Ach, ty vraždy!

Námět i obsah a scénář šustí papírem žáků poškoláků. V momentech, v nichž si divák jakž takž téměř zvykne na to, že tu jsou alespoň některé příznaky místy zvládaného filmového řemesla, je knokautován násilně nakopnutým dějovým zvratem, který VRAŽDÁM propůjčuje ráz hodně nastavované a čím dál bezchutnější kaše. Samozřejmě bez diskuse je nezpochybnitelný herecký výkon fantasticky nestárnoucí první dámy Thálie Jiřiny Bohdalové, která se s očividným elánem a energií chopila své převlekové role; to samé veskrze platí o dalších skvělých hercích (Dvořák, Schmitzer, Preiss, Kostka, Štěpnička, Postránecký, Němec, Postlerová, vynikající Jiří Plachý a další). Říká se, že pršet nemusí, stačí, když kape. Ale co si počít, když se jazyk lepí na patro a v nedohlednu je i ta efemérní občasná kapička nápadu, záblesku, vtipu, vytržení z pouště stále bezbřežejší nudy? (07.11.2010)

Seriál vytvořený pro určitou cílovou skupinu, který je tímto odsouzen ke zdejší kritice a i já mám rád svoji polívčičku přihřátou....především nerozumím luxusní filmové stopáži jednotlivých dílů, přičemž každý z nich lze smést ze stolu evidentními logickými chybami....iritující herecký Jílkův projev v roli slabomyslného dr. Watsona umožňuje vyniknout Jiřině Bohdalové,která sbírá informace odposloucháváním ,tajných´ hovorů....mobily tu mají vůbec dosti patrný vliv na posun děje a sebedrsnější padouši ( nebo přinejmenším sprostí podezřelí ) vládnou nepochopitelnou potřebou vyřvávat svá tajemství do telefonu pokud možno uprostřed nejrušnějších prostor....takto by se dalo pokračovat v kritice asi dlouho...nějakou krimi atmosférou nejpřijatelnější je díl poslední, ovšem i ten vlastně nemá žádné logické opodstatnění: dovolím si SPOILER: Když už jinak docela dobře zvládnutá a uvěřitelně strašidelná postava vraha (Jiří Plachý ) umí skrývat ve sklepě svá tajemství díky zednickému umění, pak lze jen těžko uvěřit, že by svoji oběť jen tak ledabyle pohodil do kontejneru před barákem a tím přivedl ke svému domu pozornost ,vyšetřovatelů´... (05.11.2011)

Je-li kriminalista vyšetřující vraždy myšlení neschopný, tak by měl mít babičku, která si zpestřuje důchod objasňováním případů. Poručík Kamil Kalenda takový samozřejmě je a jeho judrbabka je pro něj jistě větší štěstí, než pro mne, který se na to rozhodl dívat. Od útlého dětství totiž nesnáším duchodkyně, které mají geniální nápady a instinktivně vedou vyšetřování směrem, který by profíka pouze upřímně rozesmál. A této paní bych její předchozí právnickou kariéru nevěřil ani kdyby mi ukázala červený diplom, na který celý týden poctivě dřela na plzeňských právech. (08.03.2013)

Pořád čekám, že se seriál nějakým způsobem rozjede, ale nese ve stejném duchu jako první díl. Je sice príma, že se Jiřina Bohdalová jako babička snaží pomoci svému vnukovi, převléká se za nejrůznější postavy a řeší tak jednotlivé detektivní případy, ale když už to udělá dvakrát, třikrát, tak už to nepůsobí vtipně, ale zbytečně a trapně. Vždycky si k seriálu v klidu sednu a očekávám nesplnitelné. Jediné, čeho se ve své blaženosti dočkám, je že na mě působí jako silný uspávací prostředek. (01.11.2010)

Hodnocení po prvním dílu. Námět je zajímavý, i když k originalitě má daleko. Ale zase je to příjemné odlehčení, a když to člověk bere spíše jako komedii, odpustí i ty nelogičnosti (a nedořečenosti), které z toho přímo bijí do očí. Na druhou stranu mi to přijde až příliš rutinérsky zpracované, což není pochvala - až na Jiřinu Bohdalovou a Pepu Dvořáka hrají všichni ostatní tak nějak unyle, jako by se jim nechtělo, podobně nemastná neslaná je režie i kamera. (24.10.2010)