Cabiriine noci

Není to úplně ono. První zkušenost s Fellinim nedopadla špatně, ale žádný extra pocit z ní taktéž nemám. Obsah je prostě malinko prázdný. Začátek navnadí a epizodka s filmovou hvězdou dokonce nadchne, ale pak už vše drží jen perfektní hlavní představitelka. Ne, že by byla nějaká překrásná, ovšem hraje jako o život a opravdu jsem moc jsem ji fandil. Tudíž ano, jsem rád, že jsem viděl. Jde o dobrý film, ale doufám, že najdu od Felliniho i lepší. Malinko okrouhat o nudu - nejlépe okolo náboženské pasáže - a bylo by to. (02.01.2012)

Ze začátku jsem se do toho nějak nemohl dostat a připadalo mi to celé nějak moc uřvané, ale jak jsem se do toho dostal, tak na mě čekal další dost silný příběh plný podobně silných scén. Především bych zmínil tu v kostele a u kouzelníka, ty mne zasáhly nejvíc, a pak samozřejmě ještě to finále, které je takové smutné a šťastné zároveň, které vlastně říká, že i když se zdá být vše ztracené, naděje pořád někde je a jednou, možná, se ozve i nám. Doufám, že jsem to napsal srozumitelně. Na Silnici to nemá, ale i tak se pořád jedná o skvělý film. 5* (23.11.2019)

Když máte pocit, že váš život za nic nestojí, tak si nechte aspoň ty svoje ideály a sny, protože vězte, že ono může být ještě hůře. A v tomhle případě je. Naděje umírá poslední, ale z definice je jasné, že také umírá. Fellini natočil dobrý film, ale abych si z něj úplně sedl na zadek, to zase ne. Guilietta Masina je však v roli skvělá. (16.01.2015)

Na tento film se lze dívat ze dvou rovin. Ta jedna je Cabiria, kterou neskutečně ztvárnila Giulietta Masina a podala tak zároveň jeden z nejlepších ženských hereckých výkonů, co jsem kdy viděl. Z druhého pohledu se však jedná o neutuchající nudu. Občas probleskne silnější moment, ale z celkového hlediska se jedná spíše o zklamání, přestože jisté ambice tento Felliniho film má. Několik cen o tom svědčí. (11.05.2009)

Dovršení neorealistické filmové tradice. Fellini je věčný mág, který dokáže pobavit i rozplakat navzdory tomu, že jeho dílo oslaví letos 70 let. Cabiriiny noci navazují tam, kde Silnice skončila. Giulietta Masina je tu stejně dojemně-tragickou bytostí, vytrvale toužící po troše štěstí. Tam, kde klaunka Gelsomina byla typem mnohem prostším a z podstaty srdečnějším, je prostitutka Cabiria rozvernější i hysteričtější. Přesto obě postavy pojí jakási tragika vlastního osudu, leč Cabiriin závěrečný přechod (tak trochu na cestě do "sladkého života") vybízí k lepším vyhlídkám. (03.05.2024)