Zbav nás od zlého

Tímto snímkem u mě Ole Bornedal opravdu zabodoval. Naposledy jsem podobný pocit prožíval během projekce podobně surového filmu z estonské produkce - Zkažená mládež. Tentokrát nejde o šikanu, nýbrž o morální hodnoty a jejich meze, o náboženství a pravdu, ať už je jakákoli. Moc se mi líbilo vizuální zpracování filmu, které mu dodávalo ještě větší nádech syrovosti a depresivnosti. Opravdu mě překvapila účast Lene "Barbie Girl" Nystrom, která svou roli zahrála velmi solidně. Jaká je vlastně hranice mezi (relativně) normálním lidským smýšlením a bezmyšlenkovitým šílenstvím, které nevěstí nic dobrého? Zkrátka pro mě kvalitní filmařský kousek, který mě zaujal hlavně díky obrazovému vzevření a námětu (skvělá pointa!). (10.09.2012)

Tento film je trochu zvláštním thrillerovým dramatem. Jeho atmosféru by šlo asi nejlépe vystihnout slovy jako „zlověstná“ či „znepokojivá“ (ale také poněkud škodolibá). Dlouhou dobu se jakoby nic neděje. Čeká se na moment, kdy jedna z postav (konečně) shodí svoji vinu na druhou, a pak se odstartuje veřejný lynč. Jde vyloženě o ticho před bouří, nevinnou přípravu na emocionální nálož (vzteku a hněvu) toho nejtěžšího kalibru. Ale i to předchozí zdánlivé „nic se neděje“ pomáhá vysvětlit motivy některých postav, částečně rozvíjet jejich prvotně nahozené charaktery. Přesto, až dojde na jatka, jedna z postav se začne chovat poněkud jinak. To když dojde ke střetu mateřského, ochranitelského citu (žena) na jedné, a smyslu pro spravedlnost a jakýsi odpor k lůze na straně druhé (manžel). A přestože jisté pohrdání chátrou člověk vidí už na oslavě, fanatický a potěšený výraz pána domu staví předešlého slušňáka do pozice de facto magora, který využívá dané situace k tomu, aby si s těmi, kteří jsou pro něj odpadem, de facto tak trochu vyrovnal účty (resp. nechal na povrch vyplout to, co ho sžírá uvnitř a dost možná už pěkně dlouho). Nastává však problém, že v danou chvíli je už publikum (nebo předpokládám alespoň jeho většina) na právníkově straně, a najednou se cítí nesvé, komu to vlastně fandí. Přichází tedy moment, kdy se společensky kritický podtón snímku neobrací jen na postavy ve filmu, ale i na samotného diváka, což je hodně drzé, částečně nepříjemné, ale po jistém odstupu to zpětně oceňuju. A proto si nemyslím, že přímé přirovnávání tohoto filmu k Peckinpahovým Strašákům či snad dokonce jeho remaku (jak tu mnozí v komentářích předvádějí), je úplně vhodné (společné mají jen určité věci). No a pak samozřejmě přichází ta známá pravda o zoufalých situacích, které si žádají stejně laděné činy (matka). Jde o docela drsnou pasáž, ale možná ještě tvrdší je závěrečná pointa, která vše viděné převrací v docela kruté probuzení (především tedy divákovo). Škoda jen toho (na můj vkus) už trochu zbytečného zlehčování na samotném konci filmu (tvůrci, po očku se vysmívající divákovi, si prostě nemohli odpustit ještě jedno rýpnutí do něj). Za mě to budou prozatím solidní 4*, ale snímek si přímo žádá další zhlédnutí (ať už kvůli dalšímu velebení či naopak kritice). „Nejsou špatní lidé, Violo. Jsou jen lidé, kterým chybí láska.“ – „A proto jsou špatní?“ – „Jsou velmi smutní, a proto často udělají něco špatného.“ (21.11.2014)

Vynikající psychoteror. Akorát mi tam moc neseděla ta postava náboženského fanatika s Frankensteinovým monstrem na vodítku. To už byla víceméně karikatura. Jinak takový hřejivý a milý film o malomyslných obyvatelích jedné severské vesničky. Alkohol teče proudem, zvířecí pudy vyplouvají na povrch, jde se drancovat, znásilňovat a zabíjet ve jménu Ježíše Krista, našeho spasitele. Nebo tak nějak. A neokoukaný vizuál tomu jen přidá, Bornedal (respektive kameraman) to má v oku. (30.04.2013)

Jako pocta legendárním Straw Dogs není Fri os fra det onde špatný a rozhodně dopadl lépe než oficiální remake, ale i tak ho nemůžu hodnotit více než průměrně... I přesto, že má dobrou hudbu, skvělou kameru, hodně slušné herecké výkony, dokonce i trochu překvapivý příběh (což je dnes docela vzácné) a naprosto parádní závěrečnou půlhodinovku... Jenže celý film neuvěřitelně sráží na kolena hodně nudná první hodina a úvodní seznámení s hlavními postavami filmu mi přišlo naprosto zbytečné... Kdyby byl film zkrácen minimálně o dvacet minut, mohlo by jít o parádní pecku, takhle vím, že vždy raději sáhnu po původních Straw Dogs... (07.03.2012)

Syrový a brutální náhled do nitra dánské vesnice, v jejíchž usedlících se po tragické události probudí to nejhorší. Kolikrát jsem si vzpomněl na vesničany u nás na chalupě a říkal si, co by kdyby, protože typologicky bych tam jistou podobnost našel, ačkoliv takové obrátky, jaké příběh nabral v posledních dvaceti minutách, bych od našich křupanů neočekával. Alespoň doufám. Jediné, co mi trošku dělalo problém, byl ten zesvětlený efekt, který mi příliš neseděl. Naopak bych v tomto případě světla spíše utlumil, případně nechal vše v normálu. Té tragické absurditě by to jen prospělo. Každopádně na Sever patří další poděkování. 85% (27.10.2015)