Závrať

Už nikdy se nebudu na chorvatskou krajinu dívat s klidným srdcem. Opět zde není nic nového, parta kamarádů uvízne ve skalách a brzy zjistí že překvapivě "nejsou sami" a hory, jak to bývá zvykem, obývá kdosi silně zdegenerovaný. Anton mi přišel spíš jako agresivní verze Oty Rákosníka, asi to bude znít divně, ale podle mě by i ten zdeformovaný psychouš měl mít trochu charizma (například jako někteří dělníci z Ajových Hor), což Anton postrádal. Ne jednou se mi vybavil Pach krve, na to byl ale Anton málo strašidelný/zmutovaný. Ale ty herci - hrůza. Sympatická postava jedna (plešoun), nechápu, co tam sakra dělalo to nedomrle, co vypadalo tak na 14 let, furt všechno kazil a klepal se strachy. Jak s ním mohla chodit tak hezká holka nechápu. Ovšem štvala mě taky, ještě nikdy mi tak moc nevadilo, že někdo v jednom kuse brečí. Druhej pár nehodnej zapamatování. Jako obyčejně se ty postavy chovají nejdementnějším možným způsobem. Kdo má nakoukáno, bude po prvních pěti minutách přesně vědět, kdo přežije a kdo umře (což mě osobně zklamalo ještě víc). Cení se ovšem jedna věc - nenudila jsem se. (14.02.2011)

Rozjezd je velmi dobrý, jak už bylo ostatně několikrát řečeno. Působivé prostředí, hluboké skalní strže, nápaditá práce s kamerou a především vzrůstající očekávání směrem ke klíčové druhé polovině. Bohužel, společně s první obětí jakoby se chytil do pasti i samotný scénář, nemůže se vyprostit z pevného sevření klišé a tuctovitosti, které je drtivé většině novodobých hororů zřejmě souzené. Kamera je čím dál více roztržitá, ve zběsilém střihu a navíc v úplné tmě se divák špatně orientuje a skutečné napětí odchází s příchodem vraždícího maniaka. Ten se sice pravda s ničím nepáře a v rekordním čase se snaží sejmout co nejvíce našich hrdinů, čímž ale nijak výrazně nepřispívá ke stovkám jiných vyvražďovaček, které jsou vesměs stejně stupidní a vyznačují se dvěma různými konci. Buďto se vrahem ukáže být zdánlivě kladná postava, nebo všecno končí nějakým velkolepým odrovnáním padoucha a velkým happy endem. Alespoň že zde se tvůrci něčeho takového vyvarovali, byť dle jejich mínění je člověk s podříznutým krkem schopen uběhnout ještě celý maraton:)) Nedadchlo, ale ani nijak nezklamalo.. (03.08.2012)

Je to děsně průměrný, béčkovitý, vykosovací filmek. Logika masa na špejli je místy značně tragická, stejně jako LIVINGDEADOVI titulky, který např. větu That is not your fault překládal jako Je to jedno a tak podobně. Fakt machr. Je fakt, že začátek filmu mile těšil na duši, a doufal jsem v pořádnou vybíjenou, ale pak ouha. Vedle vás přiletí šipka z kuše do stromu, vy ji necháte v něm, a dáte se na zběsilý úprk. Ajajaj, tuhle část asi přepsalo scénáristovo dítko. Ale né, co to mé oči vidí dál??! Týpek mlátí humusáka šutrem do hlavy....ještě jednu, no, no, ještě jednu a je tvůůůj...ale nééé, on jde pryč a pak visí na žebříku :-D bože. Tři shurikeny za přírodu, za úvod filmu a za Fanny Valette. (10.09.2012)

Obyčejný horor, jehož jediným plusem je krásná krajina ve které se odehrává. Díky záběrům z ferat se mi film nezdál jako úplná ztráta času. Jinak se jedná o totálně béčkovou záležitost s banálním příběhem, trapně se snažícím vypadat skutečně a se zpracováním prodchnutým spoustou amatérských chyb. Na druhou stranu, mít režisér příště větší rozpočet, třeba by se mu povedl i vcelku solidní horor. (14.10.2010)

Nebylo by to tak špatné, kdyby to nebylo tak blbé. Prý inspirováno skutečnými událostmi, to jo, leda by hlavní hrdinové prchli z debilhauzu. Pětice žabožroutů si nalehko vyrazí do skalnatých hor kdesi na Balkáně. Zapomeňte na stmelenou partu přátel a zkušených horolezců, složení je následující: arogantní nezodpovědný blbeček a jeho stíhačka, traumatizovaná zdravotní sestra, její plešatý ex-bojfrend a jako pověstná třešnička na onom dortu z žabích stehýnek trůní žárlivý přítel zdravotní sestry, který (jen tak mimochodem) trpí akrofobií, tedy panickým strachem z výšek... přesněji z hloubek, výšek se asi bojí málokdo. První půlku filmu po sobě svorně štěkají a snaží se hysterického Lucca dostat zase o nějaký ten metr výš a dál. V druhé polovině po sobě stále štěkají, stále je nutno posouvat žárlivého panikáře dál a výš, kromě toho však postavy stoupají a padají do různých pastí, které na uzavřenou stezku nastražil místní, hrůzu nevzbuzující degen. Frantíci pobíhají a řvou jako na lesy - vždycky jedno jméno stále dokola, než se něco přihodí někomu dalšímu, pak ječí další jméno. Kamera je po hixploitačním převratu "báječně" rozpohybovaná, začínám být na tyhle "live" záběry těžce alergická. A tak tam všichni běhají, vřískají a krvácejí až do uspokojivého konce. Logikou nezatížený slabší průměr, s poměrně hezkými exteriéry - jednou se na to kouknout dalo. 48% (08.08.2011)