Réžia:
Ryszard BugajskiKamera:
Piotr ŚliskowskiHudba:
Shane HarveyHrajú:
Olgierd Łukaszewicz, Alicja Jachiewicz, Anna Cieślak, Magdalena Emilianowicz, Jacek Rozenek, Katarzyna Herman, Grzegorz Emanuel, Zbigniew Stryj (viac)Obsahy(1)
Film je rekonstrukcí posledních let legendárního velitele Kedyw (Kierownictwo Dywersji - velitelství diverzních akcí) polské Zemské armády (Armia Krajowa) brigádního generála Emila Augusta Fieldorfa pseudonym "Nil". Tento velký polský vlastenec a vynikající velitel vedl nejvýznamnějsí vojenské a diverzní akce v Němci okupované Varšavě, včetně odvážného atentátu na velitele SS a police Varšavskeho distriktu Generálního gouvernementu Franze Kutscheru. Příběh zapomenutého hrdiny začíná v okamžiku jeho návratu z vyhnanství z hlouby Sovětského svazu, kam byl deportován po zatčení NKVD v roce 1945 a končí výkonem trestu smrti v komunistickém žaláři na Mokotówie v zimě 1953. (kamals)
(viac)Videá (1)
Recenzie (55)
Poláci už se cítí i na dobové historické životopisné příběhy. A jdou jim skvěle. Jen u filmu Generál Nil jsem měl trošku problém s tím, že jsem se příběhově těmi různými časovými flashbacky a přeskoky poměrně dost ztrácel. Nakonec jsem ale smysl všeho pochopil a docela se podivil. Vlastně nepodivil. Jen utvrdil v tom, že padesátá léta minulého století byla hnus nejen u nás, ale i v Polsku. ()
Pohnutý příběh statečného a čestného muže, který v době a na místě kde se odehrává ani nemohl skončit jinak než skončil - Armija Krajowa vedla nerovný ozbrojený boj proti nastupující komunistické moci ještě dlouho po skončení války a její členové za to většinou velmi draze zaplatili... Olgierda Lukaszewicze jsem měl vždycky rád, ale jestli nepodal svůj životní výkon právě zde, tak potom už nevím kde. ()
Nie je to prvý, ani posledný film, ktorý som o stalinistických procesoch videl. Filmy majú spoločné, že akonáhle o niekom sa v mene vyššieho záujmu rozhodne, že bude zlikvidovaný, tak zlikvidovaný bude. A nikto z tých, ktorí priložili roku k dielu nebude nikdy potrestaný. A spolu s ostatnými hlupáčikmi budú donekonečna nosiť Stalinove obrazy na zhromaždenia nepoučiteľných, mumlať "robili sa aj chyby" a spomínať na mlieko za korunu sedemdesiat. Možno to tak v prírode, milujúcej priemer, funguje. Špičky sa likvidujú, aby ich miesto mohla zaujať amorfná, tvárna masa. ()
Poláci zřejmě neumí natočit průměrný film, buď se jim velmi vyvede, nebo vznikne něco takhle blábolivě nudného. Hrdina odboje, o němž se dozvíme, že tak trochu vymyslel jednu akci, tomu prostě ani při nejlepší vůli nedokážu říkat životopisný snímek. Podivuhodné zakomponování flashbacků také nepatřilo zrovna k vrcholům filmařského umění. ()
Umělecky je to slabé jak čaj. Svého druhu takový pomník, jakých jsou všude mraky a míjíme je bez zájmu. Ale jsem ochoten připustit, že je to faktograficky přesné. Z toho pohledu je dobré si povšimnout, jak to měli Rusové v Evropě těžké. Evropané jsou neukáznění, pořád mají pocit, že policajti by pokud možno neměli mlátit děti a stařenky, že věznění by mělo mít nějakou souvislost s čímsi jako soudní proces, ... rozumíte - nejen odpůrci, ale dokonce i sluhové systému jsou nakažení liberální a humanistickou nekázní. To snad aby popravili rovnou všechny. V Rusku je to jiná. Tam by si nikdo nedovolil zkomolit nacvičenou výpověď a Nejvyšší soud by na neveřejném zasedání nevedl žádné zbytečné řeči. --- Ve filmu jsou dvě nápadné narážky na roli Židů v provozování okupačního bolševického teroru. Je to v zájmu přesnosti, anebo se v Polsku otevírá jistá tabuizovaná otázka? Já bych byl vcelku pro, aby se o Židech směla říkat a psát plná pravda. Jenže to by se hned vyrojila taková spousta kravin a "důmyslných" teorií... ()
Galéria (64)
Zaujímavosti (20)
- Jacek Rozenek už hral plukovníka Józefa Rózanského niekoľkokrát, predtým vo filmoch Smrt Witolda Pileckého (2006) (tiež réžia Ryszard Bugajski) a Slowo honoru (2007). (Arsenal83)
- V monografii o Augustovi Emilovi Fieldorfovi, ktorú vydal poľský Ústav pamäti národa, sa uvádza, že miesto posledného odpočinku generála už nie je neznáme, ale že odpočíva na pozemku Łączka, čo je pohrebisko pri cintorínskom múre Vojenského cintorína Powązki vo Varšave. (Arsenal83)
- Pôvodne mal byť film propagovaný plagátom s najvyšším poľským vojenským rádom Virtuti Militari visiacim na šibenici. Tento nápad sa na želanie Marie Fieldorf-Czarskej nerealizoval. (Arsenal83)
Reklama