Fullmetal Alchemist: Bratrství

Viděl jsem původního FMA a nebyl jsem si jistý, jestli těhle 64 dílů podobného ale jinak stojí za to. STOJÍ. Pokud váháte, neváhejte. Některé silné scény a skvělé momenty chybí (je tu méně Lust, chybí podzemní město a finální twist je trochu jiný než původní FMA), ale místo nich dostanete skvělé nové velké linky s Hohenheimem a sestrou majora Armstronga. Celé je to ještě více komplexní, provázané a epické. Je škoda, že si autoři ani tady nedopustili občasné komické anime vložky, kdy postavičky vesele poskakují a drmolí - pokud je ale odpustíte, je to fantasticky promyšlený a chytlavý seriál. Díly 1-10 jsou skoro stejné, 11-20 něco je trochu jinak, 20-30 jsou lehce nudnější, ale pak nastává 40-60 jízda, kdy je prakticky nemožné se na to přestat dívat. A na konci to samozřejmě opět chce heart made fullmetal, aby se člověk nedojal. (27.04.2014)

Čekal bych, že tohle novější FMA bude pokračovat a navazovat tam , kde skončilo to starší . Ale zatím do 13tého dílu se tak nějak rekapituluje to co se stalo v předchozím FMA a pak se děj uplně mění a rozchází . A jsou tam i změny v některých jménech atd. Nevim nemůžu si pomoct, ale to předchozí mě bralo víc stačilo jen dokončit ten rozjetý děj . Působí to hodně zmateně..... (26.04.2011)

Zabudnite na tých prvých 14 rekapitulujúcich častí - nový Alchemista je miliónkrát lepší ako starý. Najlepšie anime na svete. Nie je tu nič, čo by sa mi nepáčilo, milujem nové postavy a ich osudy a celé je to o kus divokejšie, epickejšie a hlavne temnejšie. Dosiaľ zo mňa žiadny iný seriál nevyžmýkal viac a toľko rôznorodých emócií. (05.09.2014)

"Původní" Hagane no renkinjutsushi z roku 2003 je překonán. Líbilo se mi sice jeho finále a potom propojení s filmem, který měl zajímavý konec, ale tenhle vskutku původní anime seriál svého bratříčka překonává o sto šest. A není to jen tím, že kopíruje mangu, kdepak. I když i tohle má svoje místo v zástupu faktorů, proč je FMA:B mnohem lepší, než byl FMA. On totiž příběh má neskutečné grády, ale důležitější pro něj je, že má logiku, všechno ve scénáři má logiku, pouštní ruiny města Xerxes, jejich historie; pohraniční pevnost na severu; vzpoura kdysi dávno na východě; tunely propojující celou zemi, která je tak nějak divně dokulata... Spousta postav v příběhu vůbec neškodí, protože každá moje svoje pevné místo, kde musí stát a kde případně musí umřít; a tak se divák neztrácí, ačkoliv v jednom díle najednou třeba sleduje čtyři různé lokace s osmi různými postavami. Ed, Al, jejich táta, Izumi, Mustang, Hawk Eye, sourozenci Armstrongové, ti všichni a mnoho dalších navíc mají svoje role pevně napsány a logicky pokryty. Kvantum záporáků potom jen doplňuje silnou skvadru charakterů, Father, všichni homunculi, jejichž smrti povětšinou bývají velkým filozofickým milníkem děje; ale zároveň i negativní lidské postavy, které nakonec chcípnou ošklivou smrtí. Závěrečné epizody totiž nenechají nikoho na pochybách, že tady najednou mohlo zemřít nejvyšší číslo lidí v jakémkoliv televizním nebo filmovém projektu, hazarduje se zde s osudem celé padesátimilionové země a do poslední chvíle díky dějovým i lokálním a občasným zvratům není jasno, jestli zvítězí dobro nad zlem. Osud pak takového zla je další filozofickou otázkou, kterou FMA v klidu vyřeší jedním dialogem. Fullmetal Alchemist: Brotherhood ovšem nestaví jen na silném příběhu, jeho síla tkví totiž i v (sice místy ploše vykreslených) charakterech a jejich psychologizaci. A dál a silněji než FMA pracuje s otázkou bratrské lásky a důvěry, lásky k rodičům, lásky k dobru, vlastní pýše, ctnostech, a tak dál a tak dál. Fullmetal Alchemist: Brotherhood není primárně určen pro malé děti a ani bych to nedal do ruky dospívajícím capartům. Dal bych jej před oči lidí, kteří mají po pubertě a jejich charakter se nějak formuje, díky čemuž mohou sympatizovat tu s Mustangem, tu s bratry Elricovými, tu s Winry s božským tělem (!!!), tu Armstrongovi nebo dokonce Van Hohenheimovi. A nakonec i takový Envy nebo Greed dojde politováníhodného konce. Monumentální pětice hvězd je zaručena, a nikdo, kdo viděl byť jedno anime nebo četl jednu mangu, by neměl dávat méně. Stěžování si na úvod je kravina, neboť od prvního do posledního dílu má seriál takové tempo, že dvacet minut jedné epizody vám přijde najednou pryč a pak se podíváte a zjistíte, že jsou čtyři ráno a vy musíte vstávat na ranní přednášky / do školy / do práce. Ee. Dávejte jen pětky. Fullmetal Alchemist: Brotherhood si nic jinýho nezaslouží. Nejlepší seriál, co jsem kdy viděl. (25.10.2009)

FMA: Brotherhood is for boys, FMA (2003) is for men. Možná i takhle by stačilo obě dvě ságy zhodnotit. Brotherhood až nesmyslně (ve srovnání s verzí z r. 2003) z rychlíku a velmi slabě odvypráví začátek a příběh s Ninou, do toho je přítomno mnoho iritujících prvků, postavy na sebe křičí, šklebí se, dělají trapný humor, postava Lust je na rozdíl od 2003 zabitá (obrazně i doslova), štvala mě ta malá Číňanka (jasně, císařství Xing, ale tak, je jasné, co je předobrazem), Winry je tu sexualizována a musí tu být romance...v jednu chvíli jsem myslel, že to nedokoukám. Na druhou stranu, asi od třicátého dílu mě to chytlo, figurky na šachovnici jsou rozestaveny a můžou se mezi sebou epicky bít až do úplného finále. Ubyde křičení a trapného humoru, souboje jsou patřičně megalomanské a pořád je na co se dívat. Dokonce příběh homonkulů dává v Brotherhood větší smysl. A ještě musím vyzdvihnout openingy jednotlivých epizod, které jsou naprosto perfektní (a úplně jinde než ty ve starší verzi). I přesto verzi z r. 2003 preferuji, byť asi budu v menšině. Ta je, jak to vystihnout, "rozbitá", uprostřed se toho zas tolik neděje, plyne daleko pomaleji, ale její filozoficko-melancholický nádech mě nakonec dostal emocionálně víc než Brotherhood. V konečném filmu (Conqueror of Shamballa) měli zůstat oba ve svém světě a mohl z toho být krásný happy end. (24.05.2022)