Jedz, modli sa a miluj

Lehce spoileroidní. Ono si to ty tři hvězdy snad ani nezaslouží, je to totiž strašně utahané a nijak zvlášť úderné ani vypovídající, čili lehce nudné, ale jako uvědomělejší protiváha ke všem povrchním "sexům ve městě" se to musí ocenit. Pár pěkných myšlenek se tam najde, ale je jich jako šafránu a když si uvědomím, že se celá dvouhodinová taškařice o hledání hlubšího smyslu a míru duše na konci zvrhne v klasickou romanťárnu o nalezení chlapa, je mi z toho lehce smutno, protože to mohlo mířit o dost výš (čti hlouběji). Taky je to silně nenápaditě natočené a přestože Julia neurazí, Jenkins opět ukázal, kdo je král, stačí mu tři minuty a předvede toho víc než všichni ostatní ve zbylých dvou hodinách. (07.08.2011)

Čekal jsem trochu víc - třeba nějaký psychologický ponor do duše člověka, který hledá sám sebe. Když si zpětně ten film vezmu, tak ženám moc nelichotí - skutečně jsou ženy nastaveny tak, že aby byly spokojené, stačí jim se někde pořádně ožrat, pak jít do chrámu říct nějakému tomu bohu sorry, aby měly klid na duši, a pak vlézt do postele nějakému chlapovi, co by je mohl finančně zajistit? O krizi středního věku to není ani náhodou. Doporučuji přečíst si na podobné téma daleko lépe a psychologičtěji zpracovanou knížku Ještě jedna jízda na kolotoči, kde úspěšný spisovatel čelí rakovině a jezdí po celém světě při hledání léku na ni. (23.07.2016)

Název stejně líbivý jako samotný film... Takže co vlastně Eat, Pray, Love nabízí? Julii Roberts, jak si užívá pojídání všelijakých dobrot, jak mění svůj život tím, že se začne modlit a meditovat, a jak nalezne svou životní lásku... a ať už je v Itálii, Indii nebo Bali, vždycky je kolem ní spousta milujících lidí, kteří jsou ochotní pomoci nebo poradit. To by bylo v kostce všechno. Kouká se na to sice hezky, ale jak už je vám možná jasné, na to, že se to tváří jako film s nějakým životním poselstvím, to ve skutečnosti téměř vůbec nemá hloubku. Pár "osvícených" scén se zde možná najde, ale celkově je to film povrchní, příliš idealizovaný a prvoplánový. Takže na zpříjemnění odpoledne nebo večera možná dobrá volba, ale nejspíš nemá cenu v tom hledat něco hlubšího. ~(3,2★)~ (16.02.2011)

Opravdu jediná zápletka je tady jídlo! To si vážně mysleli, že mě bude bavit se dívat se na Robersku, jak jí a jí? Já jsem v tom nějaký hlubší význam "HLEDÁNÍ SAMA SEBE" nenašla - je to totiž povrchní film, tu hloubku mu jaksi zapomněli dodat! A taky by mě zajímalo, kde vzali tvůrci tolik odvahy konfrontovat ve filmu Američany (obezita sama - jim se jídlo ve filmu podsouvat nemusí) a Italy (uječený národ rádoby gurmánů) brr. 54% je ještě velice milostivých.. PS: druhou část filmu jsem už nezvládla, protože se to natahovala jako nepříjemná žvýkačka... (13.02.2011)

Zajištěná americká panička neví, co se životem. 1) Snímek vystihla komentátorka petite fille: ...dlhý a suchý exkurz do akéhosi moderného konzumného poňatia spirituality človeka... 2) Nejpůsobivější jsou lokace. Řím se z dusivého barokního města plného utrpení a temné minulosti mění v nádherné atmosférické uličky a kulinářské požitky. Indické Pataudi opájí svými barvami a meditační kulturou, zatímco Bali na závěr ukazuje joie de vivre. 3) Rovněž herecké obsazení je velmi slibné. Kapku moc zmalovaná, přišlo mi, 43letá Julie Roberts svůj šarm propůjčuje nepříliš sympatické postavě. Pro milovníky sladkých tváří je tu 32letý James Franco, kdo chce chlapy ad extremum, má tam 41letého Javiera Bardema. 45letý spoluscénárista a režisér, otevřený homosexuál Ryan Murphy se tu chová jako kuchař, který dodává oblíbené ingredience, přesto však je celková chuť mdlá jako thálí v indickém klášteře. Inu, Americans know entertainment, but they don't know pleasure. (01.09.2014)