, ktera byvaji ve filmech vetsinou tabu. Uchylne myslenky, predstavy, odporne pohlavni pratiky, poklesla mluva a obzerstvi diky kteremu maji lide, ikdyz to vedi vysoky krevni tlak, trpi cholesterolem, jsou tak tlusti, ze uz se nedokazi ani ohnout pro tuzku a smrdi jako prasata, ktere jedi. Tak to vidim ja, alepson tedy to jak si myslim ze to chtel Ferreri naznacit. A mel pravdu ... lide jsou prasata na dvou nohach. Peace. (02.04.2006)

Jistě originální, nejen na svou dobu docela kontroverzní filmová žranice. Pánové Marcello, Michel, Philippe a Ugo se oddávají jídlu, pití a sexu - aneb jak jinak si užít poslední dny svého života, že? Chápu, že se jedná o kritiku společnosti a ono klišoidní nastavování zrcadel - přesto mi ve filmu chybělo větší sdělení.. (02.05.2013)

ocenenia : MFF Cannes 1973 - Cena FIPRESCI ◘◘◘◘ mäso na všetky spôsoby...teľacie, jahňacie, bravčové, hovädzie...a samozrejme "biele" .... najprv to človek s chuťou prijíma ako komédiu, no s pribúdajúcim množstvom jedla, významov, výjavov, scén, a (SPOILER!!! úmrtí) sa z toho stáva niečo neskutočne trpké a smutné ...... avšak...... pointa "nastaveného zrkadla" konzumnej spoločnosti sa mi zdá príliš jednoduchá.... čo ak bolo zámerom tvorcov vystihnúť skôr podstatu vo filme viac krát zopakovaného biblického Vanitas vanitatum - Márnosť nad márnosť, vyslovené najčastejšie ústami Michela (apropo, minimálne 5 hlavných postáv nesie mená podľa svojich hercov).... nie však ani tak v ponímaní kresťanskom, ako skôr v ponímaní vychádzajúcom z východných filozofií (v závere zaznieva takisto východný hudobný motív).... nebude posolstvom týchto bakchánálnych orgií niečo na spôsob Hrušínského výroku v Spalovačovi mŕtvol "Všechny vás spasim"? :) Tak isto, každá zo štyroch hlavných postáv reprezentuje skôr tú vzdelanejšiu časť populácie (pilot, dramaturg, šéfkuchár, právnik) a preto si myslím že asi ťažko by takúto "vzorku" chcel autor použiť ako synonymum spoločnosti.... nebola táto "akcia" skôr výrazom vzdoru všetkých štyroch pánov voči okolnému svetu a jeho úbohosti? a keď už mali z neho odísť, tak spôsobom, ktorým by ho vysmiali, zosmiešnili, ukázali na sebe jeho obraz "ad absurdum"? .... no asi preháňam, ale k príliš jednoduchému výkladu tohto filmu by som sa neprikláňal.... cítim z neho až príliš veľa vôní a "pachov" :) Dobrú chuť!....tesné 4* (85%), snáď tá dĺžka bola pre mňa trošku únavná, a tudíž mínusom....... a na okraj - pekný dom, v niečom tak krásne "ošuntělom" a s ešte krajšie "ošuntělou" záhradou s množstvom psov, husí a sliepok na predmestí Paríža by som si zvykol bývať asi veľmi rýchlo :) .... a aspoň dve repliky z filmu, ktoré ma dostali :) "Tímhle si Vás slečno dovoluji požádat o ruku. Když dovolíte." :D (treba vidieť) ... a otázka malého chlapca "Pane, vy jste Arab? - Ne, neboj se, ja nejsem Arab" (04.05.2010)