Predátori

Nimród Antal aspoň sčasti vrátil pôvodnej sérii pôvodnú fazónu a ja som z kina odchádzal celkom spokojný. Realizácia zápletky mohla dopadnúť aj horšie, ale aj tak mi tá jednoduchosť príbehu počas celého diania trošku vadila. Inak bolo všetko zvládnuté slušne, dusnota džungle sálala na celú sálu, akčné scény veľmi slušné, prehľadné a rezké, ale keby nebolo oprášených hudobných kompozícií od Silvestriho, tak nadšenie vyprchá veľmi rýchlo. Ale aj herecké zloženie si celkom slušne sekundovalo, dokonca som postrehol aj pár veľmi vydarených hlášok. 75%. (20.07.2010)

V intenciach "navrat k 80´s" v mojich ociach Predatori na plnej ciare porazaju dychavostou na respiratore zavisly a neduzivy A-team. Ak budu Slyovi Expendables hoc len z polovice tak "cisty", budem spokojny. Prva polovica filmu je bezchybna. Aj napriek tomu, ze vieme viac ako postavy, nijak to v mojich ociach neubralo na atmosfere. S nastupom Fishburnovej postavy pride k niektorym "kompromisom", ktore ma sice dvakrat nepotesili, ale vysledny dojem nijak vyrazne neskazili. Predators nie je pusta vykradacka originalu, ale ide o zmes dostojnej pocty a pohravania sa s jeho motivom i jednotlivymi detailmi. V tomto smere svoju ciel naplnili vrvchovate. K tomu este dva male postrehy:___1) To, ze si tu niektori z nas pamataju original dost podrobne este z dob nasho detstva a pri Predators je velka sanca ze upadne v zabudnutie po par mesiacoch nie je ani tak chyba Predators, ako onoho jednoducheho faktu, ze original sme videli v case, kedy sme celu magiu filmu vnimali inak a bolo pre nas vsetko nove, hlavne i vdaka vtedajsiemu statnemu zriadeniu ovela menej dostupne.___2) V dobe svojho vzniku bol Predator v podstate brany/ocakavany uz ako A-ckovy high-end blokbaster i vzhladom na stredny rozpocet a Arnieho v hlavnej ulohe ako uznavanej hereckej hviezdy svojho zanru (jednym z vyznamnych dovodov preco Predator vznikol bola prave aj skutocnost, ze malo ist o dalsi film so "Schwarzeneggerom", ktory jeho status akcnej hviezdy posilni, zaroven po neuspechu Stalloneho Cobry a Over the top utvrdi a specati suboj "Arnie vs Sly" o tron krala akcneho filmu, navyse v obdobi kedy nielen akcny ale i scifi zaner zazivali svoje velmi plodne mesiace). Rodriguezovy Predators su naopak priznanym B-ckom - tak rozpoctom, hereckym obsadenim i reziserom. V ramci tychto mantinelov sa pohybuju nadmiernu obratne a isto, pricom nie lstivo - vobec nezakryvaju tym cim cheli byt a cim aj nakoniec su. (07.07.2010)

Rodriguezův vysněný projekt nezklamal a po dlouhých 20 letech (!) má nejblíže k originálnímu predátořímu feelingu od časů Hopkinsovy dvojky. Antal se opět musel hrdě popasovat se slabším scénářem a jeho jednou za čas probleskující zkratkovitostí a slaboduchostí (zběsilé seznámení úvodního osmera, neustálé osvětlování situace za asistence hlášek typu "Jak to víš?" - "Také jsem to dělal", "To samé bych udělal já" atd. atd.) a spolu s Johnem Debneym tvoří výjimečný tandem, zdatně navazující na zapuštěné kořeny původním filmem. Tajuplnost, zorientování se v situaci, všudypřítomný neklid, kráčení nekonečnou džunglí – zkrátka kus pořádné atmosféry, daný poctivou expozicí a sladěním s povědomě zneklidňujícími tóny. Díky tomu neshází zlomovým momentům vysoký faktor děsu (scény prvních dvou úmrtí) a filmu styl, než to celé s nástupem Fishburnea zamíří i s laškovným variováním motivů z původního filmu o třídu níž směrem k tuctovosti a nadutosti obou filmových crossoverů. Z nezanedbatelného, přesto stále málo šťavnatého týmu (z postav Gogginse a Taktarova šlo jistě vytěžit víc, co do individuality se ve srovnání s původním týmem bohužel nikdo nevyrovná ani Ponchovi či Hawkinsovi) vyčnívá skvostně amorální Adrien Brody a rázná Alice Braga, samotní predátoři jsou pak jediným faktorem, který se Antalovi a spol. nepodařil úspěšně oživit. I tentokrát shází aura neporazitelného, krvelačně zákeřného monstra, jež budí hrozivý respekt, s vypnutím chameleoního módu, stržením masky a vůbec vystoupením z anonymity přestává být v druhé půlce trio predátorů atraktivní a platí spíše za zaměnitelný likvidační prostředek než za soběstačnou ikonu. Snad příště, v které budu za stávajícího týmu milerád doufat. 7/10 (15.07.2010)

