Ztracen ve vesmíru

Jediný obyvatel mezinárodní kosmické stanice, kapitán Lee Miller, se ocitá osamocen poté, co je z neznámého důvodu přerušeno spojení se Zemí. Netucha co se děje, utíkají dny, měsíce i roky, začínají docházet zásoby i vzduch, a samota začíná přebírat vládu nad Leeho zdravým rozumem... Ač to z mého hodnocení až tolik nevyplývá, jsem z tohoto filmu hodně zklamán. Čekal jsem něco podobného jako je, takřka dokonalý Moon. A i když je Love tématicky velmi podobný, kvalitou je o jednu až dvě třídy níže. Zhruba v polovině filmu jsem se začal trochu ztrácet, ale tak nějak předpokládám, že to byl záměr, aby se divák mohl lépe vžit do myšlenek osamoceného kosmonauta. Takže - výše zmíněný Moon si pustím kdykoliv znovu (i když už zápletku znám), tento film jsem viděl a znovu již nemusím... (01.11.2012)

Myslím, že by mi stačilo tak cca. 10 dní, aby se Houston neozval a hráblo by mi. Jsme sociální tvorové, když je někdo sám a nestýká se s ostatními, tak má pokřivený vnímání reality. Líbí se mi ta posloupnost když chlap začne hnít, nejdřív se přestane holit, pak mýt, uklízet. Běžně myslí na kundičky chvilku, pak už stále-"Tobě nevadí, že nejsme skutečný?"- Závěr je předvídatelný, ale i tak z toho mrazí .. (10.04.2015)

Osamocenému astronautovi v ISS na orbitě (v roce 2039, proto nebudu rýpat do přítomné gravitace) po ztrátě signálu a bez znalosti situace (3. světová?) čím dál víc hrabe, kope se do zadku a divák s ním prožívá jeho vidiny, přemítání a izolaci. A pocity marnosti, prázdnoty a NEubíhajícího času se podařilo zprostředkovat naprosto dokonale, protože už dlouho jsem se u něčeho tak strašlivě nenudil. Je to do morku kostí artové, bezdějové a "metafyzicky filosofické", vizuálně i hudebně sice pěkné, ale nikoliv lyrické či hypnotické, jenom tíživě ubíjející. (22.04.2015)

Dám 4 přestože to samo evidentně neví přesně co dělá a drží to pohromadě jen díky své neuchopitelnosti. Velká část monologů je hrozná kopa nicneříkajících, prázdných blábolů tvářících se jako nějáké moudro ale jako celek je to poměrně sympatická introspektivní tripárna, která bude vnímavějším jedincům podvědomě povědomá a aktivním psychonautům dost známá.... Odvážnej (a možná proto překvapivě funkční) pokus....... Asi by se to dalo vybrousit, ale pořád je to za mě o pár řádů lepší (odvážnější, osobitější, silnější) než pitomý Interstellar. (22.01.2015)

Tak teda opravdu, vizuálně je to parádní, co záběr, to chuťovka. Osud kosmonauta, kterému najednou přestane Země odpovídat. S tím příběhem je to už trochu složitější. Vůbec nic není doslovné, všechno aby si člověk nějak domyslel nebo odvodil a konec přijde dřív, než byste čekali. Věřím, že jsem to jakžtakž pochopil :) I tak je to pořád mnohem jasnější a kratší, než velice podobná Kubrickova 2001: Vesmírná Oddysea... Hudba od AvA klasicky skvělá a zaplať pánbu Tom nezpívá :) Pocitový film. L )VE 3,5* (23.06.2010)