Jednotka samovrahov

Is this the real life? Is this just fantasy? Vztah Ayera k Sebevražedné kohortě ovlivněné producentskými touhami po veselí na úkor temnoty, násilí a neučesanosti je vlastně stejný jako vztah Margot Robbie k elastickým velmi krátkým šortkám obalujícím pozadí Harley Quinn. Ví, že tak musí vypadat, aby na nich oko spočinulo a práce na obsahu evidentně vyžadovala nemálo úsilí. Jenže, i když jsou její, stejně ji nepatří.. (05.09.2016)

DC vesmír se ještě nestihnul pořádně narodit a už umřel. Dramaturgicky nekompatibilní skupina u Warnerů touží po náročnějším publiku, které ale s výsledkem hledá v cílovce 13 – 17, jemuž bude (vzhledem k výdělkům) pravděpodobně jedno, že děj nedává vůbec smysl, že tým nefunguje jako tým ani jednou a že špulení prdelky není highlightem, za který bych měl postavu velebit. Chci do alternativního vesmíru, kde si to Ayer natočil po svém, o hodinu delší a bez debilního humoru. V mnoha jednotlivostech (přehledná akce, slušná porce temnoty i napětí) se to totiž tváří jako náběh na zásadní komiksovku, kterou ale někdo ve střižně zprasil naprosto obludným způsobem. Nejzajímavější postavou je tak ve finále Killer Croc, chci sólovku. (07.11.2016)

Plusy jsou, že tam kromě Džareda nehraje skoro žádný další buzík (Aflek byl jen do počtu), ani jeden maskulín tam nenosí elasťáky (Aflek byl jen do počtu 2) a ihned po projekci jsem měl neodolatelnou chuť letět do Tesca a zahryznout se tam do Margotky, protože ta byla skutečně xežrání. Ovšem jinak jsem kurva nasraný, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct značně konsternován. Rok jsem se na to těšil jako Mižigarová na sociálku, drsňák Ájer sliboval konečně nepřiteplený homix, nepřístupný, hustokrutý, černotumorný a tak, no nakonec z toho vylezla obvyklá sterilní a impotentní taškařice, při které sice nemusíte až tak vyděšeně tisknout prdel do sedačky jako u Assvendžrů, nicméně od patnácti byla asi jen proto, aby se nějaký ten čtvrťák náhodou nechytnul špatného příkladu a nenechal si pokérovat xicht ve snaze zapálit si o velké přestávce na hajzlech cigáro bez sirek. A nevytrhnul to ani Wilča Kovář se svou džihádistickou bradkou. Fantasmagorická šestka tu jen tupě a bez invence dvě hodiny honí nějakou dost ubohou a trapnou interdimenzionální ježibabu, kterou, jak jsem se dočetl, prý hrála jakási neodolatelná, SEKSY, přenádherná a veleúspěšná modelka. Doteď mám z té příšerné tlamy noční můry, a to mluvím o jejím přirozeném vzhledu, když měla držku napatlanou uhlím a skrytou pod mastnými dredy, fuckt jí to docela slušelo. Skoro celý film jsem pak přemítal, čemu tak nádherný hnisavý absces, neodolatelný pro masařky, může asi tak tím modelařením podporovat prodej. Aktivátorům septiků? Mastem na hemoroidy? Střevním vývodům? Blicím pytlíkům v letadlech? Obalům na biologický odpad? Či snad antivirotikům na herpes? Ovšem na titulní straně fekálního lajfstajlového magazínu Pšougue by jí to dozajista slušelo náramně. No nic, dost snění a zpátky na zem. Ač zklamán, za tu Margotku to brutálně přebuším, protože jsem si doma po představení při výrobě statické elektřiny skvěle rozhýbal artritidu v zápěstí. (07.08.2016)

Nehvězdičkuju, protože jsem měl co dělat, abych se tím prokousal aspoň do poloviny a zbytek sjel rychloposuvem. Ani by mi nevadila absurdní premisa, že ta banda nýmandů má zastavit zlého Supermana, který by si je přitom během tří vteřin namazal na chleba. Ale muselo by to být aspoň trochu zábavné, což prostě není. Nezajímavé až otravné postavy (hlavně Joker), děj o ničem, akce zapomenutelná. Pohodový film jen pohodovými songy neuděláte. (29.07.2017)

Nejprve velké nadšení, ovšem pak nám ty barevné balónky cestou z poutě postupně popraskaly. Revoluce to není, průšvih ale rozhodně také ne. Komiksy DC, které chtě nechtě zaostávají za Marvely, posílají k záchraně světa partu pochytaných antihrdinů. Svět je v šoku, Superman je mrtvý, nápad od tvůrců je velmi slušný. Jenže ve finále jim asi někdo zakázal experimentovat. Dostali neuvěřitelný balík peněz, ale režisér David Ayer, který bez zbytečného přikrášlování natočil Železná srdce, Patrolu i dle mého nedoceněnou Sabotáž, zůstal někde na půli cesty. Do příběhu, který i sám napsal, nacpal co nejvíc šílených postav, které si ovšem mezi sebou trestuhodně ukrajují prostor. Někdy to nevadí, jindy výrazně. Když sleze z plátna Margot Robbie v síťovaných punčochách, která byla Jokerovou psychiatričkou, začneme ji hledat. Sadistické a nevypočitatelné koťátko téhle talentované blondýně, která v divočině Vlk z Wall Street omámila i DiCapria, sedlo dokonale. Ostrostřelec stále cool chlapíka Willa Smithe je rovněž zajímavý, další postavy už krapet postrádají vývoj a divákův zájem. Důvod „selhání“? Marvel měl za těch několik let čas pracovat se svými poklady. DC neuvěřitelně zhušťuje a chce všechny náboje vystřílet do jednoho bijáku. Ale končí jen u velkých ambicí. Klidně bych si dokázal představit film jen s dvěma výše uvedenými. A Jokerem, který by dostal víc prostoru. Každý z pánů tuhle ikonickou postavu pojal po svém, Heath Ledger byl fenomenální, ale obávám se, že Jared Leto nejvíc doplatil na to, že se stříhalo. Nolan a jeho tým se Ledgerem a jeho pojetím téhle démonické postavy vyloženě chlubil, tady s ním divákům moc naproti nejdou. Akce je přehledná, ale úplně mě nestrhla. Atmosféra nakonec jo, ale ve výsledku bych byl hlavně drsnější. Vykašlal bych se na „tolik fantasy“, přidal bych akci v ulítlém a eRkovém stylu, abychom se přiblížili živočišnému pojetí z Patroly. Ta se nebála ničeho. (10.10.2016)