Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na počátku 60. let měl za sebou Federico Fellini osm a půl filmu (ta "půlka" se vztahuje k filmu Boccaccio 70, u něhož se o režii dělil s V. De Sicou, M. Monicellim a L. Viscontim). A taky velkou tvůrčí krizi. Paradoxně právě ta mu pomohla k dalšímu triumfu: vypovídal se z ní totiž ve filmu 8 1/2 (1963) tak originálně a působivě, že mu vynesla v roce 1964 Oscara za Nejlepší cizojazyčný film. V příštím roce byla uvedena ještě Giulietta a duchové.

Satyrikon (1968) natočil Fellini podle fragmentů antického románu Gaia Petronia Arbitera. Na scénáři s ním spolupracoval nový "člen týmu", Bernardino Zapponi, který je podepsán i pod filmy jiných režisérů (Nová strašidla, Horalka).
V osobité alegorii lze najít jak prvky společné s obrazem společnosti v Sladkém životě, tak velké výtvarné vize jako v pozdějším filmu Roma. Jakási starověká road movie o putování mladíků Encolpia a Ascylta nás provádí v prvním plánu zároveň surrealisticky i často až naturalisticky viděným antickým světem hostin, orgií, úchylek a výstředností, v druhém pak oťukává skryté oblasti lidské mysli. Bortící se hodnoty římského impéria symbolizovaného zříceným obrovským nevěstincem, zvrácené hodnoty, únik před novým tyranem do neznáma na moře... Felliniho Satyrikon překypuje obrazy a významy, na rozdíl od předcházející tvorby je nezakrývaně stylizovaný v hereckém projevu i ve výpravě (z velké části natáčený výjimečně v ateliérech, podle skic samotného režiséra).

Satyrikon je první z trojice velkých dobových fresek (ony druhé dvě jsou Casanova Federica Felliniho (1976), A loď pluje (1983) - a zahájil tak režisérovo druhé tvůrčí období. Byl nominován na Oscara za Nejlepší režii. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (95)

GodComplex 

všetky recenzie používateľa

Jednoznacne nejvic homosexualni Felliniho film. Nemam rad filmy, ktere jsou prilis gay. Opet obrovske plytvani Felliniho talentem, vizualem a hudbou na odpudive kravine, ktera je v tomto pripade jeste navic tepla a mel jsem pocit, ze trva tak 5 hodin. Jedna z nejvetsich, ne-li nejvetsi Felliniho slatanina. 2/10 ()

Radko 

všetky recenzie používateľa

Antické road movie. Roztrieštené fragmenty putovania dvoch bisexuálnych mladíkov (a sem-tam aj ich mladučkého súložníka), sa s pomocou odpudivých a zároveň uchvacujúcich výjavov, skladajú do jednoliatej cesty, ukazujúcej šírku pohnutí ľudskej duše. Inšpirovaný fragmentami prvého románu v dejinách ľudstva, doplneného neznámym renesančným autorom (teda akousi pokútne skompletovanou verziou nedochovaného Petroniusovho originálu), prináša Fellini (popri Brassovom Caligulovi), výtvarne najúchvatnejší obraz antického Ríma, so starostlivo zrekonštruovanou kakofonickou antickou hudbou a hovorovou latinčinou. Vizuálne obžerstvo tvárí, prostredí i architektúry. Zhýralé obecenstvo s tvarohovitými, vyžranými tvárami pod hrubou maskou líčidiel nacápaných na tukových vankúšoch neukazuje žiadne ozajstné pohnutie. Len hurónsky rehot nad všetkým, čo má akýkoľvek nádych šokantnosti je odpoveďou na nevyslovené otázky. Žiadne dráždidlo nie je dostatočne dráždivé, žiadna lahôdka dostatočne dekadentná (k vrcholom patria scény vyvrhovania upečeného prasaťa, verejnej súlože, či pojedania nebožtíka). ()

Reklama

Silas 

všetky recenzie používateľa

Pro mě dost těžce sledovatelný film, když jsem se však do něj po chvíli ponořil, poskytl mi nebývalý zážitek. Takového Felliniho ještě neznám, stylově a myšlenkově se podobá některým snímkům svého krajana Pasoliniho. Film jsem zřejmě ne zcela pochopil, ale to není důvod, proč bych jej měl odsuzovat. ()

Dan9K 

všetky recenzie používateľa

Další úlet od ouleta? Ale nakonec jsou fajn, pondělky ( kdy ty jeho "filmy" ČT dvojka vysílá (vysílala)) byly vždycky trochu všední a díky němu se staly jaksi....vyjímečnými. První třičtvrtě hoďka je to ale nářez, dalo by se to přirovnat k plně atonální hudbě, na kterou když si po chvíli zvyknete, dostanete se do říše snů a do naprostého transu. To samé se mi povedlo i zde, ovšem pak nevím, jestli jsem otupěl, nebo se Satyrikon opět zvrhává ve Felliniho typickou nesnesitelnou nudu, ale jakmile jsem se ze zmíněného transu probudil, přišlo mi, že značná část absurdních a zcestných situací a scén je prostě beze smyslu, tu první třičtvrtěhodinu jsem na tom ujížděl, ale rychle mě to omrzelo. ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Mám takovou teorii (ale fakt je to jen teorie, ruku do ohně za to nedám), že Fellini chtěl Satyriconem v dekadentním stylu varovat před lidskou zvráceností a ukázat, kam by mohla taková skoro-anarchistická společnost, ve které je dovoleno skoro vše, vést (hlavně co se sexu týče, protože v tom filmu to všichni dělají se všema, kluci s holkama, kluci s klukama, holky s holkama, starci s dětmi, lidi se zvířaty...). Tím pádem by to mohlo působit i nadčasově. Ale skutečně si nejsem jistý, jestli nešlo jen o experiment, protože to tak i vypadá. Po vizuální stránce si s tím Fellini skutečně vyhrál a i když se mi zrovna nedívalo dobře na ty homoscény, i tak celý ten film něco do sebe má. A pokud má tu myšlenku, kterou jsem v tom viděl já, tak o to líp a mnoho scén pak není samoúčelných. Líbila se mi i hudba a herecké výkony. Akorát se ten film s přibývající stopáží stále víc a víc vleče, jelikož skoro odnikud nikam nejde. On ale taky natočit film podle knihy, z níž se dost nedochovalo nebo se to blbě překládá, to snad ani pořádně nejde. Stejně se ale jedná o nejdivnější Felliniho film, protože se vizuálem a tématem nepodobá čemukoli z jeho tvorby, spíš to vypadá jako něco od Jodorowského. Ale ne, překvapivě za tím vším stojí Fellini... Rozhodně to nepatří mezi jeho nejlepší filmy a ani to není žádný nedoceněný klenot, ale i tak to není špatný film. Jen jedno jeho zhlédnutí stačí. Když si budu stát za svým výkladem (jakože stojím), tak je to na lepší 3*. ()

Galéria (83)

Zaujímavosti (8)

  • Ve filmu hraje i čeká herečka a zpěvačka žijící svého času v Itálii, Marie Párová. (M.B)
  • Z původního antického románu "Satyricon" se zachovaly pouze nepatrné zlomky 14. a 16. knihy, které nám v dnešní době dávají jedinečnou možnost nahlédnout do tehdejší společnosti, a to zejména díky nejdelšímu zlomku - Hostině u Trimalchiona. (džanik)
  • Společnost United Artists zaplatila přes milión dolarů za distribuční práva k filmu Satyricon (1968) Gian Luigiho Polidora, aby ho až do uvedení Felliniho filmu udržela “pod pokličkou“. (džanik)

Reklama

Reklama