Oni 2: Nočná korisť

Nostalgie po 80. letech je dneska cítit z kdejakého filmu, ale způsob, jakým k ní přistupují The Strangers: Prey at Night se hned tak nevidí. Po povinné rutinní expozici a po vyčerpání všech možných slasherových klišé se film nečekaně přetaví do úžasně abstraktního, vizuálně nadupaného skoro-muzikálu, který ironickým způsobem kombinuje osmdesátkový pop s násilnými scénami. Celé to navíc začne působit dojmem, jako by režisér v průběhu natáčení zahodil scénář a rozhodl se místo pokračování The Stragenrs raději zremakovat Carpenterovu Christine. Z autorádia pickupu trojice maskovaných zabijáků, pomalu projíždějícího uvnitř opuštěného karavanového parku, neustále vyhrává osmdesátkový pop, z kterého vám tu poleze mráz po zádech. Děj se sice odehrává v současnosti, ale titulní psychopati jako by se stylizovali do podoby zabijáků z osmdesátkových slasherů, kteří se bez osmdesátkových hudebních hitů neobejdou, ani když vylezou z auta. K vrcholným číslům filmu pak patří scéna rvačky v neonově nasvíceném bazénu, při níž hraje Total Eclipse of the Heart, nebo pronásledování hrdinky hořícím autem za doprovodu Making Love Out Of Nothing At All. (26.06.2018)

To nebylo vůbec špatný. Rodina jede někam do kempu kde je začne vraždit trojice v maskách, tady docela nebylo předem jasný komu fandit všichni to jsou debilové. I se dozvíme proč je vraždí, na otázku odpověděla :a proč ne: což mě velice pobavilo. Nelogické chování postav je u těhle druhů hororů naprosto běžné. Přesto si kolikrat tukate na čelo co že to dělají či nedělají co by měli viz zastřelit útočníka když na něj míříte zbraní. Jen snad jedno mínus že jsme neviděli zbylé dva útočníky bez masky. Ps- ta dcera byť hezká tak naprosto na zabití. (20.10.2020)

„Proč to děláte? A proč ne?“ Odpověď jednoho z Nich na otázku, proč vraždí a zároveň i na to, proč byl tenhle film natočen. V prvním případě je to to jediné, co na snímku chválím a jedna věta věru není moc. V druhém případě bohužel smutná realita, kdy relativní úspěch nějakého hororu vybízí další a další „režisérské downy“ k rozšiřování daného universa. Příště to bude určitě Oni 3: Zrození zla, jak taky jinak. (15.06.2018)

Na túto snímku som sa tešila tak dlho,že som pozabudla..Tak mi treba,lebo kladne hodnotím fakt,že do akcie sa išlo od samého začiatku a na plný plyn.Atmosféra na úrovni,žiadne siahlodlhé úvodné oťukávačky,psychologické spoznávanie postáv,i masky psychopatov boli profi.Toto mi max.vyhovuje,lenže povedať trúfalo,že snímka sa zakladá na skutočných udalostiach je to isté akoby som vyhlásila,že som čistokrvná dcéra Baracka Obamu.Prosím Vás pekne,nenechajte sa zmiasť.Ja viem,že v Usa nie je o psychopatov núdza,no toto je min.pritiahnuté za vlasy.Je to celkom určite len ťah tvorcov pritiahnuť pozornosť a zvedavosť diváka.Veď napokon posúdťe sami.Toto leto si beriem týždeň voľna a idem kempovať... (25.05.2020)

Prvý diel (inšpirovaný týmto oveľa lepším, síce tiež nelogickým, zato atmosférickejším a živočíšnejším filmom) pokladám za podpriemer. Nechápem istý kultový status, ktorý si udržiava na čsfd. Herci fajn, atmosféra OK, ale blbý scenár ma dvíhal zo stoličky každé dve minúty. Preto som vnímal negatívne, keď sa začalo hovoriť o dvojke. A hovorilo sa o nej a hovorilo sa o nej a hovorilo sa o nej. A stále nič. Napokon trvalo 10 (slovom a s výkričníkom: desať!) rokov, kým vznikla. Atmosféra pekelnej noci nie je najhoršia, občas to má sadistickú silu (naturalistické úmrtia) a herci nie sú od veci (hlavne Bailee Madison). Ale celé je to hrozne veľké klišé a scenár nemohol byť hlúpejší. Ku koncu som bol otrávený a prial som si, aby sa to konečne skončilo. Režisér Johannes Roberts po solídnom školskom záreze F úspešne pokračuje v zasypávaní si vlastnej, kedysi nádejnej hororovej kariéry. Temná strana dvier, Storage 24, 47 metrov, Oni 2... samé číslovky a nie dobré horory. Napriek tomu (a trápnemu finále s nezabiteľným psychopatom) mi to pripadalo o štipku lepšie, než jednotka. Možno aj vďaka soundtracku presne podľa môjho gusta. (14.06.2018)