Vytie

"Teď nepřímo dělá to, co má zakázáno dělat přímo." Tak první postřeh byl, že James Franco je milionkrát víc sexy, než kdy byl Allen ve skutečnosti - na něj se fakt potom víc hodil Radcliffe. I když v těch studentských letech je fakt, že v reálu až tak odpudivě nepůsobil, ale i tak Franco je Franco:) Velmi zajímavé propojení básně s animací, výslechy ze soudních síní a jeho reportáží/rozhovorem. Ten les kokotov z nichž vystřeloval ohňostroj.. ehm.. zajímavá animace vskutku. Jo byla tam i zmínka o Praze, postřehli jste? "...jak jsme se opili a nechali si strčit do zadku násadu od smetáku v pražském hotelu Ambassador...." Ale i tak to bylo trošku moc psychedelické, místy trošku moc nesmyslné, i když to propojování bylo moc fajné - 3-4*. (03.06.2014)

Typicky James Franco, hranie sa na umelca mu ide aj keď má na ksichte popolníky. V čom spočíva toto diele hrajúce sa na art? Je to pocta buzíkovi, že dokázal tvorene buzerantovať aj pred skoro sto rokmi a vôbec sa za úchylku nehanbil. Všade len básnil o kopulácii a ejakulácii. Proste niečo ako slovenský predseda parlamentu. (07.10.2021)

Zvláštní film. A vlastně spíš hraný dokument než klasický celovečerní film. Sledovat okolnosti onoho bizarního soudního procesu mě docela bavilo - v roce 2011 to na člověka působí jak z jiného světa, a přitom je to doba vzdálená ani ne 60 let. Jak strašně se svět literatury za tu dobu změnil! Koho by asi tak Kvílení pohoršilo, kdyby vyšlo až nyní... Co je však na tomhle filmu nejlepší, jsou jednoznačně animované pasáže, prokládané procítěným přednesem Ginsbergových slavných veršů. Vznikla tak působivá podívaná, která velmi stylově vzdává hold jedné slavné postavě americké literatury. Místy mi na mysli vytanula vzpomínka na slavný hudební film "Pink Floyd: The Wall", který podobným způsobem také pracuje s kombinací hraných a animovaných sekvencí. S Kvílením snese určitě srovnání a může nechat vyvstat dalším zajímavým podobnostem mezi touto dvojicí nevšedních filmů. Nejen zájemcům o beat generation lze Kvílení směle doporučit. (27.10.2011)

V komentářích už několikrát zmíněné animace jsou hlavním kamenem úrazu celého filmu. K dané látce bych si přeci jen představoval něco úplně odlišného (hlavně 2D proboha!), více naturalistického, něco, co se nebojí trochu si s animací pohrát tak, aby dokázala divákovi navodit přesně takový feeling, jaký má čtenář při čtení Ginsbergovy básně. Z ostatních příběhových linek bych jednoznačně vyzdvihl zejména "hovory" s Ginsbergem. Předčítání básně v zakouřeném klubu je, minimálně na začátku, sice efektní, ale zato velmi statické. Soudní proces je kavlitně filmařsky zvládnutý, ale herecky pokulhává (např. Mary-Louise Parker mě o svých hereckých kvalitách nepřesvědčila ani ve Weeds, ani v Red, ani v Howl). Očekával jsem bombu, která se bohužel nedostavila. I tak ale Howl není vůbec špatným, ani průměrným filmem. Tím se zřejmě stane, až bude o Beat Generation natočeno víc. (28.10.2010)

Zprvu jsem tento film ani nechtěl hodnotit, páč vlastně ani nevím, jak bych ho měl uchopit, přestože jsem literární nadšenec, tak rozhodně nejsem fanouškem beatníků a Ginsberga už vůbec ne. Bylo by však nefér kvůli tomuto Kvílení sfouknout prvoplánově nízkým ohodnocením. Tak jsem se zaměřil na vizuál a na herecké výkony, první mě nezaujalo, druhé ano- James Franco zas a znova potvrdil, že roste s každou další svou rolí a jeho přednes Ginsbergových básní je možná to nejpoutavější na celém snímku. Ale ty básně samotné jdou teda absolutně mimo mě... Průměrný film s výborným Jamesem, that's all. (18.11.2012)