Wonder Woman

Pro mě zdaleka nejzajímavější origin, co doposud předvedl DC Comics a vlastně i všechny marvelovky dohromady. Je vidět, že to točila ženská, takže není kladen důraz na digi bordel, ale na příběh a ten šlape perfektně. Protiklad „divící se Diana vs. nový, dosud nepoznaný svět“ funguje skvěle a přináší spoustu vtipných situací (celé kino se smálo), zasazení příběhu do doby 1.světové války je v comicsu originální a neokoukané a ty trikové orgie na konci jsou v pohodě stravitelné. Navíc to má silný protiválečný apel, takže další palec nahoru. A Gal Gadot? Ode dneška má nová hrdinka. Nodolatelná ve svém spravedlivém hněvu, upřímnosti vůči žasnoucímu okolí a nejenom, že je půvabná, ale i – jak to říct – tím správným způsobem emancipovaná, holky tohle musí milovat. (10.06.2017)

Wonder Woman (2017) je od Supermana (1978) zřejmě první filmový komiks, který se nesnaží být "temný", "realistický" ani "něco jako...", nýbrž kráčí hrdě ve stopách té nejnaivnější tradice vlastního média. Sice jeho jednotlivé části působí jako samostatné sešity téže komiksové řady pro malé kluky... pokaždé od jiného scenáristy i kreslíře, leč bez oněch meta-meta-rovin to zejména v dnešní době vyvolává vlastně osvobozující dojem upřímného braku. Jako onen typ komiksu, o němž Umberto Eco psal ve Skepticích a těšitelích. (S těmi ostatními DC filmy to naštěstí moc společného nemá, i když se prolog a epilog snaží sugerovat.) (01.06.2017)

Sledovateľná fantasy maškaráda o pobehlici s nevídanými schopnosťami, ktorej by viac ako "lopata na náboje", sedela tyč v erotickom salóne. Film ako taký, absolútne obyčajný, spĺňajúc priemerné kritéria, kedy pohľad na hlavnú hrdinku očaril viac, ako samotný vývoj deja. Na jedno vzhliadnutie to ušlo, no tých 141 minút, napriek tomu, že sa človek nenudil, je doslova hrôzostrašných. (21.07.2018)

Po obsazení černocha Idrise Elby do role severského boha Heimdalla vše nasvědčovalo faktu, že v anketě o nejhloupější casting v dějinách kinematografie bude Marvel slavit hladké vítězství. Jenže konkurenční DC se rozhodně nenechal zahanbit a z rukávu vytáhl trumfové eso v podobě izraelské prsatice Gal Gadot, která ve Wonder Woman ztvárnila amazonskou bojovnici Dianu. Pochybuji, že se mezi fanoušky superhrdinských výplachů nachází alespoň jeden erudovaný lingvista či znalec mytologie, a tak přicházím se svým odborným etymologicko-mytologickým okénkem, které divákovi pomůže pochopit celou problematiku v širších souvislostech. Jméno Amazonek je odvozené z řeckého a-mazos = bezprsé. Nechávaly si uřezat či upálit svůj prs, aby jim nepřekážel v boji. Pro roli Diany by se tedy skvěle hodila například bezprsá Angelina Jolie, ale nikoliv její pravý opak Gal Gadot. Za toto vytrvalé prznění mytologie a plytký scénář založený na neustálé recyklaci dané látky nemohu ohodnotit jinak než odpadem. (01.06.2017)

Je nesporné, že Gal Gadot neumí hrát, ale... Ona má až schwarzeneggerovsky conanovský šmrnc, kdy své neherectví a do uší bijící přízvuk přetváří ve svého druhu až z nouze ctnost, kdy Dianina naivita (neplést s hloupostí) díky tomu působí autenticky a roztomile. Ano, úvod na ostrově divoženek mohl (a měl) být kratší. A jediné, co lze pochválit na digibordelovém finále je, že oproti dnešním standardům je aspoň krátké a neroztahané na několik desítek minut. Přesto do zbytku filmu krutě nesedí, je ryze snyderovské a zbytečně devalvuje jinak skvěle koncipovaného záporáka „já nic, já jen poňoukám". Toliko k záporům a výtkám. Zbytek je v zásadě Donerův první Superman ve verzi pro fanoušky Xeny (proč vlastně matku Diany nehraje Lucy Lawless?); tedy nečekaně starosvětské, skvěle balancující na hraně uvolněného škorpení, dobové šestákovky a vážného tónu. S minimem akce (což je klad, ovšem minimálně ta z fronty je luxusní), díky tomu soustředěné na postavy a s vynikajícím soundtrackem. I proto to v ranku mainstreamových velkopopcornových komiksových spektáklů působí až překvapivě sympatickým dojmem. (17.06.2017)