Malé dějiny jedné rodiny

Perestrojková rodinná sága s ústrednou rodinkou v zložení tatík Švehlík, majster vo fabrike, matka Dvorská, redaktorka miestnych novín, dcérka stredoškoláčka Mourková a najmladší synátor Wehrenberg, býva pokladaná za predchodcu neskorších populárnych nekonečných Ulíc a Panelákov. S tými mám skúsenosť nulovú, takže porovnávať nemôžem, ale v tomto prípade sa jedná o krátke príbehy v rozsahu štvrť až pol hodiny, poväčšinou vtipne rozoberajúce trampoty v rodinnom kruhu, problémy v škole, v práci, v meste zhruba v duchu Bakalárov, ba uzrieme aj transformáciu miestnej továrne skoro na spôsob Inžinierskych odyseí alebo Okresov na severe. Súčasťou všetkých epizód je jemná kritika spoločenských aj hospodárskych pomerov a úrovne služieb vo forme krotkej komunálnej satiry, ale keďže sa natáčalo v pokročilej dobe, niekedy sa rýpne celkom do živého. To všetko za účasti veľkého počtu niekedy aj veľkých hereckých mien, hrajúcich v niekedy celkom banálnych príbehoch, ktorých hlavná hodnota je  v zachytení ducha doby. V tej mi to síce ušlo, ale s 35 ročným oneskorením ma to niekedy menej a niekedy viac pobavilo. Ako celok by som to videl niekde medzi dvomi a tromi hviezdami, časti ktoré som videl (všetky sa mi nepodarilo) som zhodnotil jednotlivo. (28.03.2024)

Z pohledu tehdejší televizní tvorby se jedná o běžný průměr, na seriálu se podílelo více scenáristů a tak kolísá jeho kvalita. Některé díly jsou satirické, některé vtipné a jiné banální. První dvě kategorie pochází z díly Haliny Pawlovské. Malé dějiny jedné rodiny jsou předchůdcem Ulice. A pokud srovnám tyto dva seriály, starší bráška jednoznačně vítězí na celé čáře. I ty nejslabší díly by Ulici rozcupovaly levou zadní. A to nejen díky scenáristickému umu, ale především díky kvalitní práci herců, která se s výkony současných neschopných flinků porovnávat vlastně vůbec nedá. (08.01.2013)

Nekonečný seriál reagující na aktuální události měl už i u nás svého rozhlasového předchůdce,takže nic nového. Nepodstatná, ale pro mě zásadní maličkost: Při jásání grafiků obhajujících nový, moderní, a zcela zbytečný design( např.windows Vista, velkoplošné "dotykové" obrazovky ve studiích zpravodajství a diskusních pořadů) si často vzpomenu na titulky k tomuto seriálu a jak se tenkrát v československé televizi někdo "nad dopisy diváků" rozplýval a vyzdvihoval revoluční grafický prvek-obrázek v titulcích odpovídající aktuálnímu ročnímu období. (09.06.2012)

Viděl jsem dohromady sice asi jenom 20 dílů a řek bych, že je to sice dost o ničem, ale díky hercům a krátký stopáži se na tuhle umakartovou telenovelu dá celkem koukat. Možná jsem měl štěstí zrovna na ty lepší epizody, ale nevzpomínám si, že by mi to někdy přišlo vyloženě na odpad. Rozhodoval jsem se mezi 2 a 3 hvězdama a nakonec jsem se přiklonil k vyššímu hodnocení. Jenom je škoda, že natáčení v roce 89 ukončili. Mohlo by to bejt celkem zajímavý natočit seriál o změně režimu takhle téměř v přímym přenosu :-) (14.08.2013)

Psalo se jaro 1989 a mimo jiné na obrazovkách Československé televíze způsobila doslova poprask tehdejší znovu první Československá miss. A i v tomto seriálu se na to dívali, protože to byl seriál jakože ze současnosti, něco jako nekonečný seriál řeklo by se dnes, protože se ty díly točily doslova jen pár dní dopředu, než šly do vysílání. (20.12.2019)