Její komorník

„Money, money, money!“William Powell srší charismatem coby nezávislý pozorovatel poměrů v lepší společnosti. Nepřetržitý přísun hlášek s vícero významovými vrstvami (-Oh, is this where you sleep? -That’s the general purpose) a úžasně promyšlená choreografie pohybu postav (s takřka divadelními vstupy na scénu) doprovází nadsazené demaskování poblázněné high society. I díky tomu, že si La Cava (původně animátor), dovolil – promyšleně, drze a přitom v intencích žánru – kousat do ruky, jež ho živila, jde o jednu z nejlepších screwball komedií. 85% (20.04.2020)

3,5 Docela dobrá konverzačka, ale asi by jí prospělo trochu zkrátit. Zezačátku je to docela vtipný, ale ke konci tomu trochu dochází dech. Opravdu hodně se mi líbil Mischa Auer coby debílek Carlo, obzvláště, když napodoboval opici. William Powell je taky dobrej, ale v Thin Manech nebo Libeled Lady mě bavil víc. Naopak Carole Lombard mi místy lezla dost na nervy. Pro mě je to přesně někde mezi třema a čtyřma hvězdičkama. (28.05.2012)

Jsou staré americké komedie, které jsou prostě tak (rozto)milé a starosvětské, až nejsou vtipné. Její komorník, přestože má takový nádech - ,,salónní komedie z prostředí smetánky" - ale naštěstí není ten případ. Tempo řeči je kulometné a jeden povedený vtip střídá druhý. Navíc nejde jen o zábavu - Její komorník má i velmi hezký příběh s hořkosladkým závěrem, u něhož se můžeme dohadovat, jestli jde o happy end. Je to na téma ,,svému osudu člověk neuteče". Jeden z těch krásných filmů, co skutečně nestárnou. (06.09.2014)

Myslel jsem, že poté, co se dostane do té bláznivé rodiny, to vypnu, tak nesympatické postavy a až bláznivé se hned tak nevidí, a bylo to až nepříjemné. Ale vydržel jsem, a dostalo se mi určité satisfakce. Akorát by se mi teda víc líbilo, kdyby si ho pak vzala Cornelia, ne Irene, protože mi i přes svou namyšlenost přišla oduševnělejší - konec ve stylu ponaučené pyšné princezny by mě teda chytil víc. Irene se celou dobu jenom tvář, něco hraje, předstírá, a vlastně je otázkou, jestli ta její láska není pořád jen kapric namyšlené holky. Ostatně ani Godfrey nevypadá, že by z ní byl dvakrát nadšený a víc to jiskří právě mezi ním a Cornelií. Protože screwball comedies nejsou zrovna mým vyhledávaným žánrem, asi pro tu halasnou až absurdní přehnanost (což ale chápu, že je schválně, aby se poukázalo na určité nešvary ve společnosti a samotnou jejich absurditu), tak vlastně až teď jsem pochopil, co je předchůdcem těch chytrých romkom krimi konverzaček z 50. - 70. let (ono jich moc není, ale některé jsou povedené, třeba Šaráda). Ostatně, opravdu vtipné a břitké repliky, různé kousavé a ironické poznámky, inteligentní suchý humor apod. jsou kořením tohoto filmu a ve druhé půli, když jsem si na ten styl zvykl, mě hodně bavily. A líbily se mi i charaktery postav, kde mé největší sympatie měl otec rodiny, který přesně věděl, co se děje, ale neměl sílu a snad ani moc s tím něco dělat. Teda kromě Carla, s tím nakonec zametl. :-) (06.01.2023)

Okouzlující screwball comedy o komorníkovi (Godfrey), přijatém do jedné z nejtrhlejších snobských rodin. Matinka má svého "ochránce" ("Why don't you stop imitating a gorilla and imitate a man?"), dcery po nocích rozmlacují okna nebo parkují koně, kde se dá i nedá... "Do they go on this way all the time?" "Oh, no! This is just a quiet evening!". Komorníkovi tedy nezbyde než okouzlit všechny členy rodiny a trousit kolem sebe kousavé poznámky na adresu okolní smetánky. Jen je škoda, že nikdo jiný tolik nevyčnívá a Irene spíše než milou, ztřeštěnou dívku připomíná osobu s diagnózou F 44.9. (90%) (30.10.2007)