Karel Gott 70

::::::::::::::::::::::::::::: "Jdu za štěstíííííím" .......... nevím kam jdeš ty Karle, ale já zustávám hezky doma u pc. _______ Myslím, že to byla nuda jak pro většinu lidí u TV, tak i pro Gotta, který se skrýval za falešným úsměvem a tvářil se, jako že je to čupr oslava. Hlavně mi bylo líto té jeho malinké dcerušky, která se na té židli kroutila jako by do ní dávali 220 voltů. Díkybohu jí potom dali spát a tu druhou půlku si Kája protrpěl sám se svou drahou polovičkou. ( A semnou. Že já debil na to koukal až dokonce !?! ) ::::::::::::::::::::::::::::: (28.07.2009)

Nedorozumění v žánrech vyvolává protikladnosti v hodnoceních. Oslava životních jubileí je a zůstane specifickým tvarem, jehož hlavní prioritou zůstává a zůstane blahopřání. V této rovině se mění gottovské jubileum v to, co oslavanec výstižně nazval manifestací. Sahá-li region gottovské popularity od Vladivostoku po Bonn, v tomto případě lze jeho rozpětí vymezit od Evy Farné po legendárního Josefa Zímu s půvabnými mezizastávkami v podobě Terezy Kerndlové, Taťány Kuchařové či Barbory Špotákové nebo stále atraktivní Heidi Janků. Příznačný byl pohled na Gottovy dcery; zejména jsem ocenil výdrž tříleté holčičky, která doslova překonala samu sebe. Král české noblesy, jemuž nic lidského není cizí, vstoupil touto velkolepou podívanou, která u nás nemá obdoby (napadá mi jen Nohavicou svolaný koncert ostravských osobností hudby pro lidi), na pomyslné nebe českého kulturního dědictví. Dramaturgie ani scénář této apoteóze dalšího českého Nesmrtelného - jak by psali naši předkové ještě v čase Třetí republiky - zvlášť neprospěla, ale ani neublížila; občasný, tyto klíčové okamžiky provázející humor, zlehčující stáří byl minimálně vkusný. Gottovo dojetí bylo nezastírané a upřímné. Legendě se dostalo holdu, který jí poprávu přísluší. Zpěvák životního chlapeckého životního romantismu tak pevného v křehké formě, v níž ho nabízí svým stále početným fanouškům všech generací již šesté desetiletí, prožíval tyto hvězdné okamžiky poprávu jako jedno velké životní zadostiučinění. Chtělo by se věřit, že tento svátek lidské vzájemnosti nebyl jen agenturní kulisou, ale naopak autentickou výpovědí o tom, že optimismus v naší době není jen stále úletovější úchylkou, nýbrž nadčasovou, životně nutnou a nutkavou potřebou. (15.07.2009)

Tohle že má být dárek k Mistrovým sedmdesátinám? Už když úvodní projev říká uslintaný Petr Novotný, potom Mistrovi začnou stepovat před očima jedna Superstar vedle druhé společně s celebritami, které snad bývají na každé novácké estrádě, poznáte, že něco je přece jen špatně. Nebýt aspoň trochu rozumného závěru, trval bych na odpadu. (14.07.2009)

V roku 2009 oslávil svoje sedemdesiate narodeniny socialistický zlatý slávik, národný umelec a antichartista Karel Gott. Pri príležitosti tohto životného jubilea bola v pražskej O2 Aréne usporiadná veľkolepá estrádna galashow na ktorej sa zúčastnilo nechutné panoptikum mediálne známych blbečkov a blbiek, čo prišli zaspievať tomuto pajácovi. Starý koGott sedel v prvej rade s tou svojou zlatokopkou, senilne prikivoval a škeril sa ako chuj. Potom niečo aj on zakikiríkal a bolo po oslave. Odpad! (24.07.2018)

Přesně tak, ostré lokty dneska svedou zázraky!! Pár jedinců jakoby si hodlalo jen oprášit zašlou slávu. Netuším, zda-li mohl Mistr do něčeho mluvit, ale takhle křečovitě okázalou show si vážně nezasloužil. Neúnavně aplaudující Gott je gentleman a formát, že podporoval i ty křepčící hvězdičky, které jakoby přišly někde z jarmarku.. já bych asi vstal a dal někomu z těch tajtrdlíků a příživníků řádně do držky.. Estrádní pojetí a dramaturgická nemohoucnost zasadili zničující a nedůstojný úder, který i příznivce „české megastar“ musí mrzet! (15.07.2009)