Star Trek: Do temnoty

Těžko dokážu abstrahovat od emocionálního faktoru, protože podobně jako v případě předchozího dílu jsem se cítil jako doma a hltal Abramsem zmodernizovanou poetiku rigidní Federace a méně upnuté posádky vesmírné lodi Enterprise plnými doušky. V něčem je let do temnoty o něco méně suverénní než předchůdce - ten byl na prolog vlastně netypicky svižný, funkční, dynamicky propojený a chytrý. Budoval základy nové mytologie, skládal poklonu staré, úsporně črtal novou chemii postav. Pokračování se o poznání více lopotí s vysvětlením některých motivací a událostí, přičemž poslední instancí bývá deus ex machina, nebo odkaz mimo svět filmu (ke Khanovu hněvu, k seriálové epizodě "Space Seed", k prvnímu Abramsovu ST, k doprovodnému komiksu etc.). Díky tomu se Do temnoty může zdát jako nerdí encyklopedie s chabou logikou. Do jisté míry souhlasím, každopádně pokud abstrahujeme od občasné naivity, nevydařeně pointovaného dialogu a jisté řídkosti (nebo spíš uhýbavosti) scénáře, film jednoduše funguje. Elegantně zužitkovává nastolené motivy, chytře re-interpretuje známé události rastrem "změněné skutečnosti", přitom neopomíná pracovat s klíčovým prvkem nového ST: vztahem Kirka a Spocka. V mnohém je překvapivě sbližuje (otcovský motiv, hněv), přitom nepůsobí jen jako derivát původní filmové dvojice. Cumberbatch v roli Khana je zřejmě nejzdařilejším přepisem - dovedl skvěle spojit jistou lidskou křehkost s teatralitou Ricarda Montalbána, zároveň funguje jako katalyzátor: v něčem se blíží Spockovi (nadřazené fyzické i psychické schopnosti), v něčem zase Kirkovi (zjevná záliba v improvizaci a problémy se sebekontrolou a řádem), každopádně oba vystaví do situace, kdy musí přehodnotit svoje základní postoje a pohledy na službu. Naštěstí v ničem nepřipomíná "ničivé osudové" padouchy, které tak mistrovsky zkonstruoval Christopher Nolan, ale je vlastně v jádru staromódní (good old fashion revenge). Nový ST je především atrakce. Občas se zdá, že druhdy až obsedantní záliba v domýšlení a vykreslování, kterou prosluly trekové seriály, šla stranou a nahradila ji čistá dynamika. Přesto pozorovat nápaditost a dynamiku často paralelních a precizně vystavěných akcí přináší skoro infantilní rozkoš. Stejně jako zakoušet návaly nostalgie z povědomých scén, které se nově lesknou a přes jistý racionální kalkul stále fungují a obohacují nový příběh. Film, kde pro mě je vše na svém místě. Občas je poněkud záhadné, jak se to tam ocitlo, ale ST jednoduše nabídne dost na to, aby se s tím divák odkojený Rodenberryho světem smířil. (10.06.2013)

Jednoduše špičkový sezónní blockbuster - perfektní vizuálno, jedno z nejlepších 3D ve filmu, charismatický záporák (vážně Sherlocku? Wow) i chytrá zápletka s několika možná ne zcela logicky vymazlenými, ale za to emocionálně perfektně vygradovanými zvraty... Přesto, ač nepříliš znalý Star Trek univerza, mám pocit, že se komplexnost, kouzlo a tradice Star Trekovské rodiny nahrazuje za prostou mainstreamovost. Minulý Star Trek rozehrál zajímavou hru s alternativní realitou a mimoslovně přislíbil nekonečné možnosti, Star Trek: Do Temnoty je konceptuálně velice podobný (mainstreamová akce s omlazenou geekovskou posádkou, která nahrazuje zkostnatělost nejen věkem, ale i nekonvenčním uvažováním), ale přesto může způsobit mírně nahořklý pocit, že možnosti se zúžily. Budoucnost Star Treku již v konverzačních a přemýšlivých výpravách po vesmíru nikdy nebude. Místo toho nás nejspíš čeká jedna akce za druhou. Je to blyštivé, chytlavé, skvěle to baví, ale na plnou palbu to necítím... 8/10 (04.06.2013)

