Tri dni k slobode

Mám Russella hrozně rád. Tváří se na filmovém plátně jako neskutečně férovej chlap. Doufám, že je takový i ve skutečnosti, protože taky právě kvůli tomu mám filmy s ním tak moc rád. I Tři dny ke svobodě je supr film. A to především díky němu. Vždyť on se naprosto nádherně na plátně mění, jako když chameleon mění barvy. Jednou je to zatrpklý tatík a napodruhý je z něj cítit neuvěřitelná odplata. Takhle se měnit na plátně dokáže snad jenom on. Radost na to koukat. Do toho perfektní hudba, solidní scénář, který sice novotou nečerpá, ale pořád nezklame a parádní akční scéna, na kterou budu ještě hodně dlouho vzpomínat. Co víc od takového filmu chtít? (26.04.2011)

V momentě, kdy už mě to plánování přestávalo bavit a říkal jsem si, co jako bude? Se to rozjelo a byla to fakt napínavá podívaná. Malinko mě zaskočila epizoda, kdy se trochu nepochopitelně Russell Crowe z nudy rozhodne vystřílet jakési dealerské doupě, ale jinak dobrý. Navíc si tam Haggis propašoval svoje oblíbené herce z Black Donnellys. (25.05.2011)

Paul Haggis přesně ví, kde chce diváka mít. Nevím proč, ale o jednoduchém, ale zatraceně poctivém dramatu, jsem si dopředu nic nezjišťoval. O to víc jsem byl pak mile překvapený. Russell Crowe se tu navýsost dobře pere s postavou odhodlaného taťuldy, který své chybějící hrdinské schopnosti (příjemně funkční změna) dorovnává právě onou vůlí a tahem na bránu. Coby středoškolský učitel se po svém vyrovnává s tím, že malého synka bude vychovávat sám, bez za vraždu odsouzené manželky. Remake francouzského snímku Nevinná z roku 2008 se nemá za co stydět. Ba naopak. Haggis, ač už tu jakkoliv kalkuluje, dávkuje neuvěřitelně silné scény (nehoda s paklíčem, pohrávání si s vinou manželky, loučení s otcem – mimochodem vynikající Brian Dennehy), Crowe doslova nutí diváka, aby se ztotožňoval s tím, co dělá, ač je to v rozporu se všemi pravidly. Hra je to nesmírně vzrušující, a někdy od dob Valkýry jsem neviděl v jednotlivých scénách tolik napětí (naštěstí i po samotném útěku – protože utéct je jedna věc, druhá je nenechat se okamžitě chytit, že?)!! K dobru věci je také to, že se Haggis vyhýbá nějakým melodramatickým scénám přímo z cel vězení a vyměřený čas věnuje pouze manželovi-zachránci. Jasně, polopatičnost a typický zaoceánský kýč jsou tu zejména v závěru mnohdy až nepříjemně cítit, ale víc jsem cítil ono odhodlání hlavního hrdiny. A to mi stačilo bohatě!! A světe, div se, Haggis předčil nápaditostí, hravostí i napětím svůj francouzský předobraz!! 4* a kousek.. velká spokojenost!! (08.06.2011)

Sice remake, ale zdařilý. Croweovi totiž role sedne, Haggis drží tempo i napětí na solidních hodnotách a tak si lze stěžovat jedině snad na ne tak dobře fungující chemii ústředního dua; v tom má originál výrazně navrh. Haggis však získává body zpět za silné emocionální momenty. Především ta tichá chvilka na dálnici... Tam mě to dostalo jako dlouho nic jiného. Francouzská verze je "intimnější" (podstatnější roli hraje vztah s otcem a hlavně s bratrem) a celkově lepší v přípravné fázi, americká zase výrazně lépe funguje v adrenalinových pasážích. A ostatně proč řešit lepší/horší, když jsou to v obou případech hlavně a především výtečné snímky. (24.01.2011)

Dvě hvězdy za Russela Crowa a Liama Neesona, jinak na Třech dnech ke svobodě není nic extrovního. Na rozdíl od jiných mi například děsně vadilo, jak se obě poloviny filmu (klidná a akční) navzájem tlučou, coby diabetik jsem navíc nebyl vůbec spokojený s nebetyčnou pitomostí související s převozem Brennanovy manželky z věznice do nemocnice... A vůbec - film mi připadal strašně nevěrohodný, ačkoliv se měl zřejmě tvářit uvěřitelně. Celkem zklamání. (07.08.2012)