Koniec a začiatok

Zrkadlo vtedajšej česko-slovenskej spoločnosti, ktoré nesie jasný, a dá sa povedať, že aj silný odkaz. Príbeh je síce zasadený do cudzej, bližšie nemenovanej krajiny (zahraničné, hlavne teda západoeurópske a americké automobily, viacprúdové diaľnice, palmy atď), ale snáď každému divákovi musí byť jasné, akému štátu a sčasti i štátnemu zriadeniu nastavujú tvorcovia reflexiu. Mnoho hviezdnych hercov obstaráva (na televízny film) vysoký punc i kvalitu. Má však aj svoje negatíva, tým hlavným je slabšia vieryhodnosť postáv, dialógov a tiež ich emotívnosť pri súdnom pojednávaní, kde by sa viac hodila (jednoduchá) formálnosť. Tiež sa mi zdala pointa príbehu - na spamäť naučený inkriminovaný článok prednesený ako posledné slovo na súde - príliš jednoduchá. (12.12.2016)

Slovenským přátelům můžeme tento šperk jen závidět. Na minimální ploše s maximálním účinkem a opravdu špičkovým hereckým obsazením v čase Pražského jara bylo nejen o komunistickém, ale každém nedemokratickém systému nadčasově řečeno vše. Nemohu se ubránit konstatování, že právě tato klasická díla tvoří vrchol nejen československé, ale minimálně evropské dramatické tvorby. (08.02.2022)

"Jednoho človeka oslobodíte a druhého uvazníte...kedy sa toto skončí, kedy sa toto skončí..." Tohle je klasický příklad filmu, který se natáčel během pražského jara, kdy tály ledy a cenzura nebyla. Samozřejmě ihned po nástupu normalizace byl snímek uklizen do trezoru. Není se vůbec čemu divit, tohle špičkové drama, které se téměř celé odehrává v soudní síni má v sobě mnohem více, než obyčejný soudní spor. Obsazení je parádní, kamera stále něčím překvapuje a hudba v určitých vstupech perfektně válcuje. Vůbec jsem o tomto televizním filmu neměl ponětí a děkuji Čt Art, že tenhle klenot vylovila z archívu. (08.02.2022)

Podobně jako o něco dříve (1964) zfilmovaná novela Lenky Haškové Obžalovaný, i bratislavská televizní adaptace původní hry dramatika a publicisty Romana Kaliského silně rezonovala s dobovou společenskou (i politickou) atmosférou, která významně prolamovala ledy dosud zakázaných oblastí. Předmětem tohoto soudního procesu je kritický článek, zveřejněný na protest proti cenzurnímu zásahu ve francouzském tisku, v němž se progresivní žurnalista pokoušel upozornit na nespravedlivou likvidaci váženého profesora během padesátých let. Ožehavé téma, jež vyvolá řadu vzrušených reakcí, zároveň dokazuje, jak významnou roli v tzv. obrodném procesu hrál tisk a novináři, kteří prostřednictvím svých reportáží výrazně ovlivňovali veřejné mínění. Režisér Igor Ciel navíc celý případ, který se odehrává většinu času pouze v soudní síni, natočil v rychlém, dynamickém sledu, v němž se soustředil především na detailní záběry tváří jednotlivých aktérů v podání předních slovenských herců v čele s vynikajícím Ladislavem Chudíkem (předseda soudu), Jozefem Budským (obhájce), Karolem Machatou (prokurátor), Jozefem Kronerem (profesor Bloch) a Danielem Michaellim (obžalovaný redaktor Markus). (21.03.2021)

I když se pravda dostane ke slovu, nemusí to ještě znamenat vítězství spravedlnosti. 26. června 1968 zrušilo Národní shromáždění cenzuru v československých sdělovacích prostředcích. O dva měsíce později jsme tu měli sovětské a další spřátelené tanky. Díky alespoň tomuto krátkému období, počítajíc v to i nějaký ten čas předtím a potom, mohly u nás vznikat takového filmové skvosty. Dobře, že nebyly zničeny a mohly pak po vytažení z trezoru opět promlouvat .Bohužel však toto emotivní soudní drama, ač obsazené výbornými slovenskými herci, zůstává zapomenuto a dosud našlo jen velmi málo diváků. (11.12.2014)