Kdyby mě J. J. Abrams vzal na dvouhodinovou prohlídku vesmíru, užila bych si nejnovější přírůstek do Star Trekovské série asi více. Sotva se totiž na plátně objevily měsíce kroužící kolem planet a vesmírné lodě propadající se skrz mraky, byla jsem ochotná prohlašovat, že realističtější, vizuálně úchvatnější podobu vesmíru jsem v blockbusteru ještě neviděla. K mé smůle však byly tyto momenty (pochopitelně) zatlačeny do pozadí příběhovou linií, která mi (nepochopitelně) přišla pocitově chladná i v těch nejvypjatějších, nejdojemnějších momentech. Být Spock, řeknu, že Star Trek Into Darkness bude z racionálního hlediska trhák. Jako obyčejný člověk, který se neřadí k oddaným fanouškům série, bych si nicméně přála, aby nebyl tak předvídatelný a aby mě alespoň nějak emocionálně zasáhl. (13.05.2013)

Do temnoty nenudí, neustále spěje k nějakému dalšímu bodu, postavy mají perfektní chemii, dialogy jsou vtipné, svižné, vizuální pojetí fantastické, akce přehledná... Kde je chyba? Je tohle vlastně ještě Star Trek? Koncept Star Treku potřeboval omladit, ale až takhle? Nebýt tu Enteprise, nebýt tu Federace, tak tohle mohlo být nosný prvek vlastní nové značky a ne jen novější popcornovou, ale i inteligentní zábavou, která je pod ochrannými křídly legendárního světa. Abrams neumí zklamat, ale dokáže nepřekvapit a to se přesně stalo, ať bude Enteprise se svým talířem vylétávat z oblak jak bude chtít (stejně jako z prstenců v jedničce). Pro člověka, co nezavadil o svět Star treku (a o druhý film Khanův hněv) to bude rajská hudba, ostatní budou čelit nepřekvapivé hře, která až moc sází na efekt a vlastní opakování. // Splněná přání (koncept Star treku výrazně omlazen, kořeněno akci, Hvězdnými válkami a moderní-blockbusterově nabušenou tváří) vs zklamání (žádná vlastní cesta/nový příběh, kde je více osobitá verze, z které není cítit touha po světelném meči...). (spoilery) Ve zkratce:většina filmu už někde byla, je to remake Khanova hněvu, neustálé vracení ke starému Spockovi nudí, Enterprise chytne gravitace, trosky okolo ní ne;-), SW Episoda 2+3, přehrávající přesto dominantní Benedict, Klingonové jsou nuly, závěrečná destrukce San Francisca na efekt, autoři nemají koule-> ať k vlastnímu příběhu, tak k zabití někoho z posádky, která bohužel je, až příliš početná na to hvězdné obsazení... PS: sami si po týdnu nebo dvou řekněte, na co si z toho filmu vzpomenete... (20.06.2013)

Jednou za čas ta umírněnost prostě potěší. Sequelová pravidla sice diktují, že musí mít pokračování všeho víc. Abrams na to ale zvysoka kašle a raději servíruje stejně soustředěnou podívanou jako minule, v níž kloubí humor, drama i výživnou akci v tom správném letním poměru. V kupě trikové lahody se mu tak opět daří cpát dopředu postavy, které jsou právem daleko důležitější než to, kolik lodí se na plátně objeví a jak rozsáhlou destrukci si způsobí. Je to víceméně throwback k tomu nejlepšímu, co nabízely starší filmové Star Treky. Přitom se ale nezapomíná na svižnost moderního blockbusteru a poctivý vesmírně-dobrodružný náboj, kteréžto v pohodě zajištují patřičný tah na branku. Výlet do temnoty tak sice přes půl hodiny hledá přesný způsob, jak navázat na jedničku. Jakmile do sebe ale všechno zaklesne a nová mise nabere řádně osudové obrátky, je z toho stejně dynamická, efektní a emocemi nabitá podívaná jako minule. Ve výsledku tedy znovu spokojenost, ačkoliv Abramsovi stále zůstává prostor pro zlepšení. Snad zmizí u Star Wars. (8/10) (26.09.2013)