Cesta

Profesionálně natočený a víceméně běžný produkt ze školy italského neorealismu s některými jeho typickými rysy - např. zobrazování lidí z chudých poměrů či vliv levicového myšlení (vylíčení postavy Zampana výborně zahraného Anthony Quinnem, hlavní postava je spokojena s tím, že je jenom loutka...), dá se říci, že Silnice je takovou šablonou této kinematografické éry. Co mě zde překvapilo, je jméno producenta filmu Dino de Laurentise, který je mezi širokou veřejností známý spíše jako producent vysokorozpočtových béček (Flash Gordon, Rudá Sonja, Conan aj.). Sympatický komentář: Shadwell. (21.05.2010)

Nie je to film pre kazdeho divaka a uz vobec nie pre divaka, ktory uprednostnuje skor komercne filmy, ku ktorym patrim aj ja, ale tento film sa mi jednoducho pacil. Mozno to bolo aj tym, ze Giulietta Masina si zahrala aj PERINBABU (1985) v Jakubiskovom filme a prvykrat som ju videl v inej ulohe, co bolo pre mna zaujimave, ale aj medziludske vztahy v tazkom zivote, kde ludia len tak tak prezivali a arogantne spravanie Anthonyho Quinna voci ostatnym ludom ma jednoducho zaujali. Neviem, ci bude Fellini patrit medzi mojich oblubenych reziserov, pretoze jeho AMARCORD (1973) ma az tak moc nenadchol, ako som ocakaval, ale vsak uvidim po zhliadnuti jeho dalsich filmov, ak sa mi naskytne prilezitost. Obaja herci Quinn a Masina zahrali svoje postavy velmi dobre a film ziskal i Oscara za najlepsi cudzojazycny film... 27.01.2010 ______ Anthony Quinn - (Zampano) +++ Giulietta Masina - (Gelsomina) +++ Richard Basehart - (Matto - blázon) +++ Aldo Silvani - (Pan Giraffe - riaditeľ cirkusu) +++ Marcella Rovere - (Vdova) +++ Livia Venturini - (Mníška) +++ Produkcia: Dino De Laurentis +++ Hudba: Nino Rota +++ (27.01.2010)

Děj filmu je vystavěn dle víry v to, že vše na světě má svůj význam. Ať už je to kámen, či něčí smrt. Vše se děje z nějakého důvodu. A ač já osobně tuhle teorii neumím přijmout ve filmu Silnice je tato teze ztvárněna velice dobře, což ovšem poznáte teprve při posledním záběru. Jinak je film silný vizuálně, jelikož prostředí v němž se kočovní artisti pohybují navozuje pocit absolutní bídy a beznaděje. Herecké výkony hlavní dvojice pak patří k těm životním a nezapomenutelným. Plný počet nedám jen proto, že jiná díla Felliniho považuji za silnější. (03.10.2011)

Na Silnici mně vždycky vadila Giuletta Masina a po nedávné hysterii okolo Susane Boyle jsem konečně pochopil proč. Ale i přes tu falešnou iluzi prosťáčka božího uprostřed nehostiného světa je Silnice silným podobenstvím. Ukazuje Italy jako ovce putující tu za křížem, tu za machistickým rádoby umělcem, který zná jen jeden silácký trik a ten s úspěchem opakuje pořád do kolečka. A bezstarostný smích provazochodce se ukazuje slabým proti tradičnímu rozdělení rolí v italské společnosti, ve které žena pokorně přijímá svou úlohu (viz noční rozhovor s Bláznem) a nechá se vést násilníkem (stejně jako ve válce italský národ). (18.12.2010)

Šedesátá léta nám dnes připadají jednolitá a jednosměrná. Bylo jasné, kdo je velký režisér, kdo velký herec, co je art a co je pop. Fellini odkázal do šedesátých let dva úhly svého pohledu na společnost a na umění. Někdo se stal přívržencem Sladkého života, jiný Silnice. Nikdo však nepochyboval, že Fellinimu patří padesátá léta a kus ze šedesátých... (23.03.2014)