Green Lantern

No docela zklamani. Cekal jsem nejakou poradnou rezbu a trailery lakaly, ze by to melo bejt v docela epickym meritku a vysledek je takovej proste nic moc. Jednak dobrou pulku filmu vyplnujou osobni problemy hlavniho hrdiny, at uz se strachem, smrti otce nebo zenskejma a popravde receno, cely je to takovy trochu zmateny, obzvlast ta romanticka linie, ta se smrti otce pro zmenu pripomina Zhavy vystrely a celkove to na me pusobilo dojmem, jak kdyby si tvurci po natoceni souboju rekli, ze proste potrebujou nejakou vatu mezi to a co je napadlo, to tam narvali. Co se tyce samotnejch souboju, kdyz si Hal vymysli tu hromadu zbrani, je to fajn, skoda, ze to je malokdy. Vetsinou tu totiz nejsou souboje, ale spis epicky zabery. No a dalsi problem je se zaporakem, respektive zaporakama. Hlavni zlutej psouk vypada jak z Fantasticky ctyrky a je spis k smichu a jeho poskok dokturek je takovej uchylacek s oteklou hlavou. Kdyby aspon triky byly bezchybny, ale obcas docela haprujou, treba prave u hlavniho zaporaka nebo u ty bandy nesmrtelnejch alienu. Kdyby film jel v trochu uvolnenejsim duchu, mohla to bejt aspon zabava, jenze tady se bere vsechno moc vazne a do toho tu je sympatak Reynolds, kterej se jednu chvily tvari jako nejlepsi superhrdina vsech dob a za chvily skoro jak Van Wilder. Celkove sice lepsi 3*, protoze jsem se prakticky nenudil, ale letos zatim jedna z nejslabsich komiksovek. Tak po druhym skouknuti, kdy uz jsem nemel zadny velky ocekavani to je nakonec na slabsi 4*. (07.09.2011)

Stejně je to nespravedlivý. Arabela by totiž byla lepším (a vedle všech těch škaredých mimozemšťanů určitě i nejpohlednějším) strážcem galaxie, jelikož její prsten uměl vykouzlit zajímavější kousky než ten Lanternův. Jenže se nejspíš zrovna při výběru nového majitele nabíjecí lucerničky toulala kdesi v pohádkovém království a ne u nás na Zemi, tudíž k mání zelenáčům zbyl leda Ryan Reynolds. Musím napsat bohužel, protože v komiksovém světě se pohybuje jako slon v porcelánu. Respektive kam jeho noha vstoupila, tam už superhrdinům pšenka nekvetla. Co naplat, že je na co se díky slušné CGI dívat, když akce je prabídná, herci toporní a děj k uzoufání nudný. Ještě klika, že s pokračováním se počítá až někdy kolem roku 2020, což je dost času k sepsání mnohem zajímavějšího příběhu, než byl k vidění teď .. (14.12.2014)

Nevím jestli bylo z předlohy možné vyždímat víc, možná ano. Minimálně to nemuselo být tak nudné. Že komiksový hrdina zabrání nehodě vrtulníků tím, že postaví autodráhu v dnešní době asi nikoho moc neosloví. Velkou zásluhu na špatné koukatelnosti toho filmu má i Ryan Reynolds, kterému se nepodařilo mě po celou dobu přesvědčit, že má nějaké charisma a že bych mu měl fandit. (11.10.2011)

GREEN LANTERN není komiksová adaptace opojným způsobem prezentující jiný svět, jak se mohlo zdát z upoutávek, ale nakonec se nejedná ani o tak velkou katastrofu, jakou zvěstovaly divácké a kritické ohlasy ze zahraničí. Jde spíš o film, který jakoby vypadl z jiné doby - konkrétně 80. let minulého století. Zmíněná nepatřičnost nevadí, protože se reflektuje a ozvláštňuje hned na několika úrovních. Z formálního hlediska představuje vyprávění ukázkový příklad toho klasického, kdy až směšným dojmem působí potřeba neustále všechno mít motivované a používat k tomu těch nejtradičnějších a konvencionalizovaných postupů. Nevnímal bych to ale jako problém, jelikož se vědomě pracuje s osmdesátkovými syžety, jmenovitě tím topgunovským a supermanovským (míněno je pokračování). Ty jsou sice zbaveny jakýchkoliv podvratných tónů, a tak neumožňují queer čtení apod., ale ironicky se glosuje jejich naivita (scéna se škraboškou) a přiznává se, že tehdejší hrdinové byli šovinističtí idioti a arogantní republikánská macha způsobující víc škody než užitku, čili se s nimi mohli identifikovat nebo být k nim empatičtí jenom mladíci, kterým ještě nesestoupila varlata a nepobrali moc rozumu. Green Lantern svůj příklon k té nejhorší dekádě, jaké se kdy americká kinematografie dočkala, dává najevo odkazováním se na vysmívané tituly a "hrdiny" typu He-Mana, ale i přes vyprávění se film odchyluje svým stylem. Díky superhrdinským schopnostem protagonisty je mizanscéna ozvláštňována přidáváním nových prvků, přičemž je nutné si uvědomit, že jejich přítomnost je ovlivněna představivostí ústředního mentálního nedochůdčete. (Sebevědomé vyprávění si je ale toho vědomo, viz "rampa není dost působivá".) Superhrdina je modelován jako überčurák, a tak dochází k něčemu nevídanému: je možné se identifikovat a/či být empatický k antagonistovi, do jehož zbídačené mysli je nám dovoleno nahlédnout. I přes výše popsanou odchylnost od "osmdesátek" (reflektování nepatřičnosti syžetu, ironické glosování narativních postupů a konceptu, stylistické ozvláštnění v podobě proměn mizanscény a možnosti identifikace se záporákem) je možné si Campbellův počin užít jako ryzí návrat dob, které jsou naštěstí dávno pryč. Kdo někdy hrál na starých automatech arkádové hry, kdy se měla jedna barevná tečka vyhnout velké řadě jiných stejně barevných teček - meteorů, ten bude zvlášť v závěru nemálo spokojen. I s 3D, díky kterému je onen regres do jiných dob umocněn tím, že se volí záběry, kdy se spirálovitě sestupuje dolů. (13.08.2011)

Na první pohled je všechno tak, jak má být. Ryan je sympaťák, Blake mokrým snem každého heterosexuála, který není slepý, trikařům někdo štědře platil přesčasy a nad tím vším drží ruku osvědčený hitmaker Martin Campbell. Jenže funguje to jenom napůl, ne, spíš tak na třetinu, protože zhruba tolik si ukousne ‚civilní‘ svět. Ten, kde lucerny svítí zeleně, se snaží bezbřehou naivitu zahalit do laciné pompéznosti, která asi vychází už z komiksu, ale na mě to působilo jak laciná pouťová atrakce, která (ruku na srdce) vypadá pěkně debilně. Není to nuda, furt to bliká, někdo pořád žvaní (docela často i vtipně), ale chybí tomu ona kapka oduševnělosti, která ze stejné pozice předem zatraceného záprtka určeného k hanobení, vysekala o půl roku dříve jednoho Asgardského boha. (12.10.2011)