Stopa Ružového pantera

Nemohúcnosť tohoto patvaru nie je iba záležitosťou antifilmovej kostry, ale prejavuje sa aj v niektorých kvázi komických scénkach. Clouseau je v prestrojení v lietadle celý v sádre. Ide na WC, tam sa snaží dať si dole nohavice. Kabínka je malá, nedarí sa mu to. Pilot ohlási, že sa majú všetci usadiť, pretože idú do turbulencie. Divák očakáva vybrúsenú pointu, pretože scénka trvá dlho a z toho vyplýva, že jej záver prinesie trhanie bránice. Clouseau však z kabínky len tak vypadne a "nabúra" do moletnej spolucestujúcej. Niektoré momenty z detstva sú úsmevné, neviem, či boli aj tie použité v ďalších filmoch, keďže som videl iba tri. Skôr nie. Filmový zločin to nie je, zbytočnosť však áno. (22.02.2014)

Investigativní pátrání po životě a profesní kariéře inspektora Closeaua mne příliš nebavilo a hlavně hodně zasmrdělo finančním kalkulem. Closeau zkrátka nikdy nezemře, neboť umí brilantně vykrýt jakoukoli smrt, ale když už se má vzpomínat na jeho kousky, tak by to rozhodně měla být o hodně veselejší záležitost. (24.12.2015)

No, přestože jsem přemýšlel nad komentářem uživatele MarekT, stejně tento film budu brát když ne jako poctu, tak alespoň jako vcelku důstojné rozloučení s Peterem Sellersem. V první půlce je to docela solidní zábava a nenudil jsem se u ní, v půli druhé mě ovšem pobavily pouze výstupy Herberta Loma, a to bylo asi tak vše. Ve výsledku bych to viděl na průměr. (01.01.2011)

I když tady ještě hrál Sellers, tak to byla dost slušná bída. Všechno, co bylo dřív dobré, je už jenom trapné a vyčpělé. Většina vtipů se absolutně míjí účinkem a celý film je vlastně úplně zbytečný. Na další díly už koukat nechci, protože si nedovedu představit, jak moc špatné musí být. Bez Sellerse prostě Panter není. I když tenhle taky už skoro nebyl. 50% (18.12.2016)

Možná jsem staromódní, možná s tímhle přístupem nikdy neprorazím do (show)byznysu, ale já to vidím tak, že něčí památku nejupřímněji uctíte zdůrazněním jeho zásluh, ne pokračováním ve stylu "nic se nestalo, on by si to tak přál." Každopádně, ať už měl Blake Edwards třeba i ten nejušlechtilejší záměr v historii ušlechtilých záměrů, musí i on uznat, že vzniknul průser. A to nemluvím o dalších asi třinácti dalších Růžových panterech, které po tomhle průseru přišli jakoby se po vzoru letošní zimy nechumelilo. (24.12.2015)