Annie Hall

Ta potřeba exhibovat svůj mimořádný intelekt je očividná. To je ovšem společný rys všech raných filmů Woodyho Allena. Každopádně Annie Hallová je jedna z nejlepších komedií, kterou jsem kdy viděl. Intelektuální, hravá, třeskutě humorná. Formálně postmoderní tvůrčí přístup, založený na principu hry s divákem a s tím spojené mystifikace. Zábavný film s nepřehlédnutelně zakomponovanou funkcí terapeutickou, očistnou i zpovědní. Annie Hallová... (21.11.2006)

Ty vztahové Allenkovy jsou všechny jako vejce vejci, hromada intelektuálních odkazů odkudkoli kamkoli, břitký humor, několik vrstev emocí, oblíbení herci a oblíbená témata ke konverzaci a k zamyšlení. Často mám pocit, jakoby to nebyly jednotlivé filmy, ale epizody seriálu "Woody a jeho názory na ženy". Chce to mít náladu a nadhled nad vlastními vztahy, aby to člověk mohl sledovat. Navíc ty "legrační" formální vychytávky a promluvy k divákovi a ještě jednou ta nekonečná hromada odkazů na Bergmana, Felliniho, McLuhana, Chaplina, Groucho Marxe, Freuda, Viscontiho / Manna… Komentovat tyhle filmy připomíná spíš sport a nejvíc bodů získává ten, kdo si udělal čárku pokaždé, když se měl zasmát, dojmout nebo říct "aha, tohle jsem taky pochopil". Mentruace v konverzaci je taky naprostý top. Pokaždé. Vždycky. (30.05.2017)

Woody Allen komentuje vztahový život. Jeho Alvy Singer promlouvá k Annie, promlouvá k divákovi, promlouvá přímo do kamery, vkládá svoje postřehy do úst komentovaných postav a drze se vtírá i do záběrů z vlastní minulosti. Kdyby už nic jiného, nakonec stejně užvaní i vás. Pán si stěžuje u psychiatra: "Můj bratr je blázen. Věří, že je slepice." "Tak ho nechte zavřít." "Ale já potřebuju ta vejce." Takové jsou lidské vztahy. Iracionální, bláznivé a absurdní, ale pouštíme se do nich, protože většina z nás... potřebuje ta vejce. (11.03.2011)

Jakýkoli náznak hlubšího smyslu šel naprosto mimo mě. Snímek je hrozně hlučný a při tom nic neříkající. Dialogy vyplněné táhlými a ukňouranými 'ehm' 'ohhh' 'yeah' 'hmmm' jako dominantní vyjadřovací prostředek mi cuchaly nervy. Jak říct nic mnoha slovy, to je pro mě Annie Hall. Woody Allen mě natolik zahltil švitořivým vykecáváním, že jakákoli špetka humoru byla ta tam. (05.03.2011)

Životní triumf Woodyho Allena. Jeho nejsvébytnější a nejosobnější dílo. Pro filmové vyprávění si vytvořil naprosto svůj vlastní svět, ve kterém své problémy říká divákům a panoptikálně se ohlíží za svojí minulostí (a účastní se jí). O jeho hereckém výkonu a Diane Keatonové se tak v tomto případě nedá mluvit. Představují totiž před kamerou sami sebe ze všech svých světlých a stinných stránek, jako vždy se značnou dávkou sebeironie. (23.01.2008)