Stalingrad

Pro mě to byla obrovská bomba a obrovské překvapení. Nechápu, proč není v informacích uvedena koprodukce ČR, protože polovina herců je českých. Dost tvrdý pohled do Stalingradu, tentokrát z pohledu Němců, který je díky lepšímu scénáři věrohodnější a uvěřitelnější, než třeba Nepřítel před branami. Ukrytý klenot svědectví o II. světové válce. 95% (25.07.2016)

Až na to, že film o Stalingradu a samotné bitvě vlastně vůbec není a popisuje spíše útrapy jedné německé jednotky ve válce, která jim už pomalu začíná lézt krkem, je to zajímavá podívaná. Na filmu je trochu znát nižší rozpočet a párkrát jsem nepřehlédnul přímo technické chyby a herecké lapsy, ale protože se mi to téma líbilo, tak jsem na to kašlal. Kdybych ten film pouštěl někde na střední nebo vysoké škole studentům a měl s nimi posléze diskutovat o tom co viděli, asi bychom se nevyhnuli hodně kontroverzním otázkám. Ve filmu jsem nezaslechl ani jednou slovo žid, propagandistické slogany byly oproti skutečnosti jen velmi mírné a vojáci (ne že bych tomu nevěřil) byli v určitých chvílích až příliš násilně zobrazováni jako lidé s dobrým srdcem, tak jednoduché to nebylo, zda-li to nebyo dosti naopak. Špatně se tomu přizpůsobuje. Za vidění Stalingrad rozhodně stojí a vyplatí se dát mu přednost před někdy fakt stupidními vysokorozpočtovými pitomostmi. (17.02.2008)

Nechápu, jak je možný, že mi tenhle neprávem opomíjenej válečnej film unikal 30 let. Samozřejmě se natočily válečný filmy, který jsou na tom líp po technický stránce, jsou v nich pompéznější bojový scény, hrajou v nich lepší herci, atd... Ale Stalingrad má v sobě takovou syrovost, kterou třeba v americkejch válečnejch filmech jaksi postrádám. Vadilo mi, že jsem se dost ztrácel v postavách. Postav je tam poměrně dost a tak od půlky jsou všichni vesměs zahalený v čepicích a šálách, takže je těžký je od sebe rozeznat. Takže bezpečně jsem poznal snad akorát Karla Heřmánka a Leontýnku Danu Vávrovou. Ale zrovna tohle je film, na kterej se určitě podívám někdy časem znovu, takže třeba na druhej pokus už se v postavách zorientuju líp. Silný 4 hvězdy. (14.12.2023)

Hodně deziluzivní pohled na bitvu u Stalingradu očima těch, kteří ji prohráli. Na hrdinství není místo, není místo na ideály a víru v Říši. Jediné, na čem záleží, je přežití. Ale to je u Stalingradu spíše fikcí. To, že na Volze trpěli nejen hrdinní rudoarmějci, ale v závěrečné fázi bitvy především německé jednotky, je tu zachyceno se vší otevřeností a neúprosností, přičemž ale nedochází ke zbytečné heroizaci. Ba naopak. V bitvě, ve které byly desetitisíce mužů obětovány zbůhdarma se nejvíce vyjevil paradox války – ti, kteří je vedou, trpí ze všech nejméně, na šachovnicích umírají jen nevinné figurky. Přesně to film Stalingrad zachytil dokonale. Obsahem lepší, než deset vojínů Ryanů v jednom šiku, ale bohužel, po stránce technické "prostě jen německý film". A to je vidět – zejména v první třetině, kdy masové scény nepůsobí nijak přesvědčivým a dechberoucím dojmem. Jakmile se však pozornost zaostří už skutečně na zoufalý hlouček "živých mrtvých" vojáků, patří Vilsmaierův film k tomu nejlepšímu, co válečný žánr nabízí. (27.01.2004)

Tento film som videl pred viac ako troma hodinami a stále niesom pevne rozhodnutý, či bude vhodnejšie udeliť mu poctivé štyri hviezdy alebo slabších päť aj s odretým uchom. Vilsmaierov Stalingrad ma jednoducho dostal. Svojou ponorkovou atmosférou a ľadovým prostredím Ruska, no taktiež osobitými chovaniami hlavných aktérov, z ktorých najviac vyčnieval Karel Heřmánek a Thomas Kretschmann. Ako kinematografická sonda do vojnového obdobia sa jedná o úprimné, precítené dielo, ktoré vo svojej podstate ani nemá žiadnu väčšiu hĺbku, ale precízne pracuje s autentickosťou daného prostredia. Niekedy sa síce postavy správajú ku konkrétnej situácii príliš okato zo strany scenára (jednoducho cítite, že ono konanie by bolo v realite menej "divadelné") a slabšie efekty tiež môžu niekomu pôsobiť na smiech, ale ako celok všetko funguje viac menej tak ako má. Za mňa nadpriemerná spokojnosť. (18.04.2017)