Réžia:
David FincherScenár:
Jim UhlsKamera:
Jeff CronenwethHudba:
The Dust BrothersHrajú:
Edward Norton, Brad Pitt, Helena Bonham Carter, Meat Loaf, Jared Leto, Zach Grenier, Holt McCallany, Eion Bailey, Richmond Arquette, David Andrews (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Filmová ikona konca deväťdesiatych rokov o absolútnej strate hodnôt, anarchistických hlbinách v každom z nás a živote v permanentnom déjà vu konzumnej spoločnosti. Mainstreamový film, ktorý úplne narušil pravidlá mainstreamu ukázal na veľkom plátne šokujúce násilné scény, obnažené pohlavné orgány a inteligentný terorizmus. Komplikovaná dejová skladačka adaptujúca rovnomenný a podobne prevratný román Chucka Palahniuka pracujúci s odvekým motívom dvojníka. Katalógy z IKEA, Meat Loafove poprsie, päste v tme, tučniaci, liposukcia a mydlo. Snímka, ktorý bude za sto rokov vo všetkých učebniciach o dejinách filmu. (ASFK)
(viac)Recenzie (1 972)
Pozor! Možný SPOILER: Asi mi zkazilo dojem to, že jsem po dvaceti minutách uhodl pointu, ale film samotný je hrozný. To je jako myšleno vážně, že se ten chlap mlátí sám v té kanceláři svého nadřízeného? WTF? Přišlo mi, že to ani nemá nějaký ucelený děj, pouze je to poslepované z....snad z kusu hovna no. 139 minut nudy a utrpení. Nic horšího jsem nikdy neviděl. ()
Slušný biják, bohužel chvilkami nudný, Který drží nad vodou Edvard Norton a Brad Pitt. Po shlédnutím vím jedno, musel bych se hodně nudit abych se na něj podíval znova ()
U takových filmů jako je Klub Rváčů člověk neřeší technické věci. Tyhle starší filmy mají v sobě poselství, ale ne takové jaké se na první pohled zdá. Ale poselství schované za rohem co na vás jen vykukuje a doufá, že si ho všimnete. Je pro nás upřímně tolik důležité mít perfektní stolek? Perfektní záclony? Nebo vždy a hned po jídle umyté nádobí? Je potřeba se povznést nad takové věci a otevřít oči a vymanit se z okovů, neboť ''věci které máme vlastní nás, ne my je''. Film mě vtáhl a těším se, až se někdy na něj podívají moje děti. ()
Klub rváčů je mým vůbec nejoblíbenějším filmem, možná i proto, že Chuck Palahniuk je můj nejoblíbenější spisovatel. Ačkoli se může zdát, že film je o tom, jak se pár lidí začalo někde rvát, ukrývá mnohem podstatnější témata. Jak už bývá Palahniukovým dobrým zvykem, upozorňuje na nešvary společnosti. Od touhy po dokonalosti, lidské nenažranosti, přes nástrahy stereotypního systému. Nakonec zjistíte, že když "ztratíte úplně všechno, jste teprve svobodní." A film vám ukáže, jak moc osvobozující pocit to je. Ne jednou jsem si chtěla zabalit malinkatý batůžek a přestěhovat se na Paper Street. ()
Další z těch filmů co mi vzal dech a těch moc není, jsem spíše kritický, ale tady jsem seděl s otevřenou hubou a koukal, jak tele na nový vrata. Byla to strhující podívaná a i když jsem film viděl asi před sedmnácti lety, tak to super podívaná. Vřele doporučuji. Sice, jsem trochu očekával, jak to bude, ale o to milejší pro mě bylo, že to tak v ději filmu opravdu bylo. Nechci nic prozrazovat, třeba to ještě někdo po dvaceti letech neviděl. Ale ten kdo snad váhá, že to je blbost, neprohloupí, když si tento snímek pustí. ()
Film “Fight Club“ se nedá hodnotit po prvním zhlédnutí a ani po dalších to nejde lehce, takže se spíše pokusím jen o pár postřehů: Asi by tenhle film v této podobě po 11.září už vznikout nemohl a z tohoto pohledu buďme rádi, že ho máme. Na druhé straně musím říct, že i když patří ke komerčně nejúspěšnějším, z mého pohledu je jeho „vadou“, že se pokusil zpracovat nezfilmovatelnou knižní předlohu. A o tom, že takové knížky jsou, není sporu (zářným příkladem je pro mě třeba „Den Trifidů“). David Fincher ovšem dělal, co mohl. Dosadil do hlavních rolí hvězdné trio Edward Norton, Brad Pitt a Helena Bonham Carter. Nebál se filmově dotáhnout až k extrému sebeabsurdnější situace. Ovšem zároveň správně vycítil, že hlavní „šok“ knihy, tedy „because we're the same person“ není to, na čem by mohl stát celý film a proto to raději prozdradil už předem a snažil se najít jiný zvrat, který by