Veľký šéf

Francouzské komedie mám velmi rád, a proto jsem šáhl i po další z nich. Pro mě dosud neznámý film Velký šéf mě ale zklamal. Možná jsem měl velká očekávání díky hvězdnému obsazení (Belmondo, Bourvil, Niven). Možná byla chyba, že jsem film viděl až jako dospělý a nebyla žádná nostalgie. Možná jsem viděl už mnoho lepších bláznivých francouzských komedií. Čert vem všechna možná, zkrátka jsem se pobavil jen trochu. Mám pocit, že z podobné zápletky a zejména s podobným obsazením se z toho dalo vytřískat mnohem více. Nejvíce mě rozesmála „krtečkova“ finta - ucpání výfuku auta salámem (Krtek ve městě). Zajímalo by mě, jestli to odkoukal Krtek od Belmonda, nebo Belmondo od Krtka. :-) (19.12.2022)

..... a nejvíc jsem milovala scénu, jak se krásná Italka elegantně spouští po laně z balkónu v černých plavkách a klobouku, přes rameno tranďák, z kterého se line tklivá píseň (Cento Giorni zpívá Caterina Caselli), a zatímco se na vysokých podpatcích přesune pod sprchu, chlapum v bazénu padaj brady a .... tak tomu řikám antré...... teď ještě mít to lano a ten tranzistór...... :-)) (06.07.2005)

• Muž je mimoriadne technický nadaný a inteligentný. Jeho mozog je abnormálne veľký. Je tak obrovský, že jeho váha musí značne namáhať krčný stavec. Preto nakláňa hlavu na stranu k ramenu, hlavne keď ho niečo rozčúli alebo vzruší, potom je úplne neschopný udržať hlavu vo vzpriamenej polohe, a tak jeho hlava padá zakaždým k jednej strane, vľavo a po druhé ako iste pochopíte, vpravo... = Veľký šéf • Úvodné titulky sprevádzala neuveriteľne rytmická pieseň od americkej rockovej skupiny The American Breed (Americké plemeno) s názvom "The Brain", čím v podstate priamo nadväzovala na hlavnú myšlienku tohto, nadpriemerne vydareného a pohodového filmu, ktorý sa môže tiež pochváliť zrovna aj tým, že disponuje, vskutku nadštandardným, hereckým obsadením, veď predsa skúste následne posúdiť sami: Jean-Paul Belmondo, Bourvil, David Niven a Eli Wallach, keď práve dokonca jeden z nich, je zároveň i centrálnym mozgom snáď tých najtrúfalejších finančných operácií, aké si ani len (ne)dokážeme predstaviť, a to mimochodom s konkrétnou vidinou rozprávkového zbohatnutia... • Síce my diváci sa čochvíľa dozvedáme, o koho sa to vlastne jedná, ale nakoľko všetky postavy to medzi sebou vôbec nevedia, vďaka čomu je to samo o sebe zaujímavé, tým pádom vari automaticky dochádza k samým nedorozumeniam, a kvôli tomu sa oplatí vydržať až do samého konca, keď sekvencia v Novom Yorku ponúkne záverečnú sumarizáciu danej situácie. • Bébel tentoraz nepredvádzal svoju typickú "One man show", ako možno býval predtým trochu častejšie zvyknutý, keďže vo väčšine jeho scénach mu zručne sekundoval "André Robert Raimbourg", ktorý je Belmondovi nielen naprosto rovnocenným kolegom, ale súčasne by som rovnako podotkol, že zrejme patril k tomu najlepšiemu, čo mohol tento snímok ponúknuť. • Ďalej: Angličan "James David Graham Niven" a Američan "Eli Herschel Wallach", keď prvý bol jednoznačne najlepším článkom celého filmového diela, pričom čo sa týka toho druhého pána na holenie, tak v tomto prípade si myslím, že nebol dostatočne využitý jeho tvorivý potenciál, najskôr bolo jeho stvárnenie len akousi, bližšie nešpecifikovanou karikatúrou, ktorej som skrátka nikdy poriadne neprišiel na chuť. • Svojim spôsobom bola každá zo štyroch postáv "Veľkým šéfom", pretože každý herec využil svojich kapacitných možností presne tak, ako mu to umožňoval napísaný scenár, a tak na záver dodávam iba to, že toto "kvarteto snov", sa postaralo o ukážkový, herecký koncert, ktorý fungoval nielen po častiach, ale aj ako celok, a ktorý som si náramne užil, za čo všetkým zúčastneným veľmi ďakujem... • A síce sú všetci už po smrti, čiže v spoločnom, hereckom nebi diskutujú o svojich filmoch, no svojim spôsobom sú tu stále s nami...  (11.11.2022)

Další z velkých očekávání "odměněných" zklamáním. No, to není tak docela fér, protože jsem rád, že jsem Velkého Šéfa viděl. Skvělé komické výkony ústřední čtveřice a vyprofilované charaktery jsou neoddiskutovatelné, bohužel tempo filmu je těžce nezvládnuté - barevnost a nespoutaná hravost let šedesátých (byť v některých záběrech je vidět jakási odfláknutost) jaksi nejde dohromady se zmatkářskou komedií o velké loupeži. Zdá se, že 110 minut bylo tentokrát až příliš mnoho a je to velká škoda, protože to shazuje ty geniální momentky, které film proslavily. Belmondův neodolatelný rošťácký průnik na samotku, Zuzanka, kreslená instruktáž, Wallachův profil vedle busty antického hrdiny, Nivenův fígl s kotevním hákem, no prostě je toho spousta. A stejně to nevydá na další výjimečnou komedii. Škoda přeškoda, pro film vytáhnu z klobouku 70%, a to ještě o těch posledních deseti navíc rozhodla bazénová scéna. Především kvůli ní jsem rád, že se mi Velký Šéf konečně dostal do rukou, neboť kdo neviděl ctihodného gentlemana Davida Nivena jak spřádá ďábelský plán s hlavami sicilské mafie uprostřed bazénu na nafukovacích křeslech, o hodně přichází:) Zvlášť když se do toho vloží ještě půvabná Silvia Monti, nastylizovaná jako naprosto dokonalá ikona ženy vědomé si svých zbraní... Mimochodem, ta píseň, která se neuvěřitelně drzým a klamavým způsobem měla linout z toho titěrného tranzistoráčku, je Cento Giorni od Cateriny Caselli. A děkuji všem, kdo se na můj dotaz ozvali. (25.08.2007)

Belmondo mal na svojom konte pár skutočne klasických a výborných komédií, ktoré stojí za to vidieť aj viackrát a myslím si, že "The Brain" tam rozhodne patrí. Pamätám si z filmu neskutočné množstvo scénok a hlášok... strašne sa mi páči scénka s mydlom, ale nestojí to len na tom. Film je dobrý ako komédia, má dostatočnú dávku akcie, nápadov a hlavne neustále pred nás hádže nové a nové momentky, na ktoré sa nedá zabudnúť. Mám ten film rád? Jednoznačne. Kedykoľvek ho môžem vidieť a pobavím sa. Hodnotenie: A (13.02.2016)