Réžia:
Mervyn LeRoyKamera:
Sol PolitoHudba:
Bernhard KaunHrajú:
Paul Muni, Glenda Farrell, Helen Vinson, Noel Francis, Preston Foster, Allen Jenkins, Berton Churchill, Edward Ellis, Hale Hamilton, Sally Blane (viac)Obsahy(1)
Vojnový veterán James Allen odmieta návrat do starej továrne. Je nevinne zatiahnutý do prepadnutia a odvedený do nezvyčajne brutálneho "reťazového väzenia" (Chain Gang). Keď utečie, usadí sa v Chicagu a tam sa stáva úspešným v stavebnom priemysle. Dáva sa dokopy s dievčaťom menom Marie, ktorá ho neskôr vydiera, že prezradí jeho minulosť, ak sa s ňou neožení. No James spoznáva Helen, zamiluje sa do nej a veci sa stávajú ešte horšími... (matriosa)
(viac)Videá (1)
Recenzie (45)
Na staré filmy se dívám rád, i když si čato musím zvykat na rytmus a způsob vyprávění jakým se natáčelo před tolika lety. I Am a fugitive from a chain gang je naprosto odlišný případ. Skvěle napsaný scénář neustále uhání dopředu, hrdinova situace se mění co 15 minut, jsou tu svkělé automobilové honičky, osudové ženy, a celé to stíhá klást i docela zajímavé otázky ohledně morálky a odpovědnosti... A Paul Muni tu podává skvělý výkon! Tenhle film předběhl svou dobu minimálně o 10-15 let než přišly ty nejlepší film-noiry (i když má blíž spíš k Frajeru Lukovi s Paulem Newmanem). I po tolika letech je napínavý a dokáže překvapit. A ta věznice je vážně krutá. ()
Vynikající osobitá filmařina, dějově svižná, myšlenkově dráždivá, formálně velmi naturalistická a dokonce, což u filmů klasického Hollywoodu oceňuji snad nejvíce, emocionálně nesmírně silná! Dynamická režie nemá chybu a vedle profesionálně a rytmicky nasnímaných únikových sekvencí zaujme i chytře promyšlenými dějovými zkratkami (záběry na mapu, kde se zobrazuje putování hlavní postavy, nebo na zaměstnaneckou kartu, kde vidíme její kariérní vzestup a zvyšující se příjem...), Paul Muni je obrovský charakter a získá si veškeré sympatie a scénář funguje jednak coby strhující kriminální drama o vůli vzepřít se nešťastnému osudu, ale také jako útočná společenská a politická satira... Pro mě dost možná nejlepší zvukový snímek třicátých let, nutno tedy dodat z těch, co jsem dosud viděl... 100% ()
Další poučná lekce pro ty, kdo považují „klasický Hollywood“ za synonymum pomalých, ukecaných filmů s nadbytkem dějových linií. Dá-li se věřit jeho knize, vydané krátce před filmovou premiérou, prošel si Robert Elliot Burns tímž, čím si ve filmu prochází James Allen. Praděda útěkářských dramat povilo nejsmělejší z velkých hollywoodských studií v krizových 30. letech v rámci vlny sociálně-kritických dramat (Chléb náš vezdejší, Byl jsem lynčován, Bouřlivá dvacátá léta…). LeRoyova úderná – a v zájmu této údernosti některé skutečnosti nutně zplošťující – kritika našla odezvu u diváků a vedla k propuštění několika řetězy spoutaných trestanců, včetně stále sedícího Burnse. Ve filmu nezazní nadbytečná věta, podstatné sděluje výraz Muniho tváře, která od začátku do konce prodělá natolik radikální proměnu, že v závěru už nezbývá, než vyřknout ona dvě proslavená slova. V té chvíli jsem bezezbytku chápal, co všechno je v nich obsaženo. 80% ()
Jde o velice jednoduchý a naivní příběh se spoustou přehmatů a nedokonalostí. Ale jako správný film-noir nepostrádá tu nezaměnitelnou atmosféru něčeho dokonalého, čímž noir filmy dozajista jsou. Paul Muni (známý ze Scarface), coby James Allen, se vrací z 1. světové války rozhodnut změnit svůj život. Nedělat, co se od něj čeká, ale plnit si sny. Chce stavět mosty, něco nového vybudovat. V místní putice je pozván na hamburgera jedním ze štamgastů, netušíc ale, že jeho nový známý chce s jeho pomocí okrást hospodského. U Allena se najdou peníze a je odsouzen na 10 let do nápravného tábora. Pod tíhou nelidské práce, buzerace a násilí, sebere všechnu odvahu a pokusí se utéct. Velkou náhodou mu útěk vyjde a James Allen může začít nový život jako Allen James. Konečně přišel ten čas, kdy si může splnit své sny. Po pomalých začátcích se vypracuje na vrchního konstruktéra chicagské firmy. A kdyby nebylo žen, mohl by si žít svůj nový život třeba do smrti. Jenže Allenova bytná ví všechno o jeho minulosti a rozhodne se ho vydírat. Pokud si ji nevezme, zajde se vším na policii. Allen se nedobrovolně podvolí a snaží se své manželství nebrat vážně. Ovšem když se zamiluje do Helen, zjistí, že jde o velmi vážnou věc. Nebere v potas vyhrožování manželky, a proto je velice překvapen, když jej přijdou do jeho kanceláře zatknout policisté. Allen se ocitá podruhé ve stejném táboře a pomalu mu dochází, že jen tak nevyvázne. Utíká tedy podruhé, tentokrát s vědomím, že všechno ztratil a nikdy to nebude lepší... ()
Našlapaný děj oscilující mezi sociálním a vězeňským dramatem nezapře předobraz v Bídnících, jen Valjeanova krádež chleba je více přiblížena americkým reáliím a zločin se točí kolem hamburgeru. Následuje nepřiměřený trest, útěk i honosná kariéra hlavního hrdiny. Na oplátku byl Allen použit jako předobraz Frajera Luka. ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (7)
- Natáčelo se převážně v americkém státě Kalifornie. (Terva)
- Ačkoliv není jmenován americký stát Georgia, kde se film odehrává, bylo tam jeho promítání zakázáno a na tvůrce se odtamtud sypaly žaloby. J. Harold Hardy, ředitel věznice v Georgii, podal v roce 1933 žalobu na studio Warner Brothers, které ho prý ve filmu zobrazuje jako krutého a zlého, přestože jeho jméno ve filmu nepadlo. Režisérovi snímku Mervynu LeRoyvi dokonce vyhrožovali fyzickou likvidací, pokud do Georgie zavítá. Ve svém důsledku ale film pomohl zlepšit tamní vězeňské poměry. (Hans.)
- V roce 1991 byl film vybrán pro uchování v Národním registru filmů pro svůj kulturní, historický a estetický význam. (Terva)
Reklama