MacArthur
MacArthur, the Rebel General
MacArthur, the Rebel General
Réžia:
Joseph SargentKamera:
Mario TosiHudba:
Jerry GoldsmithHrajú:
Gregory Peck, Nicolas Coster, Marj Dusay, Ed Flanders, Russell Johnson, Ward Costello, Dan O'Herlihy, Dick O'Neill, Addison Powell, G. D. Spradlin (viac)Obsahy(1)
V roce 1942, tři měsíce po japonském útoku na Pearl Harbor, je generál MacArthur velitelem jednotek na ostrově Corregidor na Filipínách. Jeho zdecimované jednotky tu z posledních sil brání západní stranu Panamského průplavu. Potřebují pomoc z Washingtonu, ale americkým ponorkám se stále nedaří prorazit japonskou blokádu a doručit jim zásoby.
Generál se vzpouzí prezidentovu rozkazu, aby se přemístil do Austrálie, a hodlá zůstat i za cenu, že bude muset rezignovat na funkci a bojovat jako obyčejný voják. Jeho pobočník Robert Sutherland ho ale nakonec přesvědčí, aby jel. Generál odplouvá s rodinou na torpédovém člunu, ačkoli mu všichni doporučují, aby použil ponorku, protože to je bezpečnější. MacArthur si ale tento způsob vybral záměrně, protože chce ukázat Washingtonu, že se dá blokádou proniknout. Podaří se jim bez větších problémů doplout až do Austrálie. V Melbourne na ně čekají davy. Generál se dozví, že v celé Austrálii není žádná dobře vycvičená jednotka, která by jim mohla na Filipínách pomoci. Navíc místní americké a australské jednotky sotva stačí na obranu Austrálie.
V krátkém proslovu prohlásí, že se hodlá na Filipíny vrátit. Generál Wainwright, který po MacArthurovi převzal velení na Filipínách, byl mezitím nucen podepsat kapitulaci. MacArthur zuří a považuje to za nehoráznost. Pak si ale uvědomí, že to byla jen otázka času. Zároveň však odmítne posvětit medaili cti, kterou chce kongres Wainwrightovi dát. Japonci provedou několik náletů na severní Austrálii, čímž potvrdí předpoklad, že hodlají zaútočit. Spojenci chtějí předstírat obranu a pak se stáhnout do srdce Austrálie. MacArthur je jako vrchní velitel spojeneckých sil rozhodnutý zaútočit a svést bitvu hned na severním pobřeží. Není spokojen s vývojem situace, takže pošle Roberta Eichelbergera, aby velel jednotkám na Nové Guinei. Má svolení odvolat všechny velitele, kteří nechtějí bojovat. MacArthurova popularita stoupá a velitelé si myslí, že by se klidně mohl stát novým americkým prezidentem.
Prezident Roosevelt potom generála povolá do Pearl Harboru. Chce si tam osobně vyslechnout názory polních velitelů a jejich návrhy dalšího postupu ve válce v Pacifiku. Admirál Nimitz navrhuje obejít filipínský ostrov Luzon a zaútočit na Manilu. MacArthur je proti, protože se mu nezdá rozumné nechat si za zády dvě stě padesát tisíc japonských vojáků žijících z filipínských zásob. Hodlá se vylodit přímo na Luzonu a je přesvědčen, že se svými jednotkami může ostrov obsadit asi za pět týdnů. Dny velkých frontálních útoků jsou podle něj dávno pryč, a navíc jim filipínští partyzáni už dva roky připravují pro takový útok půdu...
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (43)
Ve srovnání s o sedm let starším Pattonem působí MacArthur mnohem méně jako válečný film, protože je zcela podřízen osobě samotného generála. Po exhibici George C. Scotta se to zdálo skoro nemožné, ale Gregory Peck opravdu upozadil úplně všechny a všechno. Měl štěstí, že scénář mu nekriticky fandil a režisér respektoval historický úzus, takže ho kamera sleduje maximálně uctivě a v tom nejlíbivějším úhlu. Příběh opomíjí nejrůznější kontroverze, případně některé překroutil po svém. Je to spíš oslavná óda, než přímo životopisný film, což ovšem není na škodu. ()
Stylově trochu jako film Generál Patton, tzn. životopisný film o slavném generálovi z druhé světové, vyobrazující jeho chování a názory. Generál Patton byl ale o něco lépe natočen, měl více akce a nebyl tak zkratkovitý. Tady ty scény jsou spíš kratší a moc bitev tu není, je ale pravda, že film zase pokrývá delší časové období - kromě Druhé světové války také MacArthurova poválečná jednání a pak Válku v Koreji. ()
Snímok nesie štandartne prvky životopisného, historického a občas aj vojnového žánru. Ničím neoslní, ale svoje si zastane - predstaviť postavu generála z 2. svetovej vojny širokej verejnosti. Pátosu je na takýto druh filmu paradoxne pomenej. Peck sa síce na svoju skutočnú predlohu príliš nepodobá, ale svojou charizmou a štandartne dobrým hereckým výkonom je dobrým hereckým ťahúňom. Škoda, že príbeh sa viackrát zaoberá menej zaujímavými komplikovanými vzťahmi s vtedajšími prezidentmi a ani stopáž nie je práve najkratšia. A v porovnaní s podobným životopisným filmom o generálovi Pattoni predsalen trochu zaostáva. ()
Viděl jsem prozatím jen půlku, avšak musím říct že by spíše tento film obstál jako dokument, než hraný film. Potenciál film rozhodně má, ale nemuselo se to točit pořád kolem Douglase. Chyběla mi tu nějaká zapamatováníhodná scéna. Aspoň že jsem mohl vidět zfilmované vylodění na Leyte, byť hodně krátké. Prozatím dvě, pokud budu mít sílu to dokoukat, hodnocení upravím. ()
Jeden ze tří celkem známých válečných filmů v roce 1977. MacArthur je všechno co si představíte pod pojmem klasický životopisný film. Tradiční vyprávění, solidní režie, slavný a přesný herec (zestárlý Peck) v hlavní roli. Nedá se tomu formálně moc vytknout, jen jsem se u toho děsně nudil. Válečné scény jsou tu spíše ve formě střípků či útržků z akcí a celý film se točí kolem nadživotního vojáka, hrdiny a "filozofa", kterému jen proradní američtí politici zabránili skoncovat s komunismem. Je to plné patriotismu, patosu a propagandy a ke konci ty nekonečné patetické proslovy a monology začínaly být skoro nesnesitelné. Proč a pro koho to američani po vietnamském rozčarování v roce 1977 točili je mě záhadou. ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (2)
- Ve filmu (ve druhé části) v Korejské válce jsou využity tanky M48 Patton. (Winster)
Reklama