Wonder Woman

Láska na všetky pohľady. A najlepší DC od Man of Steel. Parádne zachytený stret fantasy sveta skrytého ostrova s jeho čistými hodnotami a ideálmi, so svetom reálnym v jeho historicky najťažšom období, aké pamätáme. Dve šikovne napísané, a po celú dobu presne režírované postavy, zastupujúce tieto dva svety. A ich prehlbujúce sa vzájomné porozumenie a nevyhnutná náklonnosť. Podarilo sa nejakej inej komiksovke s tak silným fantasy backgroundom tak trefne nastaviť zrkadlo svetu? Wonder Woman má srdce, ctí predlohu, je chytrá, sexy a nemá jediný hluchý vtip. Štyri a pol. (06.06.2017)

Chjo, proč u nás musí žebříčkům návštěvnosti dominovat něco tak v druhé půli vypravěčsky rozpadlého a přívalem atrakcí ubíjejícího jako PIRÁTI Z KARIBIKU: SALAZAROVA POMSTA, když je v kinech nejlepší celovečerní film se superhrdinkou. (Ok, konkurence - CATWOMAN, ELEKTRA ad. - je bídná, ale i tak.) Film, na kterém je nejlepší, na kolik se vymyká požadavkům na komiksový blockbuster zapadající do širšího universa: žádné - pokud je mi správně známo - rozšíření vyprávění do jiného média; až na rámující úvodní a závěrečnou sekvenci a jednu fotografickou momentku absence návaznosti na další tituly ze sdíleného vesmíru; příklon k hrdé pokleslosti (blíž to má ke campu než v této souvislosti častěji zmiňovanému pulpu alias braku), kdy inspiračním zdrojem nebyla válečná propaganda (jako u KAPITÁN AMERIKA, s nímž je WW zavádějícím způsobem srovnávána), ale rané komiksy známé třeba z řady DCKK; stylistická eklektičnost, kdy se s proměnou prostředí či času změní i převládající barevné ladění i velikost rámování; nenapodobování jiných děl, a pokud, tak leda pro vymezení se vůči nim (Wonder Women na rozdíl od Supermana /1978/ nemá lidský kostým šedé myši, ale obléká si šat sufražetek); hravé podvracení určitých superhrdinských klišé (Chris Pine jako dáma v nesnázích) i společenských a stylistických norem (Chris Pine je určen pro pohled)... V mnoha ohledech je to konvenční (výstavbou, dvěma liniemi akce, obměnou mýtu hrdiny za mýtus hrdinky atd.), i tak ale radost nemalá. (21.06.2017)

Nevím. Ne že by mi to vadilo, ale kdybych místo Wonder Woman mohl o dvě hodiny dýl spát, asi bych to považoval za lépe strávený čas. Úvod na ostrově Amazonek je pastva pro oči, akční scény jsou vcelku fajn do té doby, než se rozjede snyderovský digibordel, kdy všechno bouchá, svítí, je zpomalené a vypadá jak z blbé videohry, a Gal Gadot to sekne. Hraní jí sice moc nejde, ale vždycky vedle ní naštěstí stojí Chris Pine a je dostatečně cool a zábavný na to, aby to nějak dotáhl do konce. Bohužel to celé má minimálně o půl hodiny víc, než by mělo mít, prostřední část s legráckami v Londýně není zdaleka tak vtipná, jak by si tvůrci asi přáli, a zprasené finále bohužel ukazuje, že se Warneři stále nepoučili z chyb, které trápily jejich předchozí filmy. A já popravdě nevím, jestli na to budu mít náladu i příště. (31.05.2017)

Mnohem raději bych to viděl natočené na sklonku padesátých let od Richarda Fleischera nebo přímo jako nějaký All Star Comics ze stříbrného věku. Všechnu tu šestákovou naivitu a patos bohužel spolehlivě zabíjí tradičně megalomanská digitální nabubřelost. Zaoceánský hype Patty Jenkins nemůže být víc mimo. (14.08.2017)

Ve filmovém vesmíru stáje DC, který trval deset let, se v tomhle místě zablesklo na (nej)lepší časy, protože se přestalo bujet do všech žánrů, témat a směrů. Trailery sice lákaly na výbušnou akci prokládanou perfektně načasovanými vtípky, ale realita je úplně jinde. Z Wonder Woman se totiž před mýma překvapenýma očima vyklubala půvabná, nefalšovaná a pravověrná pohádka. Má v sobě archetypální boj dobra se zlem i ponaučení o jejich prolínání a nezbytnosti. Má v sobě víru v lásku a její sílu. A má v sobě i princeznu, které to s kapitánem Trevorem neuvěřitelně sluší a za jejichž dialogy asi na velkém plátně debutující scénárista Heinberg upsal duši. Krásná podívaná se všemi atributy staroškolských dobrodružných tradic. (02.06.2017)