Kdo jiný by měl točit Rodriguezovo vysněné pokračování předchozích dvou Predátorů (tragické profanace AvP nemohu počítat), než režisér s křestním jménem Nimród.. Přiznávám, těšil jsem se moc, nyní však docela zklamán musím konstatovat:„Antale, Roberte, you ugly motherfuckers!“ Postupně umírající atmosféra, přiblblé hlášky, nucený humor, Fishburne dávající si už desátou sezónu pravidelně na snídani hromadu koblih z planetárního Donut Landu a vrcholem budiž odbytý finální souboj žoldáckého pianisty a vesmírného lovce (cha, že prý údajně vyššího levelu!) ve stylu Posledního mohykána (Spoiler: Broďák Čingačgúk, Predoš Magua). Zřejmě se v průběhu filmu zapomněli autoři zmínit o tom, že se jedná o revír pro nevidomé, neslyšící a intelektu prosté Predátory a já se musím přiřadit k zástupu těch, kteří si myslí, že by si Dutch kvůli nim ani neobtěžoval vyndat z huby doutník. Nicméně abych jenom nekštil síru, oprášení fenomenální Silvestriho hudby byl nápad skvělý, pomrkávající odkazy také (song u závěrečných titulků, příprava Hanza k souboji ve stylu Billyho z jedničky), ale to všechno bylo jen kopírování originálu, takže nakonec musím dát Antalovu filmu největší kredit za připomenutí toho, jak výjimečný McTiernanův snímek z roku 1987(!) vlastně je. Apropo, hned druhý den jsem se podíval do skříně s DVD a řekl si, že je čas vyndat nedostižnou.. (19.07.2010)

Tohle je teda strašnej bolehlav. Prostě typickej produkt doby. Teenage popík. Všechno, co jde vykrást bez námahy a lehce, se vykradlo - hudba, ikony, narážky, premisa. Všechno, co vykrást nelze a na co je třeba um - atmosféra, napětí, akce -, skončilo samozřejmě těžkým průměrem. Vyloženě nešťastný jsou postavy. Oproti původním Predátorům jde o snad všechny možný typy jak z nějaký videohry (voják, sniper, doktor, material artista ap.) v duchu brožury začínajících režisérů: nemám-li na to postavy odlišit vnitřně, odliším je zevně. Když vedle sebe položíme fotku sešikovaných hrdinů a jejich sparingpartnerů/sidekicků z původních Predátorů a z téhle střapaté rozvernosti, vidíme v prvém případě jasnou štábní kulturu, poněvadž všichni do jednoho mají maskáče, kdežto tady vyrazil každý v privátním outfitu. Druhak je u postav zarážející jejich hrozitánská natvrdlost, neznalost fikčního světa a sokratovské otázky „kde to jsme, co tu děláme a jaký to má všechno smysl?“ kolidující s obeznámeným divákem. Tahle kolize je o to záhadnější, oč evidentněji vyhlížejí Predátoři jako na youtube umístěná zfušovaná a zmaštěná fan fiction od lidí, kteří rekonstruují/variují svůj oblíbený film záběr po záběru a jsou s ním více než dobře seznámeni. Jako by chtěli tvůrci touhle nostalgickou poctou potěšit více ty, kteří jakýmsi nedopatřením předlohu minuli. Nakonec, proč ale ne - současnou běžnou praxí na internetu se stalo přezpívávání cizích písniček a na čem lepším si postavit popularitu než na nejúspěšnějších hitech? (27.11.2010)