Nafukovacia panna

Air Doll od Koreedu pojednáva presne o tom, čoho sa tak strašne bojím. Rutina životov, neschopnosť dosiahnuť šťastie, pretože svet je uponáhlaný, pomýlený a zvrátený. Neschopnosť vytvoriť si puto so živým človekom( tí väčšinou zvyknú sklamať, alebo podviesť) vyúsťuje do meditatívnej odysei oživenej panny snažiacej sa nájsť niečo čím by sa mohla naplniť. A tým nemyslím len semenom a vzduchom. Tam, kde Koreedovi takmer dokumentaristický štýl plný statických záberov funguje - hlavne aj vďaka jeho precíznosti pri vedení postáv a schopnosti vypovedať o rôznych smutnopekných emóciach, tu nepadá na úrodnú pôdu. To je hlavne podporené žánrom. Príchuť fantasy( stretnutie so stvoriteľom považujem za jednu z najlepších scén filmu), si ale meditatívnu atmosféru nezasluhuje, hlavne v prostredí sterilného a urbanistického prostredia. Ostrý strih nesúci nás na nové miesta, do nových situácií nenecháva priestor pre väčšie stotožnenie. Samostatne silné filmové scény( opatrovanie dedka) sú zase zásluhou hereckej vyspelosti a uvedomelosti. Pre mňa niekde na polovice cesty k niečomu nezvyčajnému. Koreeda má osobnejšie a krajšie filmy. (30.08.2015)

Úvod byl skvělý a vůbec za celou první polovinu bych bez váhání dal plný počet. Tam to totiž fungovalo přesně tak, jak mělo - je to krásně poetické, posouvá se to pomalu, ale přiměřeně, bizarní námět je správně využitý a vedený, dokonce i místo pro humor se zde najde a většinou mě příjemně pobavil ("Tohle vám pomůže na ty švy.")... Snad bych ani skoro neměl co vyčítat a už to i vypadalo na nejlepší Kore'edův film. Jenže v druhé polovině už asi nevěděl, jak ten film vést, takže se tu určitou dobu nic neděje, nikam se to nehne a tím pádem to ani moc nefunguje, no a pak přijde posledních 20 minut, které to, co se zde celou dobu budovalo, úplně zabily. Mohl z toho být krásný poetický film o tom, že život nabízí mnoho hezkých i smutných chvil (jen musíte přistoupit na bizarní nápad a trošku větší počet sexuálních scén, které sem ale patří), ale tady zničehonic nastal úplný mindfuck zvrat a od něj to spadlo kamsi skoro až do nihilismu. Klidně ať ten film tak končí, ale ať k tomu dojde přirozeně, ne tak hloupě, kruci... Proto jsem z toho ve finále dost zklamaný, protože ta první půlka vypadla skutečně perfektně. Nakonec tomu tu slabou čtvrtou hvězdičku právě kvůli ní dám (+ úžasná kamera, skvěle vybraná hudba, perfektní herecké výkony a hezká hlavní herečka), ale zklamání se prostě vůbec nevyhnu. On se vlastně ten film dá brát i jako podobenství o ženě, která ve vztahu není pro manžela ničím jiným, než "nafukovací pannou", které se vykecá a pak ji ojede. Něco se v ní ale zlomí a ona se rozhodně mu být nevěrná a najít konečně lásku, kterou v tomhle světě nikdy nezažila. Podle mě to i podobenství je, pár symbolů je v tom skvělých a promyšlených a celkově to dá smysl i při téhle interpretaci. Jo a vadil mi zbytečně velký počet postav, z nichž některé by se bez problémů daly vyškrtnout. Slabé 4* (07.02.2021)

Koncept pomalého rozprávania podporovaný pomalými jazdami kamerou je zjavný od prvých minút. Nečakajte žiadnu prechádzku ružovým sadom, jedná sa o silnú existenciálnu drámu, kde sa rozpitváva pocit osamelosti a nezdolná túžba po teple ľudského srdca. V tomto zmysle sú azda najsilnejšie scény so starcom. (02.10.2010)

Motív nafukovacej panny ako oddanej životnej partnerky, večne mladej, neodvrávajúcej a vždy povoľnej, sa odrazil niekoľkokrát v umení. V literatúre, hudbe a tuná aj vo filme. Každá z variácií, ktorú som mal možnosť vstrebať, bola nejakým spôsobom prínosná. Hirozaku Kore´eda zachádza ešte ďalej a nafukovaciu spoločníčku oživuje. Vkladá do jej chladného a prázdneho tela srdce. Srdce naklonené láske poézii a videopožičovni. Film plný metafor týkajúcich sa partnerstva, životnej prázdnoty, odcudzenia, samoty, narodenín a umelého spôsobu života, ktorý je len náhradou skutočného žitia. Skvelý nápad, podporený humornými momentami, je trocha rozdrobený prílišným tlačením na pílu poetizujúcej stránky, či už sa jedná o jednoduchý obdiv k prírode a životu, filozofujúce myšlienky alebo posmutnelú melanchóliu zániku, kedy duša jednoducho vyfučí z tela. 70%. Poznámka: Top veta z filmu je táto: "Nepodarilo sa mi nafúknuť Juničiho." (09.01.2021)

První setkání s režisérem a rovnou docela neortodoxní příběh nafukovací panny, kterou už nebaví, že je určena pro jeden jediný účel a tak oživne a začne projevovat emoce. V hlavní roli Du-na Bue odvedla překrásný výkon a udělala z filmu nádhernou poetickou záležitost. V kolika filmech můžete říct, že v hlavní roli nafukovací panna hledá emoce a divák má naopak co dělat, aby je ovládl. Moc hezké, je vidět, že Hirokazu Kore´eda je top filmař, protože poetika a realismus mu je vlastní tak, jako bylo třeba našemu Menzelovi. (05.02.2024)