Réžia:
Antonín MoskalykKamera:
Alois NožičkaHudba:
Luboš FišerHrajú:
Jana Šulcová, Jiří Klem, Bedřich Prokoš, Dana Syslová, Jana Drbohlavová, Josef Kemr, Josef Langmiler, René Gabzdyl, Jan KuželkaObsahy(1)
Zchudlý kupec, který se z nouze rozhodl prodat vzácný obraz své zemřelé ženy, v noci zabloudí do pohádkového zámku, kde o svůj obraz přijde a je zaň bohatě obdarován oblečením a šperky pro své dvě marnivé dcery. Pro svou nejmladší, Krásku, pak sám utrhne růži. Je přistižen pánem zámku, hrozným netvorem, a ten si klade za podmínku, že se kupec buď vrátí, nebo některá z jeho dcer dobrovolně přijde jako oběť za otce. Kráska z lásky k otci přijde do zámku a netvor se nad ní ustrne a zamiluje se do ní. Jejím působením ztrácí svou zvířecí povahu. Kráska však touží po domově a tak ji zvíře propouští, ale zapřísahá ji, aby se vrátila. Doma Kráska vidí, jak dcery otce o všechno obírají, ale s domovem se nemůže rozloučit. Zatím netvor v zámku málem umírá touhou po Krásce. V poslední chvíli se Kráska vrací a její láska proměňuje netvora v krásného prince - snímá z něho prokletí. (Česká televize)
(viac)Recenzie (37)
Ač tekevizní pohádka, tak uedna z nejlepších verzí pohádky o Krásce a zvířeti. Příběh je temný, lyrický, dojemný a má hlavu a patu - na rozdíl od jiných verzí této pohádky. Tady chápete postoj a charakter a vývoj všech postav. Navíc pohádka je založena na Hrubínových textech. Příběh a dialogy jsou až Shakepearovské. ()
Hudba Luboše Fišera a herecké výkony všech zúčastněných z této Moskalykovy inscenace Hrubínovy hry vytvářejí k Herzově verzi alternativu v pojetí, které zdůrazňuje poetiku, ale díky Fišerově invenci i mnohem větší dramatičnost než eklektický kýčař Hapka (autor hudby u Herze). Samozřejmě, že výtvarné limity tato inscenace má, proto o malý fous vítězí Herzův film, ale jist jsem si tím, že pojetí sester krásky ve výkonech (ironických semetrik) Drbohlavové a Syslové je téměř nepřekonatelné, ()
Tento film je adaptací stejné Hrubínovy divadelní hry jako Panna a netvor. Odtud plynou dialogy téměř totožné s Herzovou pozdější verzí. Ta je filmovější a divácky vděčnější, nabízí okázalou výpravu, více hororovosti včetně krve a samozřejmě Hapkovu hudbu. Naproti tomu Moskalyk zde při minimální výpravě se sází spíš na tajemno a křehkou intimitu vztahu mezi Krásou a zvířetem. Jestli má tato verze před Herzem nějakou výhodu, je to hlavní dvojice. Šulcová se mi v roli Krásky líbí více než Studénková a i Klem je tak nějak mužnější než Harapes, co si budeme namlouvat (i když Zahajského hlas má hodně do sebe). Poslední dobou mě nějak tyhle staré černobílé pohádky s minimální výpravou, ale kvalitními dialogy a skvělým hlasovým projevem, dost oslovují. ()
Krásně poeticky tajemná verze dost staré vyprávěnky s hudbou, která není tak chytlavá, jako ta v Panně a netvorovi, zato má Krásku, která je bez debat hezká, což pro mě Panna a netvor nikdy tak úplně neměli. V obou verzích jsem měla stejný pocit z Netvora, tady mi byla příjemnější Kráska, sestry byly na odstřel tam i tady. Můj celkový dětský dojem byl u obou filmů prakticky totožný. Když jsem včera Krásku po letech viděla, měla jsem fakt hodně divné sny. ()
Asi nejvíc příběh jako takový proslavil Disney a jeho animovaná verze. U nás zase slavná Panna a netvor, kde ale netvor byl skutečně netvorem. Zde zvíře zase tak ošklivou tvář nemá, jak se nám snaží Jana Šulcová naznačit. Zakletý muž vypadá spíše jako kombinace lva a člověka nebo kočky. Dana Syslová hrozně přehrává, ale jinak je obsazení vcelku kvalitní. Mě ale samotný děj nikdy moc nebavil ač v různých podobách. Nicméně zde oceňuji i kombinaci studia a exteriérů. ()
Galéria (30)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (2)
- Závěrečná hudba od Luboše Fišera zazní i v seriálu Chalupáři (od r. 1975). Nejlépe je poznat v dílu Romeo z autobusu (1975), kdy se nešťastná Anička s Humlem a Císařem kochají výhledem na Prahu. (ajlonka)
Reklama