Útes smrti

Nepotřebuju efektně natočené ukousnuté končetiny za každou cenu, ale tohle? Pusto, prázdno, nikde nic. Nic ale bylo zřejmě i v hlavách tvůrců, kteří přišli se scénářem na několika stránkách a vyslali čtveřici (původně pětici) ne zrovna sympatických výletníků na širý oceán. Ústřední dvojice ještě předtím stihne poukázat na svůj zamotaný milostný vztah, pronese pár zbytečných vět, s jinou dvojicí prorazí motorový člun a na jachtě pak pozná, jak vypadá její spodní část. Andrew Traucki má za sebou coby režisér pouze krokodýlí dobrodrůžo Krvavá laguna, komorně laděný a bez speciálních efektů natočený import od protinožců Útes smrti nabízí leccos, jen ne napětí nebo atmosféru. Je v něm až příliš scén, kdy hrdinové plavou a jen civí kolem sebe, jestli neuvidí žraločí ploutev, jejich koupání tak zákonitě začíná být za chvilku hodně únavné.. a otravné!! O žádný umný tah se tu nikdo nesnaží a diváka jen neustále napadají myšlenky, že tohle šlo přeci udělat lépe (i když má film nálepku „podle skutečné události“). U staršího, podobně laděného Otevřeného moře lákala víc než žraločí zuby zápletka (já, můj partner a nekonečná voda), tady toho lákavého moc nezůstalo. Bohužel.. (22.10.2012)

upozornění: tento film není vhodný pro agorafobiky. Pro mě další důvod, proč nejezdit dál než na Balaton. Partičce australských turistů by v jejich ošemetné situaci s parybou nepomohl asi ani Jakub Vágner. Mám ráda survivaly podle skutečných událostí, takže tři hvězdy jsou jisté, ale mému gustu by sedělo trochu víc drastičtějších záběrů a akce. Nějak už jsem si zvykla ve filmech tohoto typu na to, že když někdo někomu ukousne nohu nebo hlavu, divák má možnost buď zavřít oči, nebo se podívat, jak to vypadá, když už to nedrží pohromadě. Jinak atmoška dobrá, na dlouhej večer jako dělaný. (16.08.2011)

Austrália si to namierila do morských vôd a keby práve ona nebola miestom vzniku tohto obohraného námetu , tak o to ani neškrtnem. Je to totiž " stará známa " , tak o deji tu nemá zmysel vykecávať. Tu to ale slušne uhral sympatický cast a morského nenažranca s prehľadom nahradila kamera a strih , stačilo do toho námatkovo seknúť pár docu / záberov a ....vyšlo to. Ak by to neriešila Austrália - alebo Francúzsko , tak ee...toto však dáva tušiť , že protinožci v dohľadnej dobe ( závisí od zraku ) čoskoro vypália niečo " silné ". (15.11.2010)

Otevřené moře je lepší z jednoho prostého důvodu: postavy v něm nemusí být nutně sympatičtější než ty v Reef, ale člověk si k nim dokázal vytvořit určitý vztah (a je úplně jedno, jestli kladný či záporný) a to prostřednictvím úvodních 20 minut, ve kterých divákovi stručně a jasně definoval manželský pár a jeho aktuální problémy. Ze survival hororu se pak rázem stalo hutné manželské drama se všemi těmi hádkami, výčitkami a nakonec i usmiřováním. Reef tuhle výhodu postrádá, postavy jsou do moře vrženy bez jakékoliv charakterizace a jsou odsouzeny k jedinému: zemřít. A divák spolu s nimi. (19.11.2010)

Nemám štěstí na opravdu napínavé a intenzivně nervydrásající survival horory. Import z Austrálie s názvem The Reef (Útes) to moc nevytrhl. A přitom stačilo tak málo a mohl bych psát jen samé superlativy. S řídce pojatým scénářem se dalo naložit mnohem dynamičtěji, nehledě na to, že film je údajně natočen podle skutečných událostí, ale právě to asi svazovalo tvůrce zřejmě nejvíce. Pět lidí, respektive herců se vydá jachtou na oceán, která se převrátí a oni uprostřed oceánu budou vymýšlet bleskový plán spočívající v tom, že čtyři z nich doplavou na pevninu pro pomoc a pátý na ně počká na převrácené jachtě, ale už ho pak nenajdou a asi si skáknul do kina na neexistující remake tohoto lehce stupidního hororu, jehož síla spočívala v jednom jediném a to ve žralokovi, který se ovšem na scéně zjevil až po 48 minutách! A to film bez titulek trvá jen 80. minut! Nechápu, proč se se žralokem tolik šetřilo. Vypadal velmi dobře, byl sympatický, fandil jsem mu, aby všechny sežral a akorát tu zprofanovanou žraločí ploutev na hladině si tvůrci mohli odpustit. Ale ani v okamžiku, kdy se žralok zjevil, nebyl film perfektní. Při zabíjení nebylo nic vidět, jen rozlitá krev po moři a do toho stupidní dialogy. Herci vesměs, i přes zjevnou snahu hrát, si mé sympatie příliš nezískali. Je třeba pochválit práci kamery, která zdatně svojí houpavou intenzitou málem navodila mořskou nemoc. Jenže žraloka jsem si moc neužil, než se to pořádně rozjelo, byl konec a zbyl jen promrhaný potenciál. (19.11.2010)