Jednotka samovrahov

Takový obyčejný komiksový film o tom, že každý máme v sobě jak padoucha, tak dobrého člověka. Překvapila mě účast Jokera (který ale jako Joker moc nevypadal) a Batmana. Nejsilnější byl snímek v okamžicích různých emocionálních okamžiků (Deadshoot a jeho dcera). Jednodušší a dětštější komiksový film (navzdory námětu), ale dal se. (02.12.2019)

DC vesmír se ještě nestihnul pořádně narodit a už umřel. Dramaturgicky nekompatibilní skupina u Warnerů touží po náročnějším publiku, které ale s výsledkem hledá v cílovce 13 – 17, jemuž bude (vzhledem k výdělkům) pravděpodobně jedno, že děj nedává vůbec smysl, že tým nefunguje jako tým ani jednou a že špulení prdelky není highlightem, za který bych měl postavu velebit. Chci do alternativního vesmíru, kde si to Ayer natočil po svém, o hodinu delší a bez debilního humoru. V mnoha jednotlivostech (přehledná akce, slušná porce temnoty i napětí) se to totiž tváří jako náběh na zásadní komiksovku, kterou ale někdo ve střižně zprasil naprosto obludným způsobem. Nejzajímavější postavou je tak ve finále Killer Croc, chci sólovku. (07.11.2016)

Kazíš nám rande debilní Batmane! Wow to zas byla pecka, nic extra jsem od toho nečekal, ale výsledek se rovná noční můře. V tomto případě naprostý souhlas z Majkem a alchacem. No a co se mě týče, tak si radši pustím znova toho extrémně hejtovanýho Batmata versus Saprmena kde jsou aspoň dvě nejzásadnější postavy univerza. Tady je jenom banda rádoby cool blbečků co jsou drsnější než šmirglpapír a drtí dětskej rating až na dřeň. Někde krátce za polovinou jsem to přestal sledovat a věnoval jsem se radši důležitějším činnostem jako vymočit, zakouřit, vyhonit atd. Proč tedy dávám 1*? No patrně proto, že jsem vyměknul a odpady si už šetřím jenom na skvosty typu Jetelín nebo na ty duchařský sračky zodpovědný za pohřbení žánru horor. Tohle je jenom standartní komiksová srajda jako Mrtvej bazén nebo Kapitán debilita, proto zachovám stejný metr.15% (16.08.2016)

Asi tu nemusím zmiňovat, že jsem se na Sebevražedný oddíl hodně těšil. Po filmové Sahaře v kinech za poslední měsíce, byl právě tenhle film kouskem, který se mezi ostatními novinkami pěkně vyjímal. A i díky traileru to vypadalo jako velký mazec. Přiznám se, že očekávání jsem měl podobné, jako u Watchmenů. Nekorektní anti-komiksárna, která jde silně proti proudu. Jenže to by Sebevražedný oddíl musel být úplně jiný film. Tak nejdřív něco k plusům a ty jdou doslova k hercům. Sebevražedná banda je dle očekávání zajímavá a nelze si je neoblíbit. Také Jared Leto jakožto Joker je naprosto luxusní. Dost možná nejstrašidelnější Joker ve filmové historii. Jen s tím problémem, že ve filmu skoro vůbec není. Film přesto, a teď už přecházím k negativům, s nijak objevným příběhem nepřichází a ještě ho vypráví dost nešikovně. První třetina filmu je čisté epizodické seznamování s jednotlivými postavami. Druhá třetina je pak seznámení s mimozemskou entitou, které sebevražedná jednotka bude čelit, a ze které jde minimálně velký respekt. No a poslední třetina je jedna velká týmová akce. Hlubší smysl v příběhu nehledejte. Nicméně akce je solidní. Režisér David Ayer ji nedělal poprvé. Jenže po shlédnutí jsem měl pocit, jak kdybych viděl další obyčejný komiksový film, kterých je v posledních letech hrozně moc. A nebo jsem možná měl příliš velká očekávání. Proto tedy tři hvězdy. Jo a soundtrack je sice fajn, ale ve filmu to vyzní tak strašně vynuceně, až se tam vlastně vůbec nehodí. (16.08.2016)

Nemohu tvrdit, že by čarodějnice jako z béčkového osmdesátkového fantasy byla tím, co mi v současných komiksových filmech scházelo. Ve skutečnosti jde o zcela zaměnitelného DC zlosyna, který chce zničit svět zkrátka proto, že může. Inovativní už dnes není ani (nechtěné) stvoření zlé Enchantress těmi, kteří by svět měli chránit (čímž je hned zkraje prozrazena pointa filmu – spolupráce s padouchy se vám může vymstít). Zaměnitelná je většina prvků, které Ayer bez ladu a skladu, byť s jistým citem pro rytmus, míchá dohromady. První hodina působí jako zhuštěná rekapitulace desetidílného seriálu – samá expozice, žádný vývoj. Druhá je časoprostorově trochu sevřenější superpadoušskou variací na válečné filmy à la Tucet špinavců a westerny typu Divoké bandy (včetně fatalistického dialogu před finálním střetnutím, ovšem bez podstatnějšího vývoje vztahů mezi postavami nebo schopnosti navzájem spolupracovat). Přestože prolog naznačuje, že protagonisty vyprávění budou Deadshot a Harley, jejich soukromá dramata (vztah k dceři/Jokerovi) vyprávění nepopohánějí, ale pouze zpomalují, neboť mají minimální dopad na směřování děje. Joker, který vypadá jako gotik, jenž vysadil antidepresiva, a vzbuzuje více soucitu než znepokojení, se vždycky jen objeví, napáchá trochu škody a zmizí. Podobně jako navracející se bossové v některých počítačových hrách, jimiž se Ayer zřejmě inspiroval, když za běhu (jak to alespoň působí) vymýšlel a látal zápletku. Kdyby Jokera nebylo, nic se nezmění. Stejně zbytečný a nedomrlý je celý film, který si sice hláškujícími postavami, našlapaným soundtrackem a mírně psychedelickou vizuální stylizací dokáže získat a udržet vaši pozornost, ale ve výsledku jde jen o dvě hodiny rozptylování hlasitými pestrobarevnými atrakcemi bez vážnějšího zaujetí. 55% (04.08.2016)