mohl ve filmu použít. Nejsem si jistý, že se to podařilo. Zatímto knížka jednozdačně vyznívá jako drama osobnosti, jejíž schizofrenie je čtenářovi po většinu knihy utajena, film jakoby tápal, čím vlastně bude, tedy zda psychotrihlerem, černou komedií plnou absurdit, protikonzumní rebélií („Jsi jenom pořád zpívající a tančící póvl světa“) anebo prostě jen „obyčejným“ anarchistikým filmem. Výsledkem je – od každého něco. Jenže po zhlédnutí se možná pár diváků zeptá: Co tím chtěl ten Fincher vlastně říct? Film totiž ze své podstaty potřebuje nějaké myšlenkové sepětí daleko víc než kniha. Pokud ho nemá, nemůže v její konkurenci obstát. Bere totiž kouzlo čtenářových představ a nepředkládá ekvivalentní náhradu. Přesně to je podle mě problémem zfilmovaného „Fight Club“. Takže kdo má rád filmy, ve kterých hraje Edward Norton, Brad Pitt nebo Helena Bonham Carter, ten asi nebyl zklamaný. Pokud ale ve filmu hledal ještě něco navíc, nejsem si jistý, jestli to našel. ()
"Jsem Jackův hematom." První byl u mě film a až poté kniha, ale výjimky potvrzují pravidlo a tady mi to ani nevadilo. Film mám rád a knihu miluji. Jsem rád, že to zpracoval Fincher. Režisér který věří, že každý je skrytě, neskrytě uchýl a svět nám ukazuje z pohledu kouzelné kamery, která je vždy ve správný čas, na správném místě a hýbe se tak abychom její pohyb cítili a prožili. "Jsem Jackova pýcha a pád.." Where is my mind, je a vždy bude, moje srdcovka. Ve chvíli, kdy to vypadá na hrozný konec beze smyslu se rozezní bicí a budovy se v záblescích bortí na padrď a to mi vždy vykouzlí úsměv na tváři. ()
Parádní film. Už je to nějaký ten pátek, co jsem film viděl, ale furt se mi vybavuje scéna s pálením ruky a závěr filmu, který mě opravdu dostal. Herecký výkon Brada Pitta více než parádní, to samý Edward Norton. Hudba také parádní a režie Finchera je prostě úžasná. Dvěma slovy: Skvělý film. ()
Nejspíš nejlepší film který jsem kdy viděl. Vlastně, všechno na něm bylo dobře, a dokážu i říct, že v jistém směru mi změnil pohled na svět kolem nás. Fight club by měl vidět každý. 1000% ()
Dokonalý film s dokonalým scénářem, dějem, vizuálem a obsazením o tom, co jedinec dokáže se skupinou lidí, když to nemá v hlavě v pořádku. Děj mě pohltil už od samého začátku a za žádnou cenu nepustil. Vyvrcholení a rozuzlení v samém závěru bere dech. Klub rváčů je kultovní záležitostí a za mě dosavadním vrcholem režijní tvorby Davida Finchera. ()
Where is my mind? ()
Jaké je první pravidlo Klubu rváčů? Nemluvit o Klubu rváčů. ()
Velice slabúčký Fincher. Nicméně - proti gustu žádný dišputát. Nechť Vás tento film baví! ()
Od chvíle, co mi došlo, že je hlavní hrdina schizofrenik, mě to hrozně nebavilo. Pro mě zabitý konec. :( ()
Na tenhle film jsem si počkala a viděla jsem ho až teď, nějakých 20 let po natočení. A je to pecka. Norton je tu naprosto úžasný - mám pocit, že se narodil pro role psychicky narušených týpků. Přiznám se, že jsem byla tak unesená tou atmosférou, že mi to celé došlo vlastně až na konci. A super hudba k tomu. ()
Řekl bych, že v literární a filmové historii je tolik zásadních dějových zvratů, kolik by napočítal nešikovný dřevorubec na prstech jedné ruky - jedním z jich je Kaiser Sauze a druhým Tyler Durden. Je to zkrátka jeden z těch filmů, na které člověk nezapomene a to i kdyby se sebevíc snažil. ()
Tento film opravdu není pro každého – drsné téma a hlavně silné násilí na obrazovce může některé diváky odradit. I přes svůj odpor k silnému násilí jsem dostal naprosto parádní a odrovnávající zážitek. Film je po všech stránkách perfektní, hlavně musím vyzdvihnout (jako obvykle) vynikající kameru. Brad Pitt hraje v tomto filmu opravdu parádně, až z něj někdy jde strach, ale to, co předvádí Norton, je opravdu šílené… Finální zvrat je naprosto parádní a z tohoto drsného filmu dělá jeden z mých nejoblíbenějších. ()
Fincher natočil neskutečně zábavnou kultovku a dokázal v ní nenásilně sdělit spoustu zajímavých myšlenek. Twist je trochu očividný, ale posledních pár vteřin vám vynahradí úplně všechno... ()
Reklama