Réžia:
David FincherScenár:
Jim UhlsKamera:
Jeff CronenwethHudba:
The Dust BrothersHrajú:
Edward Norton, Brad Pitt, Helena Bonham Carter, Meat Loaf, Jared Leto, Zach Grenier, Holt McCallany, Eion Bailey, Richmond Arquette, David Andrews (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Filmová ikona konca deväťdesiatych rokov o absolútnej strate hodnôt, anarchistických hlbinách v každom z nás a živote v permanentnom déjà vu konzumnej spoločnosti. Mainstreamový film, ktorý úplne narušil pravidlá mainstreamu ukázal na veľkom plátne šokujúce násilné scény, obnažené pohlavné orgány a inteligentný terorizmus. Komplikovaná dejová skladačka adaptujúca rovnomenný a podobne prevratný román Chucka Palahniuka pracujúci s odvekým motívom dvojníka. Katalógy z IKEA, Meat Loafove poprsie, päste v tme, tučniaci, liposukcia a mydlo. Snímka, ktorý bude za sto rokov vo všetkých učebniciach o dejinách filmu. (ASFK)
(viac)Videá (3)
Recenzie (1 958)
Fincher je režisérká elita ! Chytré,nahláškované,stylové,lehce znepokojivé a ke konci složitě překombinované,krom závěrečné pointy,kterou ve filmech nemusím je to bezchybný a jedinečný film,který si 5* určitě zaslouží. Brad Pitt je zde neuvěřitelnéj frajer a na jeho soulož s Marlou nejspíš nikdy nezapomenu. ()
Nejde o stejně smělou anarchii, jakou je vlepování pornografických políček do dětských filmů, ale přesto se mi líbí, jak Fincher pod záštitou velkého studia a s použitím reklamní estetiky nachcal líbivému světu komerce do tváře. Klub rváčů je vším možným, jenom ne filmem příjemným a uživatelsky přístupným. Alespoň na imaginární rovině nás vystavuje stejnému nepohodlí, do jakého je ze svého zaprdněného konformismu vtažen Jack. Realita Klubu rváčů je realitou nadopovanou steroidy. Intenzita některých scén se přenáší z předkamerového prostoru na samotný filmový aparát (obraz třesoucí se, jako kdyby chtěl filmový pás vyskočit z kamery). Nepřirozené CGI kamerové průlety od mikrodetailu k polocelku na jeden zátah vyvolávají pocit nevolnosti, okatě předváděná (a přesto jen zdánlivá) kontrola vypravěče nad příběhem ztěžuje naše skládání soudržné zápletky, neboť od hlavní linie je neustále někam odskakováno, případně se velké časové úseky přeskakují. Forma filmu se podobá životnímu postoji protagonisty – destrukce, nikoli konstrukce. Poselství Klubu rváčů už sice dnes, kdy se nihilismus a ironický odstup společnosti posunul o kus dál, nerezonuje tak silně jako na přelomu tisíciletí, ale otázky, které kniha a film kladou – například co v postmoderním světě zanikajících tradičních hodnot znamená být mužem (neboť nerovný zápas protagonista ve skutečnosti nevede se společností, ale se svým hypermaskulinním já) – mají stále dostačující relevanci. Za originální lze z hlediska gender studies považovat především fakt, že moc rváčů není reprezentována penězi, majetkem či politickým vlivem, ale jejich vlastními a zranitelnými těly, která s celým svým životem dávají všanc. Tělesnost je tak zbavena svých tradičních sexuálních a převážně feminních konotací. V ohrožení jsou muži, resp. samotný koncept maskulinity. 85% Zajímavé komentáře: kiddo, choze, RAPIDUS, Triple H, Olivier, ANTI-frog, Tatannka ()
V osemnástich, keď som bol naštvaný na systém a ulietaval som na Doors (ako hudbe) a Pulp Fiction (ako filme), by bol Fight Club film môjho života. Ale dnes si nemyslím si, že by som nemohol byť filmová hviezda, keby som naozaj chcel a urobil pre to všetko. A v systéme som sa už pohybovať naučil. Čo je dostatočný dôvod k tomu, aby mi tento film pripadal iba ako veľmi efektne sfilmovaná blbina. ()
Vzbudíš se. Někde. Někdy. Na datu nezáleží, den jako den. Celá tvoje zkurvená existence je dopředu nalajnovaná. Systém rozhoduje za tebe. Pak se jednou vzbudíš a řekneš Srát na pravidla. Celej svět na tebe čumí a tobě se to líbí. Jo, líbí se ti to. Jsem Jackovo adrenalinem napumpovaný tělo. Vidíš Fight Club a víš, že v tom nejseš sám. Jsem Jackovy užaslý obličejový svaly. Chceš nakopat pár zmrdů a cítit se okey. Konečně seš nezávislej. Nepotřebuješ peníze. Věci. Lidi. Na tobě záleží. Pak se zase vzbudíš. Čumíš na svět. Systém zmizel, tobě se to nelíbí. Najednou. Změna pohledu. Jsem Jackův studenej pot. Vidíš Fight Club. Jackovy obličejový svaly sou pořád užaslý. ()
tak ted fakt nevim (ale ted opravdu ne) co napsat.. tenhle snimek je tak spletity, nadzanrovy, naddejovy, ze popisovat ho konkretne snad ani nejde.. Po technicke strance uplne brilantni, po strance kniznich adaptaci velmi, velmi zdarile dilo.. fakt nevim, do jakeho zanru bych ho dal... Fincher skvele kombinuje romantiku, anarchii (ano, to je klisovite, ale presto sem to musel napsat), akci, myslenkove pochody - to vse pod taktovkou skveleho Nortona.. A lepsi pointu by clovek tezko hledal, velice neklasicke pojeti dvou hlavnich postav, hlavne postava Brada Pitta, no nevim jak to napsat, aniz bych neco vyzradil, takze proste zustanu u toho, ze me film absolutne dostal... Fincher neustale skoruje ()
Galéria (90)
Zaujímavosti (130)
- Hned při první scéně, kde má hlavní postava (Edward Norton) na parkovišti udeřit Tylera (Brad Pitt) "silně, jak jen může", Norton opravdu trefí Pitta do ucha, ač měl úder jen předstírat. To proto, že si režisér David Fincher před scénou vzal Nortona stranou a řekl mu, ať Pitta udeří doopravdy, aby záběr vypadal zcela reálně. Proto ve výsledné scéně můžeme vidět, jak je Pitt skutečně v bolestech a Norton se jen směje. (cihlenka)
- Brad Pitt (Tyler Durden) a Helena Bonham Carter (Marla Singer) strávili tři dny nahráváním zvuků orgasmu pro jejich neviděný sex. (necisty)
Reklama