Oni 2: Nočná korisť

Prvý diel (inšpirovaný týmto oveľa lepším, síce tiež nelogickým, zato atmosférickejším a živočíšnejším filmom) pokladám za podpriemer. Nechápem istý kultový status, ktorý si udržiava na čsfd. Herci fajn, atmosféra OK, ale blbý scenár ma dvíhal zo stoličky každé dve minúty. Preto som vnímal negatívne, keď sa začalo hovoriť o dvojke. A hovorilo sa o nej a hovorilo sa o nej a hovorilo sa o nej. A stále nič. Napokon trvalo 10 (slovom a s výkričníkom: desať!) rokov, kým vznikla. Atmosféra pekelnej noci nie je najhoršia, občas to má sadistickú silu (naturalistické úmrtia) a herci nie sú od veci (hlavne Bailee Madison). Ale celé je to hrozne veľké klišé a scenár nemohol byť hlúpejší. Ku koncu som bol otrávený a prial som si, aby sa to konečne skončilo. Režisér Johannes Roberts po solídnom školskom záreze F úspešne pokračuje v zasypávaní si vlastnej, kedysi nádejnej hororovej kariéry. Temná strana dvier, Storage 24, 47 metrov, Oni 2... samé číslovky a nie dobré horory. Napriek tomu (a trápnemu finále s nezabiteľným psychopatom) mi to pripadalo o štipku lepšie, než jednotka. Možno aj vďaka soundtracku presne podľa môjho gusta. (14.06.2018)

Tak to mi jí vyliž, větší sbírku debilů do jedný rodiny už nasrat asi nešlo, každopádně máme věděcky ověřeno, že debilita a těžká mentální retardace je dědičná a tahle rodina musela provozovat incest minimálně od 17.století ! Vlastně ani nevim kde začít a tak náhodně jen vybleju pár perel, co se v tomhle vyskytujou, můžeme? Jdeme na to, pyčo! 1) Dementní ségra se nasere a odchází z karavanu, je za ní vysrán, debilní brácha. Oba dva si nechaj mobily v karavanu, aby se komunikace omezila na zoufalé volání "Halooooo" do tmy. 2) Debilní sourozence jdou hledat jejich vypatlaný rodiče, rovněž bez mobilů a přidávaj se k zoufalýmu volání "haloooo" do tmy. 3) Debilní sourozenci najdou v kempu v karavanu zavražděný mrtvoly, ječící vypadnou ven a narazej na debilní rodiče, následně fotr rodinu rozdělí na "hochy" a "holky", i když už ví, že se kolem potuluje minimálně jeden vrah.I tak pošle svou ženu s dcerou, klidně samotný do tmy a po synkovi chce vidět mrtvoly. 4) Debilní matku zabije killerka, když není schopná s dcerou utýct z karavanu, jakkoli se bránit nebo se prostě jen nechovat jako píča. Dcera na vraždu kouká a mámě nehelfne 5) Synátor, mající v ruce nablitou zbraň a před sebou svini, co mu zabila mámu, svini nezastřelí, místo toho jí nadává a brečí, následně i se svojí ségrou uteče 6) Killerka blond, je tak blbá, že přežije výstřel z brokovnice přímo doprostřed trupu z metru. Jejímu IQ dojde že má chcípnout až po druhý salvě 7) Týpek killer je ještě blbější, páč přežije výbuch auta, je (až na první vrstvu kůžičky na povrchu) nehořlavej a celkově jeho mutter asi prcala s terminátorem, díky čemuž je napůl cybernetickej orgasmus a tak ze sebe vytáhne metrovej skleněnej střep jako já třísku z prstu a nechá se mlátit pálkou do hlavy, aby se po hodině milostivě pustil jedoucího auta 8) Killerka tmavovláska jde ve scéně u bazénu za tak strašlivou píču, až jsem se začala hystericky smát, aneb jak do té doby nesmrtelnou tetu, vyřadí jedním úderem do tý doby tragicky zoufalej synátor, asi jako když já zaplácnu mouchu........ Co dál dodat? Snad jen, že film by se měl jmenovat stručně - Debilové (24.09.2018)

Druhý díl se od prvního dílu zásadně liší svým tempem a moderním pojetím. V dobrém slova smyslu to myslím tak, že je zde pořád akce, přesouváme se i do jiných prostorů, rejža do nás pere jeden skvělej soundtrack za druhým, přichystal nám nečekané twisty a má to prostě náboj. Ve špatném slova smyslu to myslím tak, že se bohužel neobešel bez klišovitých momentů, dementních dialogů a ještě dementnějšího chování postav. Nicméně musím konstatovat, že ať jsem nádavala jak jsem nádavala, vždycky mou kyselost přebila nějaká super scéna a zavřela mi hubu. Musím silně vyzdvihnout scénu u bazénu, která mi ze všech úhlů pohledů zastavila dech. Pak je ale škoda, že v závěru se děje dost chujovin, což mi dojem zase malinko zkazilo. Když se ale ohlédnu zpět, měla jsem určitě lepší zážitek z dvojky, přes to, že hraje na poměrně známé struny. (12.04.2018)

Je Tamara doma? V jednom dnešnom komentári k tomuto filmu bolo napísané všetko, čo ho vystihuje. Je neporovnateľne lepší ako prvá časť, aj keď koniec je už trochu prehnaný. Herci podali sotva priemerné výkony ale absolutórium v tomto filme si zaslúži Adrian Johnston za výber piesní a za prechody medzi tématickou hudbou filmu a skvelými skladbami, ktoré spolu s dobrým dejom posunuli film Oni o stupienok vyššie. Napriek tomu, že sa spolu s autorom spomínaného komentára zhodneme aj v honotení tak ja predsa len pridám jednu hviezdičku navyše, aj keď ich málokedy pridávam za maličkosti. Ale tričko Ramones nepustí. 85%. (28.05.2018)

Nostalgie po 80. letech je dneska cítit z kdejakého filmu, ale způsob, jakým k ní přistupují The Strangers: Prey at Night se hned tak nevidí. Po povinné rutinní expozici a po vyčerpání všech možných slasherových klišé se film nečekaně přetaví do úžasně abstraktního, vizuálně nadupaného skoro-muzikálu, který ironickým způsobem kombinuje osmdesátkový pop s násilnými scénami. Celé to navíc začne působit dojmem, jako by režisér v průběhu natáčení zahodil scénář a rozhodl se místo pokračování The Stragenrs raději zremakovat Carpenterovu Christine. Z autorádia pickupu trojice maskovaných zabijáků, pomalu projíždějícího uvnitř opuštěného karavanového parku, neustále vyhrává osmdesátkový pop, z kterého vám tu poleze mráz po zádech. Děj se sice odehrává v současnosti, ale titulní psychopati jako by se stylizovali do podoby zabijáků z osmdesátkových slasherů, kteří se bez osmdesátkových hudebních hitů neobejdou, ani když vylezou z auta. K vrcholným číslům filmu pak patří scéna rvačky v neonově nasvíceném bazénu, při níž hraje Total Eclipse of the Heart, nebo pronásledování hrdinky hořícím autem za doprovodu Making Love Out Of Nothing At All. (26.06.2018)