Malé dějiny jedné rodiny

Nekonečný seriál reagující na aktuální události měl už i u nás svého rozhlasového předchůdce,takže nic nového. Nepodstatná, ale pro mě zásadní maličkost: Při jásání grafiků obhajujících nový, moderní, a zcela zbytečný design( např.windows Vista, velkoplošné "dotykové" obrazovky ve studiích zpravodajství a diskusních pořadů) si často vzpomenu na titulky k tomuto seriálu a jak se tenkrát v československé televizi někdo "nad dopisy diváků" rozplýval a vyzdvihoval revoluční grafický prvek-obrázek v titulcích odpovídající aktuálnímu ročnímu období. (09.06.2012)

Psalo se jaro 1989 a mimo jiné na obrazovkách Československé televíze způsobila doslova poprask tehdejší znovu první Československá miss. A i v tomto seriálu se na to dívali, protože to byl seriál jakože ze současnosti, něco jako nekonečný seriál řeklo by se dnes, protože se ty díly točily doslova jen pár dní dopředu, než šly do vysílání. (20.12.2019)

Neuvěřitelný socialistický peklo. Scénář a celková dramaturgie je odvar z Husákových fuseklí. Něco tak obludně plytkýho jsem neviděl snad ani v Druhým dechu a Plechový kavalerii a to je co říct. Celkově se to dá parádně přirovnat k jednomu současnýmu fenoménu: výblitkům typu ORZ a RP/VKV. Narozdíl od nich to má ale jednu podstatnou výhodu: kraťoučkou stopáž. I tak je to ale k nepřežití. (15.06.2012)

Pamatuju si, jak jsem tento seriál sledoval jako desetileté dítě a zdál se mi tenkrát nekonečný. Teď vidím, že má 51 dílů, takže už chápu, proč na mě před lety tak působil. Na tehdejší dobu unikátní počet epizod. Po více jak dvaceti letech jsem ho objevil na Barrandově. Je zřejmé, že byl šitý horkou jehlou, nicméně seriál baví. Reflektuje aktuální události té doby, občas se stává i poměrně kritický v rámci tehdejší přestavby a demokratizace (československá obdoba sovětské perestrojky a glasnosti). 20 minuté epizody mají spád, často jsou vtipné, navíc herecké výkony jsou ve srovnání s dnešními nekonečnými ulicemi nadprůměrné. Z mého pohledu velice zajímavý seriál, který nám o konci 80. let může hodně říct. (18.09.2012)

Z pohledu tehdejší televizní tvorby se jedná o běžný průměr, na seriálu se podílelo více scenáristů a tak kolísá jeho kvalita. Některé díly jsou satirické, některé vtipné a jiné banální. První dvě kategorie pochází z díly Haliny Pawlovské. Malé dějiny jedné rodiny jsou předchůdcem Ulice. A pokud srovnám tyto dva seriály, starší bráška jednoznačně vítězí na celé čáře. I ty nejslabší díly by Ulici rozcupovaly levou zadní. A to nejen díky scenáristickému umu, ale především díky kvalitní práci herců, která se s výkony současných neschopných flinků porovnávat vlastně vůbec nedá. (08.01.2013)