Generál MacArthur

Nepochybně mě ovlivnil ten úděsný dabing. Ale... film dobře ukazuje, jakou primadonou generál byl a jak si své postavení "hrdiny" pečlivě propagandisticky hlídal. Nepochybně se mu nedá upřít schopnost riskovat a i díky jeho "žabím skokům" válka v tichomoří měla rychlý a úspěšný průběh. Film ještě nehovoří o tom, jak se generál napakoval půl milionem zlatých dolarů od filipínského prezidenta, tato skutečnost byla odhalena až v roce 1979, film je z roku 1977. Také symbióza s Rooseveltem nebyla náhodná. Antikomunistický Trumen už mu nevoněl. Nepochybně se podílel na dobré poválečné správě Japonska, dobře vedl i válku v Koreji (Truman mu dokonce schválil použití jaderné zbraně za předem specifikovaných podmínek). Právě to, že generál poslouchal jen sebe vedlo nakonec k jeho pádu a nepoužití jaderné zbraně možná zachránilo svět od jaderné války. V té době by ji Čína i SSSR klidně odvetně použili. Pokud filmu lze vyčítat tak to, že měl málo ukázaných bitev, málo ukázal, jaký byl generál sebestředný ješita, dobře ale znázornil, že hlupák to nebyl. Ukázaná kapitulace Japonska byla dobrou připomínkou, ale válečná zvěrstva Japonců film spíše pominul. 50% protože mě film nijak nenadchnul. (02.08.2021)

Životopisný snímek nepřekračující svou poměrně suchopárně faktografickou formou rámec hraného dokumentu, ovšem patřičně pateticky přikrášleného. Jiří Bartoška se mi navíc jeví svým ironicky přezíravým zabarvením hlasu jako naprosto nevhodná volba pro nadabování hlavního hrdiny. V osobě Gregoryho Pecka jsem sice viděl postavu razantního a sebevědomého amerického generála, který ke mně ovšem Bartoškovým hlasem promlouval spíš jako salónní seladon, což mi nešlo vůbec dohromady a působilo to rušivě. (29.04.2022)

Gregory Peck kadí patos, scénář Arnold J. Rimmer. Biografie slavného pětihvězdičkového generála, který vůbec první Purpurové srdce skromně udělil sám sobě, se stěží vyškrábe na ty dvě, protože je celá natočená stejným způsobem, jakým si vyžadoval fotografování své osoby sám Doug s dýmkou z kukuřičného klasu. Z podhledu.. Na konci chyběl už jen desátník Max Klinger jako Socha svobody. Nebo citát Harry S. Trumana „I fired MacArthur because he wouldnˈt respect the authority of the president. I didnˈt fire him because he was a dumb son of a bitch, although he was..“ (04.04.2022)

V krátké době je Generál MacArthur už druhým generálem v mém filmovém životě. Když srovnám dva slavné americké generály (Patton vs. MacArthur) je mezi nimi zásadní rozdíl. Mimochodem, hlavní postava tohoto filmu se o Pattonovi zmínila. Od počátku je hlavní rozdíl v tom, že Patton působil místy až jako psychopat. Zfackoval vojáka, neměl slitování a neměl pochopení pro slzy či lítost svých podřízených. U tohoto velitele většinu podobných vlastností naopak nacházíme. Dokonce sledujeme scény, kdy jednoho vojáka obejme, při dalších příležitostech nemá daleko k slzám. Vždy nacházel soucit s vojáky a přemýšlel jako člověk i voják dohromady. MacArthur byl výborný co se taktiky týče, ale jeho hlavní vada byla neschopnost ústupu. Boj za každou cenu, ať je předem vyhraný nebo prohraný. A v jednom to měli s Pattonem podobné - život pro ně byla hlavně válka, boj a armáda. A to přesto, že po uzavření kapitulace Japonska mluvil generál barvitě o míru. Takže klasický zelený mozek - armáda především. Moc se nedivím, že z něj prezident rostl a že MacArthur neuspěl ve volbách. Američané měli válek plné zuby, ale USA jsou prostě válku milující národ - tedy politici zcela jistě. Tento film se liší i způsobem výroby. Zatímco Patton je sáhodlouhá freska obrazů ze života slavného generála, MacArthur střídá obrazy rychle za sebou ve svižném tempu a to dokonce tak, že mi občas dělalo problém pochopit, že už uplynulo pár měsíců a jsme v jiném období. Gregory Peck zahrál předobraz výborně, ale dojem mi kazil Bartoška, jehož hlas se k této postavě opravdu nehodil. (07.04.2022)

Dobrý historicko-životopisný film o generálovi Douglasovi MacArthurovi. Mapujúca jeho vojenskú kariéru počas druhej svetovej vojny v Pacifiku a Kórei až do jeho odchodu do dôchodku. Produkcia je dobrá a s ohľadom na náročnosť vojenských operácií až veľmi dobrá rovnako ako herecké výkony. Gregory Peck stvárnil osobu MacArthura uveriteľne s ohľadom na to, že je ťažké odlíšiť aká bola reálna osoba generála a čo už je spomienkový optimizmus či iné prifarbenie. Dej však nie je príliš akčný a väčšinou sme svedkami osobných rozhovorov, plánovania taktiky, či prejavov, čo môže byť nudné. 70% (20.10.2023)