Zkouška

Víc než Saw mi to připomínalo Cube. Ale tímto parádním kouskem to bylo jen ovoněné, skutečná kvalita chybí. Jde o značně pitomý pokus na úrovni ročníkové práce netalentovaných trumpet z nějaké slovenské, popř. moravské rádoby akády, která se mocímermo snaží dotáhnout se na FAMU, ale chybí lidi, prachy, nápad, prostě všechno. (17.06.2010)

Do filmu jsem se pořádně dostal a ponořil a celých 80 minut jsem byl v napětí :) Bylo zajímavé sledovat, jak kandidáti uvažují a jakým způsobem se snaží odhalit otázku. Když kandidáti postupně odpadávali, tak film malinko ztrácel na náboji, ale i tak to byl solidní thriller s prvky psychologie. Určitě shlédnu ještě někdy. 75% // (22.6.2013) - Téměř po třech letech opáčko a i tentokrát velká spokojenost. Herci vybráni dobře, jejich uvažování bylo prostě zajímavé a na to, že se celý film odehrává v jedné místnosti, tak z toho tvůrci vykřesali opravdu hodně. Po dnešku dokonce přidávám...77% (09.09.2010)

Osem uchádzačov o zamestnanie prichádza na výberové konanie, v ktorom je záverečnou fázou test, ktorý zabezpečí ten správny výber vhodného kandidáta. Táto skúška je však diametrálne odlišná, s akou sa každý jeden zo zúčastnených doposiaľ stretol. Kto bude víťaz a kto porazený? Niekedy mám pocit, že je lepšie vzhliadnuť jeden dobrý thriller, ako päť priemerných hororov. Tentokrát sa to však nepotvrdilo. Myšlienka "Exam" je výborná, film zaujal pomerne rýchlo, napriek pomalému tempu nijak mimoriadne nenudí, no presto všetko nedokázal zasiahnuť tak, ako som očakával. Ako keby bol bez chuti, nevýrazný, bez zásahu do emócií. A to sa skrátka neodpúšťa .. (14.09.2014)

Tento subžánr mám rád, dokonce i britské přízvuky jsou pochopitelně kvalitní na poslech. Bohužel ale pro mě Hazeldinův režijní debut selhává hlavně co se týče délky. Přílišná délka pro mě dala příliš prostoru pro teorie, takže výsledné rozuzlení (které jsem do jisté míry očekával, že to skončí nějakým typickým slovíčkařením toho, co řekl zkoušející, který tam byl jen chvilku), ale přistoupil jsem na hru, ovšem posledních několik minut mi přišlo jako podobný syndrom co měla hra Fahrenheit - fajn psychologicko-inteligentní podívanou přerušily nadpřirozené žvásty a výmysly typu "léčících kulek" pana CEO. Takže při velké fantazii se člověk začne nudit, přeci jen osm lidí je velký počet a ke konci už jakékoliv rozuzlení člověka zklame, protože to nebylo "to jeho". Rozhodně bych to ale nenazval thrillerem, nebál jsem se dostatečně. Ono je otázka udržet napětí jinak než postupnou eliminací postav. Možná to chtělo postavám dodat určitý (byť malinký nebo dokonce úplně falešný) pocit postupu směrem k výsledku. Takhle se lidé plácají na mělčině a většinu času se řeší věc v jednom rozměru. Nepomohlo tomu ani to, že nakonec uspěla osoba, které jsem fandil nejméně, úmyslně nebudu psát která. Vidím také vesele ironický podraz v tom, že po podvodu od samotného CEO, který víceméně v off-screenu posunul hodiny, se nemocný White chtěl zastřelit tou jejich zázračnou kulkou, leč nedostalo se mu té radosti. (20.06.2013)

Tak tu máme subžánr jednomístnostních/prostorových thrillerů, které mají modulovat modely změn psychiky malé skupinky lidí vystavené nějaké mezní situaci. Potud v pořádku. Celovečerní debut Stuarta Hazeldinea však spíše moduluje takové chování, které se odchyluje od toho, čemu můžeme říkat reálné. Takovýhle typ filmu má smysl pouze v případě, když si divák může říci - ano, takhle nějak by se to mohlo stát...a jak bych se na místě hrdinů asi choval já? Stuart Hazeldine je možná nadaný režisér, ale napříště by se měl zbavit nutkání adaptovat své scénáře. Po (při troše shovívavosti) slibném a originálním začátku se totiž jeho scénář zvrhne do naprostého konstruktu, přičemž věrohodný je snad jen fakt, že herci mluví anglicky. :-) Režisér a samozvaný scénárista se přitom ale zjevně inspiroval v legendárním Stanfordském vězeňském experimentu, na který však narouboval tolik svého, že se pak v jednom snímku potká postmoderní Albert Schweizer s postavami z Lost, navíc to celé vypadá spíše jako Hranice nemožného. Jestliže chcete fungující drama daného subžánru, pak bych doporučoval strhující Telefonní budku, anebo thriller Pohřbený. Možná je to tím, že tam je v uzavřeném prostoru hrdina zcela sám. Anebo tím, že jejich scénáře nenapsal Stuart Hazeldine... (26.02.2011)