Fullmetal Alchemist: Bratrství

Nedívejte se na seriál z roku 2003, podívejte se na tohle, pokud se mezi nimi rozhodujete! (tím nechci říct, že by FMA z 2003 bylo špatné dílko, to v žádném případě, vždyť si také zasloužilo 5*). Ti, kteří tomuhle srážejí body jen za to, že tvrdí, že bylo pro ně děsně nudné se znovu dívat na to samé, co už viděli v předchozím, jsou pro mě ignoranti. Tohle běží celé podle mangy (tedy až na první úvodní díl), a jelikož i předchozí FMA jel chvíli podle mangy, tak je přeci jasné, že tam budou stejné věci. Tak, to jsem si jen musela trochu ulevit pálící žáze... :-) K tomuhle anime se mi moc těžko píše nějaký soudný komentář, protože jsem si ho zamilovala od hlavy až k 64. dílu. Openingy, endingy - dokonalé. Postavy, jejich charaktery, děj, animace, boje, láska, slzy, tragično i komično, to všechno tu miluji. FMB je pro mě prostě srdcová záležitost. Nikdy nezapomenu, že u některých dílů jsem měla husí kůži. Kdybych měla někomu doporučit jeho první anime, tak to bude určitě tohle. Protože pro mě je to jedno z nejlepších, co může anime scéna nabídnout. ^^ (09.07.2010)

Po sedmadvaceti epizodách je jasné, že Brotherhood drtí starší adaptaci na všech frontách. Dříve opomíjené postavy mají větší hloubku a příběh nabírá neuvěřitelné grády. Audiovizuální stránka si zaslouží uctivou poklonu. Nakonec si člověk zvykne i na specifický humor, ředící jinak dosti temný příběh. (13.10.2009)

Někdy jsem se sem musel dostat. Někdy. Upřímně, čekal jsem to později, protože jsem si tak nějak na pamět dával, že jestli někdy skončím s anime, tak FMA:B by asi bylo velkolepé zakončení této drobné závislosti. Věci se měly jinak, Netlflix se ke mně dostal nejspíš k jako poslednímu člověku na téhle planetě a z obsahu anime čněl Alchemista. Domněnka, že mi to bude trvat tak rok vzala za své velmi záhy a sjel jsem ho nekompromisně za měsíc. Charakteristické adjektivum je určitě "epické". Rozmanitý svět, velkolepé cíle, neustálé probírání filosofie otázky života a smrti, animačně skvěle podpořené lité řežby a i toho řevu tam bylo víc než dosti. Narozdíl od těch ne tak dokonalých žánrových přibuzných zde ale máme i plejádu důstojných postav, hutnou a celistvou příběhovou linku, která neustále eskaluje (vyjma mírného dropu kolem 25. dílu k nadechnutí), štěstí střídá smutek a vše je pocitově blízké, pochopitelné, uchopitelné. Líbí se mi ten mix aspektů a vlastností, které malé děti zbožňují na shounenech (viz. postava Edwarda hlavně), ale i umně zakomponované palčivě dospělácké otázky o moci, nesmrtelnosti a jiných lidských hodnotách. A i nakonec já, onen zapšklej nepřítel tohoto žánru, jsem nemohl, než uznat kvalitu tohoto díla. Několik postav mě nutilo si pouštět díl za dílem (Greed, Gen. Armstrong a hlavně rezolutní Roy Mustang) a finále je jeden velký, nevyhnutelně napínavý BANG! Proč ne tedy 5*? Protože ke konci mi přišlo, že se scénář až moc snažil některé postavy falešně a nedostatečně skrytě uchránit a kvůli tomu ovlivňoval jiné, aby se chovaly jinak, než se celou dobu projevovaly. Edward byl vcelku ok, ale Al? Ten mě někdy fakt točil a vtípky byly přeci jen až moc mířené na mladší :-) Nic to nemění na tom, že tohle byla velká jízda a snadno mě to přesvědčilo, že toto anime je králem minimálně ve svém žánru. Silné 4*. (07.12.2018)

Vrchol shounen žánru. Vskutku, Dobře řečeno. Jedno z nejoblíbenějších a nejlíp hodnocených anime v historii lidstva. Říkala jsem si, na to se přece nemůžu podívat „jen tak“! Jelikož ale lidi milují jak předlohu, tak první anime, tak druhé, a já si chtěla tyhle tři věci užít co možná nejvíc, po dlouhém dilematu jsem se před pár lety rozhodla přečíst mangu s tím, že se na seriály podívám, až se mi paměť trochu zamlží. Tak jsem udělala. Nevím, jestli bych tenhle seriál tak dobře ustála, kdybych si ten děj neprožila už tehdy v černobílém. Myslím, že to byla jedna z věcí, která silně otřásla základy mého tehdejšího ateismu. Teď už, řekla bych, rozumím „kultovnosti“ FMA. Skvělá animace, hudba tak perfektně pasující do příběhu, že si všimnete, jak je skvělá, až když ji posloucháte samostatně... Spád to má, že vám u obrazovky málem vlají vlasy. Další díl prostě nepočká. A to jsem prosím věděla, jak to skončí. (07.03.2013)

Zhlédnout přes dvacet hodin tohoto seriálu na webu stanice AXN jsem zvládnul za 10 dnů, ale kdybych mohl, dokázal bych se na to dívat snad v jednom kuse. Neznám původní verzi, takže nemohu srovnávat, ale takto mé nadšení nezná mezí. Silný příběh plný zvratů, magie (pardon, alchymie), akce i romantika, mile přehnaná monumentálnost, přijatelná forma patosu, emoce a hrdinství stojící proti pořádnému zlu. To vše na lehce steampunkovém pozadí alternativní minulosti začátkem dvacátého století. A v neposlední řadě morální poselství, jež vedle zjevné adorace nezdolnosti a odvahy kladných hrdinů zůstává skromně nenápadné ve vnitřním životě postav, především Eduarda. Pod vizuálně dokonalou slupkou, jež se líbí každé generaci, se skrývá nikoli černobílá a dost dospělá filosofie, jež na principu alchymické ekvivalentní výměny vytváří zajímavé obrazy o lidské duši. A o tom, co se nám hédonikům dnes zdá jako nesmysl, totiž odhodlání a schopnost za své přesvědčení také cosi (svého) obětovat, jakkoli je to nepohodlné. Co si přát od takového seriálu víc. Jedinou výhradu mám k tomu, že v poslední třetině už byl děj dost natahovaný, stylizovaný do válečné epopeje a v podstatě už šlo jen o to, jak dospět ke konci, ale ne zase moc rychle. (07.01.2011)