Vyprávěj

Uvědomí-li si jeden, za jak diletantsky slátané, když podobné aby jeden pohledal, a bohužel zároveň i masově divácky nesmírně úspěšné zvěrstvo vlastně seriál Vyprávěj platí, těžko si vybaví nafouklejší tuzemskou televizní bublinu.. O čem však vlastně tato zřejmě už ani ne paradoxní skutečnost svědčí ?? Především z toho vyplývá, jak efektivně si český divák nechal zprasit čich na kvalitní filmařinu, vkus a třeba i vymýt mozek tou nekonečnou hromadou primonováckého seriálového hnoje, dále toto svědčí o obludném fenoménu dětinské či senilní nostalgie a vzpomínání, nejhůře však vnímám zejména fakt, že na Kavkách celkem pohodlně logicky záleží odpovědným lidem spíše na těch legendárních Železného koláčích sledovanosti, než na skutečné kvalitě jejich projektů.. Bohužel doba je pro ovce zlá, a retro, byť odfláknuté, ve všech směrech diletantské a dětinsky (ne)zábavné, prostě frčí, a tak Boris Arichtev a spol všem svým fatálním řemeslným kiksům navzdory dostal zelenou pro další projekt, totiž První republiku, kde by měl mít ulehčenou práci, protože tuhle dobu už nikdo nepamatuje.. Nebo právě naopak ?? Dnes už je jisté, že s diváckým neúspěchem právě českého Panství Downton - Jako joke dobrý !! - které však působilo oproti Vyprávěj mnohem profesionálněji, přišlo také potvrzení mé předchozí úvahy.. (31.08.2015)

Velmi dobrý TV seriál, který zábavnou formou přibližuje dobu ne až tak minulou. Oceňuju dobovou výpravu, která sice není bezchybná jako třeba v 6.díle odehrávajícím se v červnu 1968 v televizi běží bulharský seriál Na každém kilometru, který byl ale natočený o rok později. Na čokoládě z Rakouska v roce 1967 nemohl být EAN kód - ten se začal používat až v roce 1974. V roce 1968 také ještě nebyly plastové přepravky na pivo jak je známe dnes. (04.01.2015)

První série by se dala považovat za mou malou guilty pleasure, ale od těch 70. let nahoru to ztrácí drive a z Vyprávěj se stává Vyprávění v Růžové zahradě. Jednotlivé linie jsou prudce nedějové, nenosné a existují jenom proto, aby se se stylem předváděly dobové reálie. Takže po nevím, kolika epizodách mě zajímá už jenom linie Tondy a Zuzky, která je ale stejně upozadněna, přednost totiž dostávají nezajímavé manželské trable Karla a Evy. (10.03.2012)

Úsměvná vzpomínka na doby minulé je stylizovaná - jsou tu sladké písničky, pastelové tóny, přibarvené příhody a umně vybrané šoty Krátkého filmu Praha. 1) Ve skutečnosti sladký song zazněl v rozhlase tak jednou za den a nikdo netušil, kdy se tak stane. V rozhlase uplatňované pravidlo stanovilo, že třetina hudební produkce má být ze zemí socialistického tábora (to se vesměs nedalo poslouchat), další třetina česká produkce (to se dalo poslouchat jen občas) a jenom jednu třetinu tvořila (selektovaná) produkce z kapitalistické ciziny._____ Rovněž měkké pastelové barvy aby člověk pohledal. Snad jen bleděmodrý umakartový povrch ledničky či veselé vzory umělohmotných nenositelných svetříků z Kotvy rozháněly všudypřítomnou šeď našich životů._____ 2) Podobně jako Hřebejkovy Pelíšky i Vyprávěj je baladickou stylizovanou vzpomínkou. Paměť setřela hořkost i autenticitu života pod diktaturou proletariátu a zůstalo jen prázdné vzpomínání na dobu, kdy jsme byli mladí, život a lásky jsme měli před sebou a svět nám ležel u nohou._____ 3) Nemohu si pomoci: hlavní hrdina měl být menší ňouma._____ 4) Seriál je zajímavý, pokud zobrazuje období socialistické a krátce po převratu. Později se rozmělňuje a silně telenovatělí. (23.12.2017)

Po akci "Americký seriál stokrát jinak", která probíhá snad na všech televizních stanicích, konečně český seriál. Seriál s českými (a slovenskými) herci, o českém prostředí a českých problémech. Už mám dost Kevinových rozvázaných tkaniček u bot, o kterých si potřebuje promluvit, nezajímají mě ani problémy velkofarmářů, naftařů, ani jiných Američanů. Vyprávěj mi poskytlo po dlouhé době chvíle příjemného oddechu u televizní obrazovky. Bohužel s přibývajícími díly se zábavnost snižuje. (01.04.2011)