Utrpení mladého Boháčka

V prvom rade musím vyzdvihnúť Pavla Landovského, mimoriadne prirodzeného vo svojej role, jeho Tonda Boháček z Čičelic je kúzelne rozpačitý, nesmelý a neohrabaný. Výborná je aj Zázvorková ako jeho milo neznesiteľná matka. Silou filmu je to aký je autentický, akoby ten príbeh napísal a režíroval život sám. Svojou atmosférou trochu pripomína Lásky jedné plavovlásky (1965). Chválim aj hudbu Jiřího Maláska, ladenú tak trochu do džezu. Film je aj po viac ako 50 rokoch aktuálny, takže ho s čistým svedomím označím ako nadčasový. (16.08.2021)

Scénář: Eduard Verner .. Jednoho Boháčka znám. Co vy? ___ Až se počet zhlédnutých repríz vyrovná počtu utlumujících brček při první projekci, bude to bezkonkurenční kultovní nářez. I tak je Pavel Landovský mistr herectví z placu a některé pasáže scénáře jsou jistě někde v jeskyních vytesány od pradávna, protože platí stále. ___ Ženský nesnáším, zvláště ty, co mi hledá máma, víš? :-)) (12.03.2009)

Vynikající komedie, lék na špatný den. Pavel Landovský jako buran, kterému je maminkou předurčena nevěsta z Ouval, jejíž největší devizou je, že má ráda husu. Jenže do plánu se připlete slečna z Prahy, jako závan velkého světa...a komplikace na sebe nenechají dlouho čekat. Landovský jako Tonda je úžasný a vůbec ne nepřitažlivý- právě naopak, vypadá výborně a má své autentické charisma. Navíc způsob, jakým se zhostil této role nemá konkurenci- zejména způsob konzumace štědrovečerní večeře je nezapomenutelný:-) V právě vydaném DVD jsou i zajímavé bonusy, dozvíme se například, že v tomto filmu si zahrála Iva Hüttnerová. (22.06.2010)

Názor, že vůbec nejtěžším žánrem Thálie je právě komedie, prozrazuje takřka neomylně nositele, který je hlouběji zasvěcen do skutečných vztahů, poměrů i možností zákulisí, toho, co, vidět není, ale jasně přitom určuje kvalitu nabídky tvůrce diváku, konzumentovi. Jméno Františka Filipa je známo především z televizní dramatiky třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století. UTRPENÍ MLADÉHO BOHÁČKA se stalo ojedinělou možností, šancí, jak přesvědčit o oprávněnosti i jeho filmových ambicí. Výsledkem je sevřený, cudný film, který charakteristickým, pro Filipa nezaměnitelným způsobem líčí příběh ne z města, ne z velkého prostředí hraničních vášní a situací, ale naopak ze zdánlivě zanedbatelně pominutelné stojaté skutečnosti venkova - lhostejno, zda v pohraničí, jak naznačuje film, či kdekoliv ve vnitrozemí, jak se to také mohlo stát i udát - vypovídá mnohé o době svého vzniku. O rovnosti ve vztazích, o slušnosti mezi lidmi, o světlech i méně osvětlených místech jejich povah uprostřed všedního dne, v němž úporně hledají sami sebe a své místo v životě. I tyto postavy se už zařadily mezi naše zklasicizované předky a tvoříce jakési pandány např. ke Kleinově homolkovské trilogii, jsou traktovány v lidské, hřejivě úsměvné poloze, která vždy Filipovi byla tak vlastní. Mládí, které tu také dostalo svou šanci, se odvděčilo řadou pozoruhodných výkonů, jež patří k vrcholům civilní herecké školy šedesátých let. Pomineme-li Pavla Landovského, pro nějž to byla jeho snad vůbec největší - zlomová - příležitost v českém filmu československého období, nelze nezaznamenat Stellu Zázvorkovou, která se tehdy postupně přehrávala do rolí starší ženské generace, a kupodivu i Regínu Rázlovou, jež tu naznačila svůj mimořádný herecký talent, jenž posléze utonul v jejích normalizačních angažmá. Nepřehlédnutelnou kráskou-ztělesnitelkou mladé ženy své doby byla již tehdy dlouholetá potomní smíchovská herečka Jorga Kotrbová. Venkovský svět JZD, nabírajících tehdy dech a postupně se vzpamatovávajících z nejhorších následků násilné kolektivizace padesátých let, dostal v tomto neokázale mimořádném filmů svůj obsah, rozměr a tehdy ještě i perspektivu. Komunistická skutečnost, jejíž obraz zachytil, by byla bez tohoto skromného, ale původního a hlubokého svědectví hned o jeden důležitý polodrahokam faktu chudší. Zbytečně a nevratně. (17.09.2007)

Ač film na první pohled vypadá, že se řadí k dílům Papouškovým a Formanovým, není to pravda. Dialogy poněkud drhnou, a to nejen obsahově. Jak se sám Landovský vyjádřil v jednom rozhovoru, nevzpomíná na tento film rád, protože si v něm mazánci z FAMU ne příliš úspěšně hráli na dělnickou mládež, on to vycítil a hrál taky špatně. (05.05.2012)