Sprisahanie

Obstojně zahrané, obstojně ztvárněná doba, obstojná hudba, ale to je v mých očích tak asi všechno. 1) Na tuhle americkou historii jsem krátký, nemám ani zdání, do jaké míry byl děj filmu domyšlený vůči zdokumentovaným událostem. Díky tomu 2) bych uvítal trochu zamotanější právní tahanici, tady se vlastně nic nestalo, protože ani nemohlo. 3) Mám potíže uvěřit právníkovi jeho bojovného ducha za spravedlnost napříč všem i sám sobě, vzhledem k tomu, co sám ve válce zažíval a musel provádět. ~ Celkem mě překvapuje, že film u nás půjde do kin, protože tohle téma, dovolím si tvrdit, je našincům na hony vzdálené a určené právě pro US trh. A plno US filmů se k nám pro změnu nedostává, napříč tomu, že nijak nejsou spojeny s, okolnímu světu ne až tak známou historií Spojených států. (06.11.2011)

,,JESTLI JI ODSOUDÍ JAKO VINNOU ŘEKNOU, ŽE JSI NEDOKÁZAL OBHÁJIT. A BOŽE CHRAŇ ABYS, VYHRÁL“...... /// SIC SEMPER TYRANNIS! Tak nám zabili prezidenta paní Surrattová. Celej národ je v šoku, a......ale copak to?? Že vy o tom taky něco víte?... Je to jižanka, katolička a oddaná matka. Ale že by byla vrah... Nevím jak moc vás zajímá velezrádný a vražedný spiknutí, který mělo za cíl vraždu tehdejšího prezidenta. Mě celkem jo. AŤ TO DOPADNE JAKKOLIV, ON NEVYHRAJE. Soudní proces a celkový prostředí před 146ti lety je hlavně díky režii a Robin Wright - zajímavý. (Ale, kdyby se šlo na začátku ,,hned na věc“, ušetřili by jsme půl hoďky.) Inkviziční proces a rodinnej obranej mechanizmus – to všechno slibuje jistou dávku emocí. Jestli to tak bylo, či ne – nechme stranou. Je to film. Uvěřitelnej. Jako Kladivo na čarodějnice. Teda jestli je i vám povinnost CHRÁNIT NEVINNÉ blízká. Protože jinak budete převálcováni vlnou patosu o tom co národ opravdu potřebuje. Konec mě nedohání k slzám. Ten je zmršenej. Lidsky. Za což jistě nemůže Redford, ale ,,skutečný události“. Je tu prostě další příběh z americký historie podaný hollywoodským způsobem, jehož 2/3 jsou hodně dobrý! A ten závěr? K jasnýmu verdiktu mě nepomůžou ani historický fakta. 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem majitelka pensionu a neptám se hostů na důvod pobytu. (Bacha na Araby – jen takovej nápad...) 2.) Chystám obhajobu. Kauza: Novoborskej masakr. 3.) Chci se seznámit s prvním šéfredaktorem The Washington Post. 4.) Thx za titule ,,Velkotlamka“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (13.08.2011)

Film, který stojí a padá na hereckých výkonech. Jde o soudní konverzační drama a zde skutečně podávají skvělé výkony všichni zúčastnění, ať už v hlavních rolích, nebo v těch vedlejších. Všechny dialogy jsou dobře napsané a díky hercům mají skvělou dynamiku a člověk se nestihne nudit. Robin Wright je skvělá, ale nedostala zase tolik prostoru, jak jsem si původně myslela. Film patří Jamesi McAvoyovi, který je v roli mladého právníka, který musí obhajovat ženu, o které je z počátku přesvědčen, že je vinna vážně výborný. Robert Redford se vůbec nechtěl zabývat samotným atentátem, ale aby se neřeklo, tak ho do filmu vložil, jde strašně poznat, že šlo zkrátka jen o povinnost a tak začátek působí trochu chaoticky a vše se seběhne strašně rychle. Chtěl hlavně poukázat na ten nespravedlivý právní systém a to, že celý soudní proces s Mary Surrattovou měl výsledek ještě před jeho začátkem. Technická stránka filmu povedená, kostýmy, výprava a své předvedl i kameraman. Hodně se mi líbila práce se světlem. V The Conspirator mi ve výsledku sice možná chybělo větší zapálení pro samotný příběh, závěr na mě emočně také nezapůsobil tak, jak asi měl, na druhou stranu jsem se ale nenudila, herci výborní, technicky taky a ta moje velká slabost pro Jamese. Musím dát 4* (14.08.2011)

Respektuji Redforda coby tvůrce, který neplácá zbytečně. I tento jeho film je pěkný, pozorně zpracovaný, ale jaksi mi nedochází, co na tomto příběhu tolik zaujalo Redforda a co nám chtěl sdělit. --- Napadá mě jen ta možnost, že jde o decentní protest proti Guantánamu. Jak známo, americká vláda tam drží jakési zajatce a těží z genia loci této vojenské základny: Amerika je a není ve válce a na Guantánamu platí a neplatí americká ústava. Nezávislé americké civilní soudy mohou jen omezeně zasahovat do toho, co americká armáda tropí na neamerickém území s neamerickými občany. Je to finta jako hrom obcházející právě ta ústavní práva, která byla v Americe definitivně potvrzena v souvislosti s událostmi, o kterých tento film vypráví. --- Pokud se s v této Redfordově motivaci nemýlím, pak nejsem cílovou skupinou, daný problém mě opravdu příliš neznepokojuje, a vlastně mám sto chutí Redfordovi vzkázat: „Vaše problémy s nedokonalou spravedlností bych chtěl mít.“ Ale Redford to samozřejmě ví i beze mne, takže si v tuto chvíli tak nějak nemáme co říct. --- (11.06.2012)

Už ze začátku mě zprudilo, jak se dá natočit tak vděčná scéna jako zastřelení Lincolna se vším kolem (divadlo, skok vraha před obecenstvo s rebelským heslem na rtech, nošení Lincolna přes ulici) tak nudně a neinovativně. Film však bohužel kartu neobrátí. Redfordova režie je stejně suchá jako jeho herectví a nejvýraznější scény jsou ty soudní (díky bohu jich je požehnaně), protože se v nich hodně mluví a nemusim alespoň uvažovat nad tim, proč se počtvrtý opakuje ta samá kamerová jízda. Tu vizuální nudu se pak někdo chytře snažil postprodukčně obohatit přidaným zrnem a zvýrazněním světelných zdrojů, ale to vás dvě hodiny neudrží žejo... Ideální na hodinu dějepisu, abyste si ujasnili, jak to tenkrát vlastně (nejpíš) bylo. (27.12.2011)