Až na dno

Celý film stojí výhradně na Harvey Keitelovi a je na té postavě založený i dějově. Protože Harvey se s tím teda vůbec nesere. Šňupe, hulí, chlastá, občas i ten herák do žíly si dá, krade, ve vzteku střílí na veřejnosti a když není co dělat tak masturbačně zneužije dvě holky v autě. Potkat takovýhohle policajta bych vám nepřál. (23.02.2010)

Film o poldovi, který neustále fetuje, prohrává v sázkách, sem tam nějakou ojede nebo si ho nechá vyhulit... a člověk by čekal, že se tam po představení ústředního antihrdiny něco rozjede, ale ne, tohle pak sledujeme celou dobu až do konce. A nejen, že to je minutu co minutu čím dál tím repetitivnější a nudné, ono se to ani vnitřně nijak nerozvíjí. Tu jeho rodinu zde vůbec nepoznáme, jeho děcka taky ne a vlastně je až s podivem, že ho z práce doposud nevyhodili. Takže psychologie je někde na bodu mrazu (ačkoli to je to jediné, co by celý ten film mohlo zachránit) a do toho všeho to skončí naprosto blbě podaným závěrem, SPOILER ve kterém si ten polda ASI uvědomí že se choval jako hovado, pokusí se udělat něco dobře a hned na to ho zastřelí KONEC SPOILERU. A ty náboženské výjevy a občas se objevující Ježíš, to bylo jak pěst na oko, prázdné a povrchní je víra hlavního antihrdiny, který se spíš jen Bohem zaklíná. Nemůžu si pomoct, ale prostě mi to přijde celé dost nefunkční a odfláknuté, libující si jen v ukazování hnusu, přičemž Ferraru ani nenapadlo, že by se tím mohl pokusit říct něco víc nebo to aspoň víc rozpracovat. Stejný "odfláknutý" dojem jsem zatím měl ze všech filmů, co jsem od něj viděl a jestli je Poručík tím nejlepším co kdy udělal, tak to moc dobrý režisér fakt není. Mám v plánu ještě Lovce mozků, protože sci-fi a protože Dafoe, ale už teď z toho mám velké obavy. A pak už od něj naštěstí nic vidět nechcu. A to jsem tepal Herzoga za ten jeho remake, jenže ten tomu všemu aspoň dokázal dát aspoň nějaký tvar, když už nic jiného... Dvě hvězdičky jsou jen za kameru a skvělý výkon Harveyho Keitla, který tu svoji roli zvládl naprosto skvěle. 2* (31.10.2021)

Profil jednoho z nejzkaženějších poldů v dějinách kinematografie. Skvělý Harvey Keitel. Dojem mírně kazí zkratkovitost vyprávění. Dojem hodně zlepšuje dynamika snímku a jeho finální gradace. Do mnohých otázek mě úváděla motivace hlavní postavy. Zatím 4*, po dalším shlédnutí budeme upravovat, a něco mi říká že o hvězdu nahoru... (31.10.2009)

Kdo má rád Kietela, tak si přijde určitě na své, protože je to bezpochyby jedna z jeho velkých životních rolí. Co se mě týká, tak jsem dlouho neviděla tak sebedestrukční rozklad osobnosti, kterým byl poručík. Věčně zhulenej, opilej, slizkej a odpornej policajt, který zneužívá svého odznaku k získávání drog, sexu, chlastu a pod. Zkrátka hrůza a děs, nejhorší na tom byl fakt, že jsem mu to všechno do písmene věřila a například scéna v kostele neměla chybu. V tom je tenhle film po pocitové stránce (jak píše Rob Roy) geniální. Ale zřejmě mně uniklo něco důležitého, protože kromě těchto vjemů a konce, který jsem očekávala se nekonalo nic, co by ve mně vyvolalo nějakou hlubší otázku. Abel se tak ponořil do postavy samotného poručíka, že mu asi trochu proklouznul mezi prsty propracovanější scénář s alespoň nějakým dějem. Mně stačí málo k radosti, ale tohle bylo až moc málo. (08.01.2015)

Démon Abel Ferrara probudil v Harvey Keitelovi temné stránky duše... Jeho věčně sjetý policajt by měl sám sebe raději zatknout. Hazard a drogy vás sice přiblíží ke spodině, která je jednou nohou v kriminále, lákavé splynutí ale někdy překročí neviditelnou mez, od které není cesty zpět. Mrzký špinavý svět, kde se hodnoty a morálka hledají velmi těžce. Kníkající a masturbující Harvey Keitel by měl dostat cenu Heleny Třeštíkové (která jistě vznikne) za věrné sociologické podání policajtské trosky... (27.08.2011)