Defendor

Když si Superretard myslí, že je Superhrdina, může evidentně místo nějaké fekální kraviny s panem Rogenem či Sandlerem vzniknout moderní donquijotský Superepos s zářícím panem Harrelsonem. Rocinanta je sice dvacetimetrová pojízdná hydraulická plošina, Dulcinea štětka na cracku a Sancho je zrovna na koridě, nicméně naprosto odzbrojující Woody metající vražedné skleněnky do xichtů svých protivníků je dokonalým předobrazem Cervantesových masturbačních fantazií. (12.04.2010)

Woody (jak jinak než) exceluje v roli lehce 'zpomaleného' klaďase, který se vžívá do superhrdinského alter ega a neohroženě bojuje proti zločinu. Ten charakter je výborný a přímo odzbrojujícně naivní. A hláškuje jak z komiksu vyšitý. Nečekejte větší spád akce nebo humoru, je to dojemná vážnější komedie a aby to tak fungovalo (funguje), s obojím se muselo šetřit - není to škoda. Skutečná superhero story. (13.04.2010)

Tak trochu jsem čekal něco tématem podobného Kick-Ass, tj. film o super hrdinovi, který jím ve skutečnosti vůbec není. A Arthur Poppington alias Defendor je opravdu jeho pravým opakem. Má sice statečnosti a výdrže na rozdávání, ale je to strašný amatér a ve své podstatě chudák. Divákovi je ho líto a fandí mu, stejně jako obdivuje jeho vynalézavost při vymýšlení "zbraní" a "důkladných" příprav na akci. Humoru jsem čekal víc, přestože pohled na zapáleného Woodyho Harrelsona dokáže člověku vyloudit úsměv na tváři a na jeho hereckém výkonu film vlastně stojí. Myslím si, že Defendor měl větší potenciál na pobavení diváka, bohužel z toho vychází pouze lepší průměr a hodnocení nezvedá ani docela nečekaný (btw vykonstruovaný) konec. (07.10.2011)

Woody Harrelson má za sebou sakra dobrý ročník. Představil nám jednoho z nejvíce cool zabijáků zombíků, varoval nás před koncem světa a dokonce byl nominovaný i na toho zlatého plešouna. No a jako šťavnatá třešnička na dortu nyní přichází jako Defendor, rádoby superhrdina, který likviduje zloduchy kuličkami a vzteklýma vosama. A není to překvapivě až tak moc vtipné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Humor tu teda je a většinu času funguje na jedničku, ale zároveň je to má také svoje vážnější okamžiky. Ty navíc fungují ještě lépe a je to proto takový slepenec mez psychologickým dramatem a komedií. A i když to zní divně, tak se tento mišmaš hodně povedl. Navíc se tu neztratí ani ty superhrdinské propriety. Harrelson je samozřejmě opět vynikající a díky jeho výkonu (a maličkosti že Defendor dostává velmi často přes hubu) se s hlavním hrdinou ztotožníme více, než z kdejakým velkorozpočtovým borcem z komiksů. Režie je nápaditá, celé to příjemně uteče a navíc k tomu hraje velmi dobrá hudba. Suma sumárum tu máme zatím největší překvapení na začátku roku a další dobrý krok ve Woodyho kariéře. (29.03.2010)

„Trouble has a way of following me." Místy mldé a utahané, debutující režisér se nezapře. Dramatická linka o pomateném bláznovi, který si hraje na Supermana by potřebovala trochu poladit a hlavně dostat více prostoru. Defendor tak nakonec není nijak omamným dílem, ale spíše ideálním filmem na zabití času. Hlavní důvod, proč ho vidět, je tak ve finále Woody Harrelson, který v tom esesáckém oblečku bez problémů atakuje titul „Frajera roku". (29.03.2010)