Ja, zloduch

Na Padoucha jsem vyrazil se svými ratolestmi a nutno přiznat, že se mé děti bavily o poznání víc než já. Emotivní část mého já dokonce požadovala nadělit filmu odpad. Vyčítat dětskému animáku infantilnost je pochopitelně nesmysl, ale musím podotknout, že Padouch jednoduše nemá rozměr rodinné podívané, která by každé věkové skupině nadělila rovným dílem. Problém není v tom, že by úplně absentovaly vtípky zaměřené na dospělé publikum, ale v tom, že tenhle snímek není dostatečně chytrý, propracovaný, a tak se v něm pokusy o dospělejší humor ztrácejí. V Padouchovi je znát právě probíhající hospodářská krize a nevraživost vůči jejím původcům. Filmoví padouši si na své zločinné plány chodí půjčovat do bank a bankéři se předhánějí, kterého padoucha a ďábelský plán podpoří. Superpadouch Gru si jde speciálním vchodem pro vyvolené půjčit do banky, která nese název zkrachovalé finanční instituce, co stála na počátku bankovní krize. Jenže tohle všechno se ztrácí v nekonfliktním sladkém světě plném růžových barev, srdíček, pitvoření a chichotání, žlutých diblíků nazývaných Mimoni a především obývaném třemi cukrkandlovými dívčími sirotečky, které účinně pacifikují Gruovu zlobu. Používají přitom podobných metod jako dětské filmové hvězdy z hollywoodských filmů 30. a 40. let minulého století při usmiřování rozhádaných rodičů. Já, padouch je hodně konvenční předvídatelný film narozdíl od úspěšných rodinných animáků nedávné minulosti, jako je Shrek, který chytře parodoval právě ty konvence a styl, který ve světě prosadil Disney a který Já, padouch reprezentuje. Celkový dojem: 40 % - s tím, že děti si mohou bez obav přihodit 2*. (27.10.2010)

Po Mimoních zcela (ne)logicky (asi jsem se spíš měl kouknout předtím, že) následovala druhá projekce Despicable Me. Je třeba znovu zopakovat to, co už x krát v profile Mimoňů - jsou perfektní, ale film sami utáhnout nedokážou. A jestliže jsem dal Mimoňům i přes jejich neduhy čtyři hvězdičky, zde musela logicky jedna navíc přibýt. Naschvál jsem si po Mimoních stáhl originál, ač jsem se tím připravil o zadek a sépiomet, neb u Mimoňů mi dabing vadil. Zde pouze dvě poznámky - Jasona Segela jsem vůbec nepoznal a Steve Carell byl dobrý, ale nechápu, proč ten ruský / slovanský přizvuk... 90% (28.06.2015)

Být tam trošku víc vtípků, které by si užili i dospělí, dám tomu určitě o hvězdu víc. Jenže tenhle milý filmík je opravdu pouze pohádka. Ne že by na tom bylo něco špatného, děti si celý film určitě dokážou užít dosyta, ale já jsem celou dobu měla pocit, že tomu přece jenom k dokonalosti něco zásadního chybí. Chvilkama jsem se trochu nudila. Nejlepší na tom byli každopádně minioni! Ty jsem si hned zamilovala. :D ~(3,4★)~ (25.04.2015)

Nádherná animovaná komedie, vyprávějící o padouchovi Gruovi, který si z dětského domova vezme 3 malé holčičky, ale chce je jen využít k loupeži zmenšovacího paprsku. Postupem času si Gru "děcka" oblíbí a prožívá s nimi spousty dobrodružství. O výbuchy smíchu se hravě postarají malí, žlutí mimoňové. Já, padouch patří k mým nejoblíbenějším animovaným filmům, které jsem kdy viděl. (30.10.2012)

Animák za plný počet, a to bez sebemenšího zaváhání. Komentář začnu možná netradičně tím, že pochválím Padouchův český dabing, který je... Skvělý. Jiří Lábus = perfektní volba, Jan Přeučil zrovna tak, dětské hlásky neskutečně trefné a roztomilé... Ale k filmu. Bál jsem se, aby příběh nebyl klišovitý. A on nebyl. Bál jsem se, aby hlavní "hrdina" během hodiny a půl příliš nevyměkl. A on nevyměkl. Bál jsem, aby nebyl příliš dětinský. A on (zase) nebyl! Já, padouch je až neskutečně zábavný mix dětsko-dospělácké podívané, který hýří vtípky i vtipy, nabízí i několik odkazů na "trochu jiné" filmy (obzvlášť "kmotrovská" hlava v posteli mě dostala), má výbornou grafickou i hudební stránku a když přijdou na řadu emoce, diváky citově nevydírá, ale je k nim milý a jemný. Silná konkurence pro přeborníky z Pixaru, jen co je pravda. "Takže vyletím raketou k Měsíci.... Zmenším ho... Popadnu... Pak se posadím na záchod... Cože?" (04.02.2011)