Zakázaná planéta

Originální a napínavé sci-fi z 50. let se vždycky cení ! Líbila se mi budovaná atmosféra a hlavně nepředvídatelný děj, který končí celkem nečekanou a zajímavou pointou. Herecké výkony byly samozřejmě dost prkenné, stejně jako některé speciální efekty (střelba z paprskometů byla směšná). Na druhou stranu se moc povedlo architektonické a výtvarné ztvárnění, hlavně ve scénách z interiérů a podzemních prostor. (05.01.2011)

Scifi z čias dávno minulých, z čias kedy ešte L. Nielsen nemal šedivé vlasy... Žiaľ nenadchlo ma to tak ako som čakal. Jediné, čo ma milo prekvapilo bola pekná vizualizácia a na tú dobu slušné trikové efekty. Obsah bol však dosť strohý, nezáživný a s koncovou banálnejšou pointou. Ošumelý príbeh, ktorý môžme nájsť snáď v každej tretej knihe so scifi námetom. Slabší priemer. 55/100 (10.04.2017)

Frank Drebin in space, hahaha! Ne, teď vážně. Děj je v poho a osobně tento film považuji za jakéhosi Avatara své doby s tím, že tento film z několika důvodů hravě strčí Avatara a všechny ty digibordelové trháky do kapsy.  To, že to silně připomíná STTOS, nebude dle mého náhoda. Roddenberry to musel viděti. Též bych vyzdvihl ´´hudbu´´. Ost ovšem doporučuji jen pro velmi zkušené soundtrackisty. :) Nikoli Trockisty.:) (06.02.2019)

V době, kdy je hovorová angličtina běžná v celém vesmíru a pohybovat se násobky rychlosti světla je považováno za prkotinu, tak i přes nutnost zapínat bezpečnostní pásy u vozidel, jsme pořád v době, když se myslelo, že technika zvládne všechno. A podobně i lidé jsou stále považováni za korunu tvorstva, i když jejich arogance a pýcha je znovu a stále přivádí k pádu. Podstatu filmu vystihla ve svém agresivně feministickém komentáři Morien, když uvádí citát z Shakespearovy Bouře: „Ze stejné látky jsme, z níž spřádají se sny, a život je jen ostrůvek, co ze všech stran je obklopený spánkem.“ Ty sny jsou nehmotné a neviditelné, a jmenují se "Id" (latinsky), "Es" (německy), "Ono" (česky). Toto Ono je součástí naší psychické struktury (vedle "Já" a "Nadjá") a obsahuje nevědomé a pudové složky přináležející principu slasti. Jejich součástí je rovněž pud náslilí, agrese (ať již vrozený nebo získaný třeba v důsledku frustrace). Já má tedy těžkou pozici, protože musí koordinovat nejen požadavky z Onoho a Nadjá, ale i z vnějšího světa. A ještě těžší, když se zhmotní do monstra, které ničí a vraždí, a o němž se neví, že je to Id doktora Morbiuse (už to morbidní jméno!). Těmi nejprostšími slovy se dá říct, že monstrum je zbytnělé libido sexuálně abstinujícího doktůrka. Zkrátka jak říká Petr Skoumal: "Freude, Freude, Freude / vždycky na tě dojde". Pozn.: "Zakázaná planeta (Forbidden Planet)" je zvláštní pojmenování. Nikdo o nějakém zákazu neví, ani o něm nemluví. Je tedy zřejmé, že je zakázaná a priori. Tak jako psychika někoho druhého? (10.04.2017)

I když to vypadá jako ta nejtuctovější sci-fi z 50.let, kdy i lidská kosmická loď vypadá jako létající talíř, robot vypadá taky divně, kulisy povedený, ale taky takový naivně divný, a přesto to divné není. Naopak to má slušnou atmosféru a zajímavý scénář a na svoji dobu povedený triky a mladého Leslie Neilsena (jsem si myslel, že nikdy mladý snad nebyl). Jinak kdo četl Kingovy Tommyknockery, tomu není název planety Altair 4 úplně neznámý. (28.10.2008)